Jen malá vzpomínka a dvě fota
U nás, v tehdejším národním podniku Fatra Napajedla, proběhla tato událost obligátně, podobně jako v jiných velkých závodech. Když už šlo opravdu do tuhého, tajně založené Občanské fórum, jehož jsem byla členkou, svolalo na nádvoří fabriky mítink všech pracovníků, a tam, na improvizovaném pódiu před mikrofonem se mohl každý, kdo měl zájem, vyjádřit k nastalé celostátní situaci. Zároveň tam bylo vyzváno vedení podniku k odstoupení, což se záhy stalo. Jeho novým ředitelem se pak stal předseda Občanského fóra Ing. J. Toufar. Jak to pokračovalo dál, nebudu rozvádět, bylo to podobné jako v jiných národních podnicích. Postupně nastalo uzavírání některých provozů a masivní snižování počtu zaměstnanců, mezi něž jsem patřila i já. Z pvodních 1400 zaměstnanců jich tam zůstalo jen 700. Personální odd. mi zařídilo (bez udání důvodů) předčasný důchod, pravý důvod "mého vyhazovu" mi nikdo nesdělil !? Z nás, 5 výtvarníků si ponechali jen jednoho, toho nejstaršího. Nevadilo mi to. Záhy sem si zařídila živnostenský list a pracovala jako OSVČ, grafička, návrhářka na volné noze. (I pro bývalý podnik.) A dařilo se mi.
A a pak to pokračovalo několikerou privatizací tohoto už hodně „zeštíhleného" podniku. Současně byla n.p. Fatra zařazena do kupónové privatizace, na které mělo nové vedení podniku enormní zájem. Proto každému zaměstnanci věnovalo akcie v ceně 1 000 Kčs zakoupených z podnikových fondů. Kdo ze zaměstnanců později včas akcie odprodal, vydělal na tom až 100 000 Kčs, patrioti podniku, mezi něž jsem patřila i já, měli bohužel smůlu. Různými privatizačními kouzly jejich cena postupně klesala, až se dostala na nulu. A dnes? Po mnoha peripetiích patří tato akciová společnost, továrna na zpracování plastů, do koncernu Agrofert A. Babiše. Snad se jí tam bude dařit…
V březnu 1990 jsem se dozvěděla, že se na bývalém Masarykově náměstí ve Zlíně, tehdy ještě Gottwaldově, bude znovu odhalovat socha T. G. Masaryka, která byla po dobu totality uložena v místním muzejním depozitáři. Protože jsem do napajedelské Fatry denně dojížděla, a čas odhalování pomníku T.G.M. se shodoval s dobou mého příjezdu do Zlína, nenechala jsem si tuto událost ujít a přikvačila jsem tam i s fotoaparátem. Jak se mi tenkrát moje amatérské fotografie povedly, dávám vám k posouzení.
To jsou útržky z mých vzpomínek na tyto nezapomenutelné události, které se staly už před neuvěřitelným čtvrt stoletím. Od té doby už uběhlo ve zlínské Dřevnici hodně vody a mnohé se změnilo. Změnily se i naše idealistické představy o tom, co bude po 17. listopadu 1989 následovat - u některých z nás jsou hodně rozdílné, někdy až protichůdné. Jsem demokratka, a proto, i když sama jsem ze svého idealismu hodně slevila, hodnocení toho, co v příštích letech následovalo, ponechávám na posouzení každého z vás.
Nicméně jsem ráda, že jsem měla možnost tyto bouřlivé listopadové události - i změnu, která se dotkla celé naší společnosti, a tím každého z nás, osobně zažít.
Ve Zlíně 15. listopadu 2014.
Mirka Pantlíková
Výlet na "západ", do Rakouska
Dnes konči dětem prázdniny a mnohým našim občanům dovolená. Objevila jsem článek o mém výletu do "západní" ciziny. Možná, že vás některé bude zajímat, jak jsme tehdy těsně po "sametové" cestovali. Článek nebyl nikdy zveřejněn.
Mirka Pantlíková
Nedělní výlet na Soláň
Poslední letní dny si užíváme pořádného vedra, teploměr stále ukazuje přes 30 stupňů Celsia, avizované ochlazení nepřichází- a přesto jsme se minulou neděli vydali na výlet - na naše milované Valašsko.
Mirka Pantlíková
Pokus o znásilnění, který nevyšel...
Poslední dobou došlo v Praze ke dvěma brutálním násilnostem, jedna na nezletilé dívce i s pokusem vraždy, druhá na dospělé ženě. Média o tom obšírně informovala, vyjádřil se k tomu i ministr vnitra a policejní inspektor.
Mirka Pantlíková
Za války (příběh naší rodiny)
Paní Ivana Dianová napsala vzpomínkový blog s názvem Příběh mé rodiny, na který jsem reagovala krátkým příspěvkem. Její článek mě inspiroval k napsání mých vzpomínek na tu dobu, jak jsem ji prožívala v útlém dětství. Díky Ivanko.
Mirka Pantlíková
Jedna z krásných vyhlídek...
Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 332
- Celková karma 22,21
- Průměrná čtenost 719x
mpantlikova@seznam.cz