Abych dostal to, co opravdu chci, musím se změnit.

Toto jeden ze silných terapeutických vhledů, který Yalom popisuje jako zlomový pro schopnost zažívat hlubší štěstí. Často máme různé úrovně potřeb či hodnot, které stojí na první pohled proti sobě. Bezpečí a láska. Svoboda a zodpovědnost, k sobě nebo k druhým, ke své duši. Radost, práce nebo peníze. Protikladů, které se nedají skloubit, je celá řada. Manželství a láska, výčet je nekonečný.

Nicméně strategií, jak pracovat s vnitřním konfliktem, je víc. Osobně vnímám dva protichůdné pohledy, které se ale v jistém úhlu nemusí nutně míjet.

První vychází z představy naší svobodné vůle a schopnosti volby. Tento koncept se ptá, zda jsme obětí nebo tvůrcem svého života, zda si uvědomujeme pasti, které sami sobě vytváříme, a nutí nás zodpovědně se postavit před svůj životní scénář. Na jedné straně si můžeme přát navázat zralý vztah, na druhé straně chceme být opečovávání a obletováni, "chráněni před děsivou svobodou dospělosti". Yalom to hezky popisuje jako konfliktní motivaci, která nás jednoho dne postaví před volbu, protože alternativy se v životě vylučují. Prostě nemůžeme mít všechno a každá taková volba může být velmi bolestná. Nicméně je zde důležitý předpoklad, že můžeme kontrolovat svůj život a schopnost volby je znakem zdraví.

Oproti tomu se můžeme na tuto situaci dívat z jiné strany. Jung kdysi řekl, že skutečné lidské problémy nemají řešení, Nelles hezky popisuje stav jisté zralosti tak, že si uvědomujeme, že náš život neřídíme, a kontrola je to poslední, čeho se nám dostává. Zřetelně je to vidět na lásce. Spoustu párů žije v představě, že když se budeme k sobě hezky chovat, On bude po sobě uklízet, Ona mu dovolí hospodu, tak budou šťastni. Ale právě láska je věc mimo naši kontrolu. My se ve skutečnosti nemůžeme rozhodnout, jestli budeme někoho milovat.  Buďto jej milujeme, nebo ne. Můžeme se rozhodnout odejít, zůstat, sedět na místě. Můžeme přitakat nebo vědomě odmítnout či bojovat. Ale je to v podstatě reakce na život, který nám přináší výzvy. Nelles vysloveně říká, že je s námi pohybováno. Hluboké přijmutí tohoto náhledu trvá dlouho. V tomto pohledu jsou naše problémy jen o tom, že nejsme schopni "vidět".  Naše přání nám zabraňují vidět věci tak, jak jsou. Náhled je pak jediným řešením.

Co mají oba pohledy stejného, že se vždy něčeho vzdáváme. A to často bolí.