Jedna paní povídala, že dobrým prezidentem republiky by prý byl Vladimír Špidla nebo Pavel Rychetský, nechvalně známý předseda Ústavního soudu. Ale pozor, nesmějte se, to neřekla nějaká pouliční drbna (i když já bych ji tak s klidem nazval), ale senátorka za ČSSD Alena Gajdůšková.
Gajdůšková také osnovala možné odvolání V. Klause z funkce.
Ti, kteří ji trošku znají se možná i přesto smějí. Problém je v tom, že ta paní je senátorkou a spousty, řekněme politicky nepříliš gramotných, mohou její slova vnímat vážně. A tady nám nastává onen problém. Lidé si řeknou, je to senátorka a zřejmě vážená, jelikož je v médiích často, tak to asi bude mít pravdu.
Je nanejvýš příhodné zrekapitulovat si dostupné informace o zmíněných „kandidátech“. Vladimír Špidla, bývalý premiér. Bohužel premiér, Bohu dík bývalý. Člověk, který svým ovlivňováním, intrikařením a protiústavní (!) jednostranně zaměřenou vládní kampaní dostrkal Českou republiku do Evropské unie. Všichni si dobře pamatujeme srdceryvné a úpěnlivé výzvy k občanům, nebudeme-li hlasovat v referendu pro vstup do EU, tak se staneme pátým kolem u vozu, těmi posledními v Evropě, že kolem nás všichni postaví dálnice a kdoví jestli ne vysoké betonové zdi. Věřím, že za tak sprosté lži bude tento člověk jednou spravedlivě souzen za vlastizradu!
Gajdůšková také jistě použije argument, že je Špidla úspěšným politikem, který nás reprezentoval v nejvyšším orgánu EU, Evropské komisi. Vynechám-li fakt, že členové komise ani v nejmenším nereprezentují své země, naopak, musí se chovat striktně nezaujatě a slepě šířit unijní politiku všemi proudy, tak kde se vlastně onen Špidla, který byl pověstný svými „ksichty“ a téměř vždy čouhající košilí z kalhot obleku, vzal v Bruselu? Nebylo to jeho úspěchy, ale naopak neúspěchy a průšvihy. Byl tam uklizen jeho nástupcem ve funkci premiéra Stanislavem Grossem, který jen tak mimochodem hned potom, co se stal za zvláštních okolností stamilionářem, ochotně opustil politiku.
To bychom měli jednoho potencionálního prezidenta. A druhý? Pavel Rychetský, dnes předseda Ústavního soudu České republiky. Té samé republiky, která má uzákoněn odpor ke komunistickému režimu a přitom samotný Rychetský byl jakožto člen KSČ tomuto režimu přisluhovačem! Navíc, přisluhovat režimům dělá patrně Rychetskému radost, jelikož ochotně slouží i současnému režimu bruselskému, když Ústavním soudem protlačil Lisabonskou smlouvu s tvrzením, že neodporuje Ústavě republiky. Česká ústava říká, že nelze předávat pravomoci národních orgánů států na mezinárodní organizace bez předchozího souhlasu parlamentu. Lisabonská smlouva naopak zajišťuje, že si Brusel smí další pravomoci vzít bez takového souhlasu. Dle Rychetského si to neodporuje.
Takoví jsou prosím kandidáti na prezidenta v představách paní senátorky Gajdůškové. Při střízlivém uvažování víme, že se skutečnými kandidáty stanou jen stěží. Doufejme, protože v naší současné vrcholné politice je možné ledasco. Za poslední léta by nám k sečtení vlastizrádců nestačily ani prsty na všech končetinách.
Publikováno na weu Českého hnutí za národní jednotu
