Tři úspěchy obecních voleb

Šest týdnů je již dlouhá doba na to, abychom se s klidnou hlavou ohlédli za komunálními volbami a zhodnotili jejich průběh i výsledek.

V první řadě je potřeba připomenout, že obecní a současně konané senátní volby byly vyústěním dlouhého volebního období. Období nepřetržité volební kampaně, která de facto trvala od jara 2009, kdy se konaly volby do Evropského parlamentu. Jistě jste si ale všimli, že u voleb do obecních zastupitelstev byla kampaň jiná. Na bilbordech jsme totiž až na výjimky nebyly atakováni hloupými sliby a levnými proklamacemi, volební kampaň se přiblížila tomu, co je pro kvalitu života v našich obcích a městech podstatné. Klíčovým politickým tématem, hlavně pro menší politické strany a sdružení včetně TOP 09 a VV, se stalo volání po změně a boj proti korupci. Bohužel, bez reálných návrhů a řešení. V menšině pak kandidáti představovali svoje vize řešení rozvoje obcí a měst, ukazovali, co kde chtějí postavit, nebo naopak kde stavět nechtějí. Kandidáti se tak představovali jako správci společného majetku v místě, kde bydlíme. To samo o sobě již znamená velký úspěch.

Po více než roce a půl neutuchajících politických střetů se dalo také předpokládat, že voliči budou unaveni a že se tato skutečnost odrazí v nižší volební účasti. K obecním volbám však přišlo 48,5 % oprávněných voličů. Pro srovnání v roce 2006 komunální volby přitáhly k urnám 46,19 % voličů, v roce 2002 pak 45,54 %, v roce 1998 dokonce pouze 45,02 %. V novodobé historii voleb do místních zastupitelstev České republiky jsme tak zaznamenali druhý nejlepší výsledek, a to  hned po komunálních volbách v roce 1994, které měly rekordní 60,68 % účast. Obecní volby také ukázaly, že život v obcích zajímá více lidí než evropské dění (ve volbách do Evropského parlamentu byla účast 28,22 %) a že mu přikládají vyšší význam než senátním volbám (letošní senátní volby zaznamenaly v 1. kole účast 44,59 %, v druhém kole pak pouze 24,64 %). Účast v letošních jarních parlamentních volbách byla 62,6 %. To potvrzuje i skutečnost, že se v letošních obecních volbách o hlasy ucházel rekordní počet kandidátů, přes 226 tisíc lidí, což je o 25 tisíc více než při minulých volbách. Vysokou vůli občanů spolurozhodovat o místním dění proto hodnotím jako druhý velký úspěch obecních voleb a ocenění místní demokracie.

Jak je již v obecních volbách obvyklé, nejvíce mandátů získali nezávislí kandidáti a různá nestranická seskupení (přes 37 tisíc zastupitelských mandátů). Z politických stran byla nejúspěšnější ODS (5122 zastupitelů), dále pak ČSSD (4584 zastupitelů), KDU-ČSL (3738 zastupitelů), KSČM (3189 zastupitelů), TOP09 (1509 zastupitelů) a Starostové a nezávislí (1243 zastupitelů). Zejména ve větších obcích a ve městech jsou však výsledky voleb nejednoznačné, nemají jasného vítěze. V jednom městě vyhráli jedni, v druhém jiní, ve většině měst se do zastupitelstva dostalo hned několik stran. To se projevuje i na sestavování koalic, na volbách starostů a vedení měst. Povolební situace v mnoha městech je bohužel ve znamení osobních půtek, zastupitelé jsou rozhádaní, jednání jsou plná emocí. Podstatnější je však jiná zpráva. Do vedení měst a většinově ostatně ani do zastupitelstev se nedostávají populisté a extrémisté. V České republice jsme stále ušetřeni stran haiderovského typu, které v Evropě bodují všude, kam se podíváte – ve Švédsku, v Maďarsku, v Rakousku, v severní Itálii, Nizozemsku, dříve i na Slovensku apod. To je podle mého názoru třetím významným úspěchem letošních voleb.

Ing. Oldřich Vlasák

Zastupitel města Hradec Králové
Předseda Svazu měst a obcí ČR
Poslanec Evropského parlamentu