Bývalý český prezident se nezasloužil o stát?…

…A Milan Kundera se nezasloužil o rozkvět české kultury a o její známost zejména ve frankofonním světě?

Jakýsi podvýbor Poslanecké sněmovny rozhodl o tom, že na seznamu lidí doporučených k udělení státního vyznamenání nebudou ani Miloš Zeman, ani Milan Kundera. To, že tam nebude Bernd Posselt, šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu, mě naopak nemrzí.

Tradiční lidovecká recidiva spočívající v nesmyslných návratech do minulosti, která je naštěstí už za námi a do níž patří také jakási jejich bludná představa o nějakém národním „dluhu“ vůči sudetským Němcům, naštěstí neprošla. Věřím, že ani naše IQ 107 na Hradě po této kartě nesáhne. Bylo by to pikantní, kdyby někdejší komunistický rozvědčík a později vysoká figura vojenského velení NATO, přišel sám s takovým návrhem.

Ale návrhy na udělení státních vyznamenání pro Miloše Zemana a Milana Kunderu naopak mají svou logiku. Miloš Zeman, a byly časy, kdy jsme se nemuseli mít osobně rádi, je velkou osobností české politiky. Dvojnásobný český prezident. Premiér, který vydržel celé volební období ve složitých podmínkách minoritní vlády. Předseda Poslanecké sněmovny. A předseda druhdy nejsilnější levostředové politické strany v zemi. A svého času nejsilnější parlamentní strany v zemi. Kdo jiný už by měl dostat nejvyšší státní vyznamenání?

Je to jen ukázka osobní malosti a hnusáckého charakteru těch ubohých poslanců, kterým Miloš Zeman s chutí a trefně říkal „šedé myši“, že se mu mstí i po odchodu do politického ústraní za to, že oni sami nikdy nedosáhnou jeho úspěchů a politické váhy. Prostě typický projev komplexu méněcennosti ubožáků, jejichž jména by měla být zveřejněna a zahrnuta hanbou. Je to opravdu pobuřující chovat se takovýmto způsobem k muži, který se nepochybně zasloužil o stát.

Činitelé hnutí ANO zdůrazňují u Miloše Zemana také jeho občanskou odvahu, s níž vystoupil vůči bývalému režimu. Co dodat…

Ti samí chudáci a duševní mrzáci, kteří odmítli zařadit třetího českého prezidenta do seznamu návrhů na státní vyznamenání, nepochybně byli těmi, kdo podpořili na Hrad v prezidentské volbě školeného komunistického vyzvědače, který by sloužil každému režimu. Sloužil komunistům a slouží dnes opět jiným zájmům.

Pokud jde o Milana Kunderu, ten už se nemůže ubohosti českého prostředí bránit. Závist, kterou vzbudil svým monumentálním literárním dílem a také tím, že dokázal, co dokázal jen málokdo, stát se mimořádně úspěšným spisovatelem v zemi Victora Huga a Emila Zoly a dalších literárních velikánů, je příliš silná.

Učím se několik let francouzsky. Rád bych někdy dosáhl určité výkonnostní úrovně v této řeči. A proto si umím představit, jak obrovský talent a to nejen jazykový, ale i literární musel projevit M. Kundera, když začal psát svá díla ne česky, ale francouzsky. Proto je dnes vnímán také jako nedílná součást francouzské kultury. A my Češi bychom měli být hrdí na našeho geniálního a fenomenálního krajana. Ale šedivé myši tentokrát povyrostly a změnily se v odporné krysy.

Zvykl jsem si za dva a půl roku na to, že vláda pětikoalice je zcela neschopná. Její ministři téměř neprojevují ani žádné jasné chvilky. Jejich vláda způsobila stagnaci ekonomiky a obří rozpočtové schodky. Zvykla si problémy vytvářet a ne je řešit. Teď mě jen napadá jeden z těch mnoha krizových problémů, které vůbec ani nenaznačuje, jak by je chtěla řešit. Mám na mysli výstavbu bytů pro mladé lidi, ať už cestou soukromé výstavby bytů s podporou státu (nikoliv jen hypotečním financováním), ale také a zejména bytů komunálních. Česko se propadlo v porodnosti a tato vláda se tímto problémem, který je pochopitelně multidisciplinární, vůbec, ale vůbec nezabývá. Zato má starost, jak utrácet ba přímo vyhazovat z okna desítky miliard korun ve zcela zbytečné a jak se zdá prohrané válce na Ukrajině. A tak tito její duševní trpaslíci zamítli udělení vysokých státních vyznamenání bývalému prezidentovi a geniálnímu literátovi.

Přiznám se, že pokud by naše IQ 107 na Hradě došlo k opačnému názoru nežli zlořečený podvýbor sněmovny, ocenil bych to a začal bych si myslet, že se v hodnocení jeho osoby přeci jen mýlím a veřejně bych to přiznal.

Jiří Paroubek