Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Darované sushi

    Je to již dlouholetá tradice,  o Vánocích  se scházíme a  navzájem se podělujeme drobnými dárky. Protože jsme početná rodina, těch dárků bývá mnoho. Mezi různými obligátními dárky, jako  jsou knihy,  šampóny,  pěny do koupele nebo  bonboniéry,  se občas vyskytnou  i dárky  přivádějící nás do rozpaků.  

Tak mi  například loni o Vánocích věnoval jeden z  vnuků program na vyrobení fotoknihy, a  i když mi pochopení programu dalo pořádně zabrat, moje fotografie Valašska a Jesenicka se přece jen dočkaly důstojné knižní prezentace. Hůř to dopadlo s jiným originálním dárkem, kterým mě a manžela obdaroval  jeho bratr Mira.   Věnoval  nám poukázku  na tradiční japonskou specialitu,  sushi.  Přišlo mi to nějak divné  a hned  jsem navrhla přítomným,  aby si s námi  svoje dárky vyměnili. „Kdepak, babi, to si s dědou nesmíte nechat ujít, odzkoušeli jsme to a chutnalo nám to výborně,“ tvrdili všichni svorně…

 A  tak jsme se s manželem hned  po Třech králích vypravili do japonské restaurace, která se u nás ve  Zlíně nachází v jedné z opuštěných budov bývalého baťovského areálu. Vchod do ní byl nenápadný, ale vnitřek působil tajemně. V pološeru se rýsovalo  několik oválných  stolků s židličkami potaženými černým sametem,  na každém stoku zářila bambusová svítilna, v čele  místnosti  bylo umístěno rozměrné akvárium s exotickými rybkami.  Celkovou atmosféru interiéru  dokreslovala  jemná  japonská hudba. A zrovna jako ty rybky v akváriu, tak ladně a tiše se po místnosti pohybovaly  obsluhující servírky,  jemné,   půvabné Asiatky.  Záhy  nám jedna z nich  přinesla  dva tácy,  na kterých bylo v úhledných  skupinkách naaranžováno po několika  druzích sushi.  Ke každému z táců byly přiloženy dřevěné jídelní  tyčinky a ona  nám ochotně předvedla,   jak je uchopit a jak s nimi zacházet.  Pak nám ještě přinesla  zelený čaj v elegantním  porcelánovém  čajníku.

 Popřáli jsme si dobré chuti a pustili  se do jídla. Manžel začal odvážně rybím zámotkem zabaleným v černé řase, já ale byla opatrnější...  Na okraji tácu se nenápadně krčily dvě zelenavé hromádky jakési pasty - a já, v domnění, že to jsou nějaké jemné rybí krémy, uchopila jsem tyčinkami jednu z nich  a celou ji strčila do pusy…

No,  co vám mám povídat, bylo to strašné. Nic ostřejšího a pálivějšího jsem v životě neokusila.  Zakuckala jsem se, na čele mi vystoupil pot, oči z důlků,  měla jsem dojem, že se snad  zadusím -   a jen díky několika hltům zeleného čaje jsem   situaci  jakž takž  bez pohromy zvládla.  Pak  jsem již  nebyla schopna ničeho  pozřít -  a jen tiše záviděla mladé dvojici u protějšího stolku,  jak vesele  konzumují jedno  sushi za druhým.  A manžel? Když mě tak viděl,  prý se polekal,  že se o mne pokouší  infarkt nebo mrtvice, a  málem zavolal pohotovost  Sám na tom ale také nebyl o moc líp.  Po pozření několika kousků této vzácné  japonské krmě  prohlásil, že to není nic  bez čeho by se nemohl v životě obejít,  a také to vzdal. Pak jsme požádali servírku o laskavost,  aby nám vše,  co zbylo na tácku, zabalila, že si to odneseme  domů…  

 Tajně jsem doufala,   že ti,  kteří nám sushi tak vřele doporučovali, je s radostí skonzumují  u nás, ale zklamala jsem se. Na moje pozvání nepřišli,  neměli zájem. Jeden se vymlouval,  že na syrové ryby  nemá   zrovna  chuť,  jinému to nevyhovovalo časově,  třetí prý nemá v pořádku žaludek -  a tak podobně. Nakonec manžel prohlásil,  že bude nejlepší,  když všechno   vyhodíme do popelnice,  já ale  byla jiného názoru. Vánočních dárků od  vnuků si přece musíme vážit  - a vyřešila jsem to jinak.

