V každém případě patří mezi hrstku českých, a přitom opravdu světových spisovatelů a nic na tom nemůže změnit ani to, že po odchodu do Francie už netvořil ve svém rodném jazyce.
Ač sám nepolapen, neodvažuji se soudit nikoho, kdo podlehl, ježto v jeho botách jsem nechodil. Ať už to bylo, jak chtělo, nic to nemění na tom, že odešel velký spisovatel. Jak už to u nás obvykle bývá, je v zahraničí slavnější než doma, ale trochu si za to může sám, jelikož překládat jeho francouzsky psané knihy do češtiny jinému dlouho nedovoloval, jemu samotnému se asi už moc nechtělo a s českými médii nekomunikoval. V každém případě patří mezi hrstku českých, a přitom opravdu světových spisovatelů a nic na tom nemůže změnit ani to, že po odchodu do Francie už netvořil ve svém rodném jazyce.
Jeho knihy nejsou pro každého a jeho uvažovaní není snadné pochopit. Nepsal komerční bestsellery, pokus o zfilmování Nesnesitelné lehkosti bytí dopadl opravdu mizerně, právě proto, že scénář šel jen po povrchu a krom toho české a moravské domorodce nesmírně iritovaly bavorské restaurace, které měly představovat naše hospody. Není divu, že další souhlas ke zfilmování svých knih odmítal vydat.
Před nedávnem vyšly knižně v nakladatelství Atlantis pod názvem Unesený Západ dvě jeho eseje, z nichž ta první se jmenuje „Nesamozřejmost národa“. Lze ji najít na internetu; opravdu stojí za to si ji přečíst, povšimnout si data, kdy byla napsána a pak smeknout. Já jsem to udělal...
