Na starém hřbitůvku
Když odejde léto a nastanou chladná, mlhavá listopadová rána, neubráním se smutku. Stromy, které se oděly v pestrobarevný šat, rychle ztrácejí svou zlatožlutou, temně zelenou i vinově rudou nádheru. Rozprostře se pod nimi barevný koberec z listí. Když se do něj a do posledního zbytku listí ve větvích opřou poslední paprsky babího léta, působí to s jasně modrou oblohou téměř pohádkově. Škoda, že to trvá tak krátce. Záhy přijdou metaři a vše uklidí. Vždyť celá ta nádhera se vlivem mlhy a nočních mrazíků náhle změní v nevábnou mazlavou hmotu ucpávající kanály a ztěžující provoz na komunikacích.
Tou dobou se ráda procházím městským tržištěm Pod kaštany. Přebírám se v hromadách žlutých, zelených a červených paprik, kulatých hlávek zelí, dotknu se hladkých cibulí, česneků, ocením velikost dýní, jablek, hrušek a ořechů. Vyberu si tu nejhezčí kytičku slaměnek, aby v zimě proteplila a zkrášlila náš domov.
A již jsou tu stánky plné kytic z chvojí a okrasných travin, věnců a věnečků, určených na hroby. Líbí se mi kořenáče s kyticemi drobných „kateřinek,“ ale i šlechtěné velké květy chryzantém. Ráda chodím na hřbitovy, zvláště na ty venkovské, kde pod omšelými pomníky odpočívají generace otců, matek, dědů, pradědů. Dojímají mě pomníčky dětí, kterých v minulých dobách tolik umíralo. Bezelstně na nás hledí z pomníčků jejich tvářičky - jako by se ptaly “proč?“
Při návštěvách našich starých rodičů chodívám často s babičkou na hřbitov. Projdeme se mezi hroby, posedíme pod starou lípou uprostřed hřbitova, je tam hezké místo k rozjímání. „Ano, tam leží se ženou jeden z největších sedláků na dědině. Býval kdysi starostou. Hrob je trochu zanedbaný, jeho potomci už možná nežijí, dávno se z vesnice odstěhovali. Starají se o něj cizí, co mají hrob vedle. Občas posekají trávu, položí kytičku. A tam je pochován obecní bubeník Rudolf. Co ten se nachodil po dědině a nabubnoval - býval poslem dobrých i špatných zpráv. A tu je hrob mého tatínka, vašeho dědečka. Chudák, zemřel mladý, brzy po tom, co se vrátil z první světové války. A pod ním, v oválku, ta ustaraná tvář v bílém šátku, je vaše babička. Co ta se, chudák, nastarala. Zůstaly jí na krku čtyři děti a hospodářství. Zemřela brzy, jen co se dočkala vnoučat. A tam leží vaše kmotřenka, tam sestřenice s manželem. Také odešli záhy. A tady, ten čerstvý hrob navršený kyticemi a věnci, je hrob mojí rovestnice. Byla to moje kamarádka, tu jsem měla nejradši - a už je tam také. Ztrácíme se jeden po druhém - musíme tam všichni. Takový je života běh..."
Pomalu, pomalu odcházíme a ohlédneme se. Hledíme na hroby ozdobené dušičkovými věnci, věnečky i kyticemi z chvojí, ale i kořenáči drobných kateřinek a vázami chladných, vznešených chryzantém. Tady, na hřbitůvku, v těch starých kamenných zítkách, se nachází ta největší, nejčistší pravda života, vzdálená balastu všedních dnů.
Pamatuj člověče - s každým jitrem vadne květ a padá, s každým rokem míjí čas, jenž je nám dán... Hleď, abys s ním naložil užitečně…
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Mirka Pantlíková
Něco o ztrátách a nálezech
Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.
Mirka Pantlíková
I tenkrát kvetly šeříky
Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.
Mirka Pantlíková
Kam se dnes spolu podíváme?
Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.
Mirka Pantlíková
Jistému člověku se ztratil srp…
Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 333
- Celková karma 19,96
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz