Motýl

Dnes se mi přihodila taková drobnůstka. Jdu z práce domů, unavená, vyčerpaná, bez energie... vlezu do auta a na stropě - motýl. Sedí si tam, jen tak kouká, paví očko, všema svejma šesti kukadlama (nebo kolik jich vlastně motýl má). 

MotýlekCorbis

Přišlo mi to takové dost zvláštní... o tom, že se mi na zevním zrcátku zabydlel pavouk štěstík jsem už psala.... jako by moje auto ty hmyzí nápadníky nějak přitahovalo (a bodejť by ne, když je takové pěkně šťavnatě červené).

Potěšil mne, motýl.

Když vezete motýla, tak prostě nemůžete nemít dobrou náladu.

Dojela jsem domů, opatrně jsem ho sebrala abych mu z křídel nesetřela pel a pustila ho na svobodu.

A víte co on udělal? Vletěl mi do vlasů. Jen lehce mne políbil na čelo, pak se vymotal, ještě párkrát zakroužil kolem, zamával a byl fuč. 

Nejsem moc romantik. Snažím se nebýt sentimentální a nemám ráda takovýhle srdceryvný scény... ale bylo to jak ve filmu, takový strašně motýlovitě něžný, zvláštní a magický, tak jsem si říkala že to třeba není jen tak.

Třeba to byl posel. Posel od někoho kdo by mne rád políbil, ale už tu není...