Jak jsem nabíjel elektromobil

Předem odrazuji všechny hatery elektromobility - tento článek NENÍ o tom, že elektromobilita je špatně, ale snaží se jen tepat do běžného malého českého (ale i polského) šlendriánu.

Poslyšte včerejší příběh EV nadšence (tedy můj), kterému se na počátku tohoto týdne splnil dlouhodobý sen a stal se šťastným majitelem nové Kony electric od Hyundaie. Tento příběh by mohl sloužit jako příklad pro všechny EV-hatery o tom, že elektromobilita je zlo. Ale já to samozřejmě i po včerejším zážitku vnímám naprosto opačně, jen tu počáteční radost z nového auta mi to trochu pokazilo:
Byl to můj první víkend s EV (doposud jsem měl jen spalováky - poslední z r.v. 2015, přičemž řidičák mám 35 let) a tak jsem se neskutečně těšil, jak novou Konu konečně pořádně projedu. Během pracovního týdne jsem uskutečnil jen takové večerní projížďky po Praze a okolí po příchodu z práce, abych se s tím trochu naučil. Z ježdění Konou jsem byl naprosto nadšený - bylo to jako přesednout z parní lokomotivy do nejnovější vesmírné lodi. Nabíjel jsem u Lidlu - celkem dvakrát, jednou u PRE a jednou u Kauflandu (stojan ČEZ) - vše naprosto bez problémů.

Vyrážel jsem v sobotu ráno z Prahy s 80% baterie směr Mladá Boleslav (kde jsem naložil své rodiče ve věku 80+) a pokračoval na polský Zgorzelec. Koukal jsem do mapy, která je součástí aplikace Charge my Hyundai, a v cílovém místě (obchodní centrum Carrefour) měly být 3 nabíječky. Tak jsem si říkal - dáme si tam oběd a mezitím si nabiju na pohodlnou cestu zpět (a ještě s dostatečnou rezervou).
Jenže ouha - nabíječky nikde. Projel jsem parkoviště jak před Carrefourem, tak i před sousedním Edenem a Castoramou a nikde nic. Ptal jsem se na informacích a na benzínce u Carrefouru - a nikdo netušil, že by tam něco takového mělo být (třebas i jen v plánu). Tak jsem v aplikaci našel poblíž (v docházkové vzdálenosti asi 500 m) na benzínce Orlen další nabíječku. Zamířili jsme tam. Nabíječka tam byla - sice v obležení spalováků, ale alespoň úzké místo mezi nimi bylo. Zapasoval jsem se mezi ně (což mi chvíli trvalo, protože to nové auto ještě nemám "v oku") a připojil nabíjecí kabel. Displej svítil, ale proti ostrému sluníčku jsem pořádně neviděl jeho obsah. Ten jsem přečetl až když jsem chtěl spustit nabíjení: "Stanice je mimo provoz". Super! Projeli jsme půlku Zgorzelce, kde nabíječky samozřejmě byly, ale úplně mimo místa, kde jsme hodlali být my - většinou u dálnice nebo někde v průmyslové zóně, kde rozhodně nešlo dát si oběd nebo nakoupit. Tak jsem si při pohledu na předpokládaný dojezd řekl, že těch zbylých 135 km mi stačí minimálně na cestu do Liberce, kde jsme se stejně chtěli stavit na večeři v OC Nisa.

Po intenzivně stráveném odpoledni jsme se vydali na cestu zpět. Do Liberce jsme dojeli s nějakými 19% baterie. Hledali jsme nabíječky a našli jsme dvě - a obě obsazené. U obou byl sice i pomalý AC port, ale ten kupodivu nefungoval. Nakonec jsem auto připojil alespoň k nabíjecímu sloupku, který jsem našel vedle, na pomalé AC nabíjení, které naštěstí fungovalo. Za cca 35 minut jsem zvýšil odhadovaný dojezd o cca 35 km, což bylo dostatečné.

V Mladé Boleslavi jsem zajel k Lidlu, poblíž kterého rodiče bydlí, a na jehož čerstvě otevřené nabíječce jsem hodlal auto nechat dobít aspoň do těch 80%, než vyrazím zpět do Prahy (měl jsem v baterii posledních 10%). Stojan svítil, displej reagoval na dotyk, vše se zdálo zalité večerním sluncem. Připojil jsem kabel k autu, otevřel aplikaci, klikl na tu správnou nabíjecí stanici a.....tlačítko pro zahájení nabíjení bylo šedivé a nešlo stisknout. Tak jsem auto odpojil, připojil znovu a zkusil tentokrát v aplikaci naskenovat QR kód ze stojanu. Situace byla stejná - tlačítko nefunkční. Volal jsem na číslo na stojanu a ozvala se mi "plechová huba": "Pokud chcete....bla bla bla.....nebo nahlásit problém s nabíjecí stanicí, stiskněte jedničku". Nečekám na další volby (začíná mi být venku zima) a mačkám jedničku. "Všichni operátoři jsou obsazeni, čekejte prosím...." Po cca 5 minutách se konečně ozývá operátorka. Vyslechne mne a pak mi oznámí, že jsem měl v telefonu stisknout dvojku, protože prý jde o problém s platebním systémem aplikace Lidl Plus. Přepojit mne prý nemůže. Ok, rezignovaně zalézám do tepla svého auta a vytáčím číslo znovu. Ve třetí minutě opakování věty "Všichni operátoři jsou obsazeni, čekejte prosím....", jsem to vzdal a zavěsil.

