Můj Mc svět

Mc Donalds symbol kapitalismu, západního stylu života a v poslední době taky globalizace je tu s námi již dvacet let..Před dvaceti lety byla, ne náhodou,  u slavnostního otevření první pobočky přítomna americká velvyslankyně a taky člen české vlády. Přestřihnutím pásky zvějící do první pobočky jsme se definitivně rozloučili se starými časy a nakročili do novodobé éry naší společnosti, do společnosti konzumní.

Mc Donalds rozděluje a bude rozdělovat společnost. Jedna skupina jím opovrhuje, vede svůj osobní, předem prohraný boj proti kapitalismu, někdo proti unifikaci, někdo bojkotuje, aby na sebe ve své nezajímavosti upoutal pozornost, další části především "tradiční" moravské populace tam prostě nechutná a dali by jsme jmenovat další..

Druhá skupina představuje více či méně pravidelné zákazníky, mezi které se počítám i já. Proč mám Mc Donalds rád?Jsem mladší ročník a s Mc Donaldem mám spojené některé střípky svého dětství, dospívaní a součanost (zralost?) :) skrze něj si tak nějak dokážu zasadit etapy svého života do zjednodušeného schématu a propojit svoji životní dráhu v kontinuitu

První bych nazval etapou hraní a bezstarostnosti. Ten pocit, když mě jako malého mamka vzala na výlet do Brna a odpoledne jsem zašli do Mc Donaldu v Brně na Svobodáku nelze jen tak zapomenout. Ten pocit důležitosti ve světě dospělých, bohatých a úspěšných, kdy jsem v ruce svíral dvacku ve froně na cheesburger a mamka na mě čekala u stolečku. Sama si nikdy nic nedala, (na začátku devadesátých let bylo v Mc Donaldu poněkud draho) a jen spokojeně sledovala mě, jak pomalinku baštím svůj cheesburger a jak si právě sním svůj malý, dětský sen :)

Ohlédnu li se dál, další rozpoznatelná etapa mého života je vyšší stupen základní školy, nižší střední...doba prvních lásek a taky doba Mc Donalds :) Kdo by si nevzpomněl na první první mobilní telefon v kapse, první rozpačité schůzky, polibky a tyto endorfinové orgie zakončené shakem u Mc Donalds?

Čas jde dál...už si nehraji s Legem a nechodím s rodiči na výlety, už mi holky nepíšou večer smsky a nechodím na rande..Co tedy dnes?Do Mc Donalds si občas zajdu z jakési nostalgie. Z dobrého pocitu někdy, když si chci udělat radost, když si chci užít chvilku jen pro sebe v hektickém, městském prostředí. Byt může prostředí působit jakoby hektickým dojmem, já přesto jaksi dovedu na chvilku sám pro sebe zpomalit, pozorovat ten šum, přenést se na chvilku mimo čas a prostor...Další etapu mého současného života dokládá epizoda z lonského léta. Na pracovní pohovor do Prahy jsem z malé vesničky vzal svého o dost mladšího bratrance..po prohlídce města a památek jsme byli oba unavení. Naprostá důvěra a jistý sentiment vedly mé kroky..vzal sem klučinu k mekovi. Pohled na trošku unaveného, ale spokojeně přežvykujícího brantrance, rozhlížejícího se nesměle kolem sebe tu po skupince cizinců, tu po cizím, ale stylovém designu provozovny mě jaksi zahřál u srdce a ani jsem se nemusel cpát ničím dobrým, jen srkal kávu z kelímku.. Hlavou se mi promítnul můj život..a klučina pochopí můj tajemný, spokojený úsměv třeba časem..