Vzpomínka na studentský majáles v Brně (1955)
V této vysoké šedé budově budící respekt jak svým vzhledem, tak i umístěním poblíž gotického chrámu Petrova, a naproti brněnskému hradu Špilberku, jsem strávila podstatnou část svého studentského života. Kde jsou ty časy, kdy jsem jako patnáctiletá poprve vcházela do této budovy vysokými dubovými dveřmi s masivní kovovou klikou? Tehdy ve mně vyvolávala její ponurá chodba s letitými oleštěnými kamennými schody tísnivé pocity. Když jsem z ní ale po čtyřech letech odcházela, opouštěla jsem ji s lítostí - že skončila jedna důležitá etapa mého života.
A máme tu zrovna měsíc květen, rozkvetlý máj, který i v mnohých z nás, jejich absolventů, vyvolává ty nejkrásnější pocity... Vzpomínky na naše mládí, na první lásky, na nesmělá dostaveníčka, na procházky po zšeřelém chodníčku k hradu, na první polibky pod rozkvetlým bezem, na první odmítnutí… Kde jsou ty "časy malin nezralých?“
Při tomto rozjímání jsem si vzpomněla na jednu událost - a sice na první, a bohužel pro nás i poslední, studentský majáles, který se uskutečnil na jaře roku 1955. Na tuto významnou akci jsme se velice těšili a horečně ji připravovali. Vždyť v té době tzv. totality, kdy kromě ryčných prvních májů a povinných politických oslav, se nekonalo téměř nic zajímavého, byl studentský majáles vítanou změnou, atrakcí, do které jsme mohli vložit i kus své osobní iniciativy a invence.
Pro naše oddělení Drobného uměleckého průmyslu, který tehdy vedl „náš starý“, všemi milovaný profesor Karel Langer, se majáles stal podnětem nevídaného pracovního nasazení. Karel Langer, jeden z mála pedagogů, který dobře rozuměl studentské duši, nám, „drobňáskům,“ tehdy rozdal tyto úkoly: Navrhnout a vytvořit masky všech členů profesorského sboru. Každému z nás byl určen jeden z jejich obličejů, který měl za úkol výstižně zkarikovat – a vytvořit za pomoci papíru, kaseinu a glutolínu, charakteristickou masku. Já jsem to měla lehké, přidělená maska ruštinářky a tělocvikářky, paní učitelky Ireny Drahné, se mi vytvářela pro její výraznou tvář, doplněnou brýlemi s masivními obrubami, velmi snadno. Povedla se nejen mně - masky ostatních učitelů, vytvořené mými spolužáky, se povedly i jim. Znáte to, když člověka něco opravdu baví, jde to samo...
Tak si například vzpomínám na vynikající, vtipné, kašírované vizáže profesora Františka Knaifla, který se v průvodu producíroval i se svým podivným vozítkem, keramika profesora Jana Lichtága, ředitele školy Josefa Umláška, vedoucího odd. grafiky Jana Bruknera, odd. Drobného průmyslu Karla Langra, akademických malířů Emanuela Ranného, Otakara Zeminy a Marie Syptákové, češtináře Josefa Valouška, kunsthistorika Františka Dostála, učitele technického kreslení Aloise Zamazala, vedoucího odd, fotografie K.O. Hrubého, chemikáře Ladislava Zeliny a ostatních. Nezapomnělo se ani na masku tehdejšího školníka, jehož jméno si již bohužel nevzpomínám. . Vrcholem této studentské výtvarné kreace byl nápad studenta Jiřího B., vytvořit masku známé maňáskové školní „figurky“ Kecafána, a realizovat ji v průvodu i s maňáskovým divadlem. Povedlo se. S provizorním Ajdivadélkem, které si připevnil na horní část těla, se tam obětavě reprezentoval k obveselení přihlížejících...
Jeden problém se v přípravě průvodu přece jen objevil - a to, když náš útlocitný chemikář L.Zelina, jehož maska se mojí spolužačce Pavle Š. obzvláště povedla, nedovolil, aby byla v průvodu použita. Považoval to asi za osobní urážku. Neobměkčila ho ani přímluva profesora Karla Langra, zůstal neústupný. A tak - zatím co se ostatní vykašírované atrapy důstojných tváří členů učitelského sboru vesele producírovaly majálesovým Brnem, maska našeho chemikáře s drátěnými brejličkami a řídkými vlásky elegantně pojednanými z tuhého papírového motouzu, smutně odpočívala v opuštěné školní budově.
Studentský majáles to byl ale slavný - a bujarý. Zúčastnila se ho nejen ŠUŘka, ale i tehdejší brněnská Fakulta architektury a snad i jiné vysoké školy. Každý z nás, z účastníků průvodu, se maximálně „odvázal“, vytvořil si vlastní masku i převlečení, a tak vtipně vyšňořeni jsme při pochodu brněnskýmí ulicemi způsobili náležitý rozruch. Brňanům se to líbilo, z chodníků nám nadšeně mávali. Bylo to pro ně vítané zpestření, spojené v té době i se zcela nevídanou politickou satirou. Na snaživě vyrobených heslech se však objevilo leccos, co se tehdejším papalášům nelíbilo. Tajní brněnští informátoři byli zřejmě v pohotovosti… Dalšího majálesu jsme se již proto bohužel nedočkali, stranickými sekretariáty byl zakázán... A nebylo se co divit, záhy vypukla maďarská krize (1956) a otěže cenzury byly znovu přitaženy…
V dnešní době, kdy je u nás v rámci demokracie povoleno kde co, a bohužel i to, co by povoleno být nemuselo, můžeme leda vzpomínat… A vyprávět o tom i našim nevěřícím vnukům...
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Mirka Pantlíková
Něco o ztrátách a nálezech
Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.
Mirka Pantlíková
I tenkrát kvetly šeříky
Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.
Mirka Pantlíková
Kam se dnes spolu podíváme?
Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.
Mirka Pantlíková
Jistému člověku se ztratil srp…
Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít
Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...
Prodej rodinné domy, 55 m2 - Křinec
Křinec, okres Nymburk
2 490 000 Kč
- Počet článků 333
- Celková karma 20,49
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz