Král Jelimán a Lemounská republika - Česko

Tak si tak sedím v malebné rakouské vesničce a za okny se vznešně ukazují Alpy. Já se tu učím, ale tak jsem si mezi přestávkami četl co je u nás ve vlasti nového. A upřímně, jsem rád že jsem tady!

Musím říct, že se teď jen a jen směju, protože nic jiného dělat nejde. Naše představa o zemích jako je zmíněné Rakousko je, že se tu žije jako v pohádce a máte všechno co chcete a nic špatného se vám neděje. To až taková pravda není a v lecčem jsme si jako národy velmi podobní. Jenže rozdíl v nás a v nich je v tom, že my nadáváme a kecáme, kdežto tady v Alpách se radši pracuje a každému je jasné, že bez páce nic nebude. A původně jsem zde měl jiný text, který nadává, jak jsme nepoučitelní a jak volíme bez mozku a uvážení. Jenže nakonec jsem rád, že máme Miloše za prezidenta. Protože tenhle člověk nejlíp reprezentuje to co právě teď jsme. Urážky, bonmoty, alkohol a myšlenka, že můžu vládnout světu je přesně tím co vystihuje mentalitu našeho národa právě v danou chvíli. Tak až se proberete z té opičky po komunismu, dejte vědět, nejlépe ve volbách. A chtěl bych Vám, mým milým čtenářům, říct, abyste si napsali tohle, co se tady děje, někam do deníčku a až zas půjdete volit Miloše, protože aspoň umí česky, tak si to přečtěte. Cesta k tomu, co je na západě je dlouhá, a není to v politicích, ale v nás.

Všichni strašně milovali Václava Havla. Ale to že po něm pojmenujeme letiště a tím skončíme, to je ubohost! Nejsem proti názvu letiště Václava Havla, naopak se mi to líbí, ale jde o to, že jsme se s ním rozloučili, přejmenovali letiště a čau. Ale my bychom měli nažhavit ten drát co drží uši u hlavy, aby neupadly a trošku si promyslet jestli náhodou nejsme dospělí, a jestli náhodou by nebylo dobré se podle toho začít chovat a začít přijmat odpovědnost nejen za sebe, ale i za ostatní protože to kde žijeme je náš společný prostor nás všech a tak bychom se o to společně měli starat. Takže žvýkačky a odpadky patří do koše, pokud je někde fronta tak se do ní postavím a nepředbíhám a pokud má někdo problém tak mu pomůžu i když ho neznám. Takhle se lidi chovaj! A je-li něco dáno tak se tím řídím i když se mi to nelíbí. To jak se chováme dnes, tak se přesně chovají děti. Děti nevnímají vzdálenější budoucnost a proto se třeba tak neradi učí, protože než jim bude 30, pfff to je daleko. Dospělost je v tom vidět dál, vidět co moje rozhodnutí a volby způsobí nebo mohou způsobit. Tak už dospějme a začněme dávat tu naši zemičku dohromady.

Nakonec jedno video vysvětlující název: http://www.youtube.com/watch?v=gSTegCPviDQ

(To se to kecá, když už v Čechách nebydlím co?)