Tento text si dovolím půjčit ze stránek idnes.cz, kde se velmi skrytě objevují články z projektu studenti píší noviny. Tenhle je zrovna můj a rád bych ho vám představil, protože je stále aktuální dokonce aktuálnější, než když jsem ho psal.
Pozn. text je z 18. 9. 2012
Text
Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského - Ondřej Pešek
Já za 20 let. Je těžké jen přemýšlet nad tím, kde budu za dvacet let. Vždyť je to můj celý prozatímní život a to ještě pár let chybí. Nejdříve se musím přenést přes tu skutečnost, že pradávná předpověď konce světa Aztécké civilizace, je pouhým omylem dnešní vědy a že i já se toho přemýšleného věku dožiji.
Ale zpět k té myšlence já dnes +20 let. Rozhlédnu-li se kolem sebe je mi smutno. Je mi smutno z toho, kde žiji, co mě obklopuje a co je mým domovem a upřímně řečeno se za to tak trochu stydím. Nemůžou za to politici, učitelé, přátelé či jiné konkrétní skupiny lidí, můžeme za to všichni. A tak si svou budoucnost pomalu, ale jistě začínám rýsovat v zahraničí. Nemusí to být ani tak daleko, stačí Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, prostě blízká Evropa. Je jedno čím budu a kde ve světě budu, důležité je, že nebudu tady, tady v té zemi, medem a mlékem oplývající, kde bory šumí po skalinách, bohužel nic takového už neplatí.
Avšak tohle se dá změnit uvědomme si kdo jsme, jak se chováme k ostatním a začněme sami u sebe a když každý z nás bude milý, pracovitý, přívětivý a laskavý, pak se i náš stát, náš domov může přeměnit v milý a laskavý a bude se nám tu líbit. Lidé zamyslete se nad sebou a pokud máte pocit, že u vás je již příliš pozdě na změny, není. Když se budete snažit být takový, jak byste si přáli, aby byl svět k vám, pak minimálně vaše děti vaše chování odkoukají a změní se. Pokud tedy stále myslíte, že vlak s nápisem změna již odjel, zkuste aspoň pomoci vypravit další vlak, kterým pojedou vaše děti. A tak doufám, že za 20 let ten rychlík bude již v jízdě a já dostanu chuť nastoupit.
Ondřej Pešek
Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského, Praha 1
Zdroj:http://praha.blog.idnes.cz/c/294488/Gymnazium-Jiriho-Gutha-Jarkovskeho-Ondrej-Pesek.html#t2