  Všechny ty mořské lahůdky  jsem pokrájela,  osolila, podusila na smažené cibulce,  do toho přidala nakrájenou zeleninu,  nové koření, bobkový list, špetku pepře, lžičku sojové omáčky, trochu kečupu a chvilku povařila...   A když se mě  později vnuk ptal, jak nám  sushi chutnalo,  pravila jsem: „Miro, chutnalo nám to výborně.“  A  byla to pravda - i když,  však víte... 

Ale - mezi námi… Kdo ví  jak chutná Japoncům,  když jim  u nás v Česku  plácnou na talíř  kus prorostlého vepřového bůčku,   pět knedlíků a několik  naběraček  zadělávaného  zelí. Každá země má  své delikatesy,   ať  už se to cizincům líbí,  anebo nelíbí...

 

Pálivá pasta v sushi: Wasabi, chilli, zázvorová, dále  japonský křen atd.

 

Autor: Mirka Pantlíková | neděle 23.11.2014 18:03 | karma článku: 12,27 | přečteno: 826x
  • Další články autora

Mirka Pantlíková

Jedna z krásných vyhlídek...

Ze Slovácka, z kraje meruněk a vinné révy, kde jsem prožila dětství, jsem se v dospělosti ocitla v městě Zlíně, kde jsem později zakotvila. Zamilovala jsem si i tento kraj, který se stal i mým druhým domovem.

10.7.2023 v 13:01 | Karma: 14,42 | Přečteno: 308x | Diskuse| Ona

Mirka Pantlíková

Něco o ztrátách a nálezech

Ztratila jsem již dost věcí, například přívěsek, zlatého pavoučka, manželův dárek za syna. A také zlatý náramek, který mi sklouzl z ruky v zimě když jsem si potmě sundávala koženou rukavici.

15.6.2023 v 15:05 | Karma: 15,10 | Přečteno: 370x | Diskuse| Ona

Mirka Pantlíková

I tenkrát kvetly šeříky

Bylo tomu tak pří osvobození Československé republiky v květnu roku 1945, je tomu tak i dnes, po 78 letech od konce II. světové války.

8.5.2023 v 12:12 | Karma: 25,60 | Přečteno: 595x | Diskuse| Ona

Mirka Pantlíková

Kam se dnes spolu podíváme?

Kam se dnes podíváme? Ptal se mě manžel na prvního máje u snídaně. Zdálo se že bude krásný den, sluneční paprsky se již od božího rána prodíraly přes záclony a dosud zatažené žaluzie oken do pokoje.

2.5.2023 v 16:06 | Karma: 17,33 | Přečteno: 438x | Diskuse| Ona

Mirka Pantlíková

Jistému člověku se ztratil srp…

Žiji již desítky let ve velkém městě, ale moje rodná obec ve které jsem strávila dětství a léta dospívání, jsou Násedlovice. Tato vesnice se nachází na Jižní Moravě, asi 20 kilometrů od dříve okresního města Kyjova.

21.4.2023 v 17:15 | Karma: 23,10 | Přečteno: 579x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí

3. května 2024  6:14

Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě

3. května 2024  5:16

Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

  • Počet článků 333
  • Celková karma 19,95
  • Průměrná čtenost 717x
Povoláním výtvarnice - kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, někdy i o politiku. Zlobí mě lež, pokrytectví, nespravedlnost, nesoulad ve společnosti - i v mezilidských vztazích. Publikace mých článků a fejetonů v různých časopisech, knížka vzpomínek a příběhů, Vyprávěnky. 

mpantlikova@seznam.cz

Seznam rubrik