To už jsem začínal trochu zuřit. Ale OK, problémy jsou tu od toho, aby se řešily - věděl jsem, že cca 500 m odtud je zákaznické centrum ČEZ, kde je jeden veřejný nabíjecí stojan (již dříve jsem si ověřil, že je skutečně veřejný a aplikace FutureGo hlásí provoz 24/7). Přijel jsem tam a...brána zavřená. Vylezl jsem z auta a jdu ke zvonku na bráně. U ní cedule - zvonek je nefunkční, volejte....a připojeno mobilní telefonní číslo. Volám, vyzváním a nic. Volám asi třikrát - nikdo to nebere. Troubím (taky asi třikrát) a nikde nikdo.

Jako poslední možnost byl nabíjecí park u OC Olympia asi 1 km od místa, kde jsem stál. Tam je nabíječek dost a jsou tam i různí provozovatelé - když to nevyjde tam, tak už nikde a já budu muset volat asistenční službu pojišťovny nebo ÚAMK.

Dojel jsem do místa, kde stálo vedle sebe celkem 5 nabíječek - 2 vysokorychlostní (ty byly obsazené) a 3 standardní 50 kW DC/22 kW AC. Najel jsem k prvnímu z nich a připojil auto. Otevřel jsem aplikaci a vyhledal ten správný stojan. No jo, jenomže i po naskenování QR kódu mi aplikace dávala na výběr asi z 5 stojanů, které stály v těsném sousedství. Ale který z nich je zrovna ten, ke kterému mám připojené své auto? Ok, tak jsem ukončil aplikaci a vytáhl čip, který jsem přiložil ke stojanu. Ten mi ohlásil něco ve smyslu, že nejsem oprávněn. Říkal jsem si, že už to bude asi na tu asistenční službu, ale dám tomu ještě jednou šanci. Přejel jsem k vedlejšímu stojanu, připojil auto a tentokrát rovnou přiložil ke stojanu čip. Stojan se chvíli domlouval s autem a pak mi oznámil, že pro nespecifikovanou chybu vozidla nemůže zahájit nabíjení. Tak jsem naposledy rezignovaně odpojil a znovu připojil kabel a.....nabíjení se najednou rozběhlo plným výkonem.

Doprovodil jsem rodiče ten kilometr domů (naštěstí jsou i ve svém věku ve skvělé kondici a denně nachodí několikanásobek této vzdálenosti) a znovu volal Lidl - tentokrát jsem již poučeně stiskl dvojku. Po chvíli jsem se dočkal a velmi milá operátorka zjistila, že stanice se jí jeví jako odpojená, takže ji zkusí na dálku restartovat. Prý se to občas stane. Pak jsem ještě poslal SMS do toho zákaznického centra ČEZu, kde byla ta zavřená brána. Za cca 10 minut dorazila SMS odpověď s omluvou, že vrátný byl na povinné obchůzce.... Ach jo.
Po nějakých 45 minutách jsem dorazil k autu, u kterého jsem si mezitím nechal na dálku (přes mobilní aplikaci vozu) pro jistotu zvýšit kapacitu nabíjení na 100% a vyrazil jsem domů do Prahy.

Závěr: Zřejmě jsem si vybral smůlu na příštích 10 let provozu se svým novým autem. Musím uznat, že jsem možná já sám udělal dvě chyby - spolehl jsem se na aplikaci Charge my Hyundai a neověřil to v jiných aplikacích. Příště už pojedu jen tam, kde jsou fotky nabíječek a pozitivní recenze. Druhou chybou byl asi ten první pokus se zahájením nabíjení přes aplikaci ČEZu, která nedokáže najít správný stojan, pokud je jich vedle sebe víc. Ale ostatní chyby a šlendrián rozhodně přičítám provozovatelům nabíjecí infrastruktury.

Je mi jasné, že do roka a do dne bude situace jiná - vím, jak to vypadalo ještě před dvěma roky na pražském sídlišti, kde bydlím - tehdy bych si sem EV určitě nekoupil. Ale dnes mám 6 nabíječek v pohodlné docházkové vzdálenosti a nikde žádný problém. Taky elektrických aut u nás na ulici už několik stojí. Ale jestli to s tím přechodem na elektromobilitou myslíme vážně, tak právě kvalita nabíjecí infrastruktury je tím klíčem, který ji může buď zásadně zbrzdit, anebo (taktéž zásadně) posunout kupředu.

P.S.: Jelikož se mi nechce pod článkem číst tisíckrát vyvrácené bludy a mýty o elektromobilech (např.zde nebo zde), tak diskusi pod článkem vypínám, přestože si tím asi poněkud snížím dosah.