Stačí si představit draze oblečeného, zarudlého, potetovaného, ruského podnikatele/zbohatlíka/mafiána se špičatýma botama, který neovládaje angličtinu jen tak posedává a popíjí, zatímco jeho vzdělanější pohůnci dojednávají obchod.
Rovnou se přiznám (nechci dopadnout jako nějaký ministr chycený při opisování) že se téma mé dnešní úvahy hodně prolíná s nedávným úvodníkem Reflexu.
Také vám dlužím vysvětlení proč je v názvu sloupku tak strašné slovo. Stačí si představit draze a nevkusně oblečeného, v obličeji zarudlého, výrazně potetovaného ruského podnikatele/zbohatlíka/mafiána se špičatýma botama, který neovládaje angličtinu jen tak posedává a popíjí, zatímco jeho vzdělanější pohůnci dojednávají obchod. Vždycky, když se na něj obrátí oči německých obchodních partnerů, pozvedne skleničku s vodkou, mrkne a prohlásí se širokým úsměvem „big byzněs!“
A také si vezmu na pomoc jednu starou anekdotu. Slavný pražský advokát JUDr. Meissner vdává dceru a co čert nechtěl, Etelka si vybrala také právníka. Po nějakém čase se starý pán rozhodl odejít do penze a v záchvatu velkorysosti zeťákovi předal svou klientelu. Jednou se ho o šábesu ptá, jak se vyvíjejí staré kauzy. Mladej se v naději na pochvalu nadšeně chlubí tím, jak uzavřel případ, který se táhnul roky. Starý advokát se tváří zděšeně. „Je něco špatně?“ ptá se Etelka. „Tvůj manžel právě uzavřel případ, který vás mohl, dušinko, ještě léta dobře živit.“
Skoro půlka stránky je pryč a laskavý čtenář stále netuší o čem to dnes bude. Jde o „big byzněs“ spojený s migranty. A to společně s panem Markem Stonišem nemám na mysli převaděče, ale lidskoprávní agentury a nevládní organizace, které za státní či evropské peníze nejprve imigrantům do Evropy pomohou, protože jsme přeci povinni pomáhat, a pak, když se ukáže, že jsou prakticky neintegrovatelní, budou čerpat další a další peníze na programy, které je budou učit jazyk, hygienické návyky, základy práva, finanční gramotnost, pracovat, neznásilňovat a spoustu dalších fajnových věcí... Netuším s jakým úspěchem, ale jsem dost skeptický. Ale o to tu přeci nejde, protože hlavní je, že na to proudí dotace a z těch tyto organizace dobře žijí. Jde tady opravdu o nějaké ideály humanismu? Šmejdy, kteří si udělali byznys z ubytoven pro sociální případy a lichváři opovrhujeme, protože parazitují na nejchudších. A co dělají tito dobromilové?
Je to stejné, jako jednání nejrůznějších evropských orgánů, komisí, výborů a podvýborů, která se scházejí v luxusních hotelích s vybranou kuchyní, v nádherných lokacích, a tam se jedná a jedná. Někdy se jedná i léta, protože přece cesta je tím cílem. Nikoli výsledek. Klidné místo, nulová zodpovědnost, vysoké platy, diety v eurech, placený byt, služební auto, příplatek za expatriaci, atd.
