Podnikatelé a živnostníci, raději to nečtěte!

     Předem Vás, nepoctiví podnikatelé a živnostníci, varuji. Můj amatérský článek o tom, jak si představujete soukromé podnikání, se Vám líbit nebude. Pokud není pravda co tvrdím, považujte to za bezpředmětné a pokud se Vás to osobně dotkne, pokorně se Vám omlouvám.

     Asi naštvu řadu podnikatelů a živnostníků, ale protože si myslím, že převážná většina z nich ve volbách dává hlas pravicovým stranám, vyznává teorii o "neviditelné ruce trhu" a sociální stát považuje za nesmysl, chtěl bych jim trochu sáhnout do svědomí. Potrefená husa se ozve, poctivým se omlouvám.

     Až na nepatrné výjimky vybírá každý stát daně, které tvoří rozhodující část jeho rozpočtu a plní "státní kasu". Prioritou každé vlády je schopnost tuto kasu naplnit a s penězi dobře hospodařit. Naši politici, naše vláda to evidentně neumí. A neumí to již dvacet let vlády pravé ani levé. Peníze nejsou na zdravotnictví, na školství, na výstavbu a údržbu silnic a železnic, na údržbu bytového fondu, na ochranu životního prostředí, na důchody, na sociální programy... vlastně na nic. Jedním z mnoha P R O Č ? je nepoctivost některých plátců daní. Co si budeme povídat, ruku na srdce, všichni to známe:

a) První mínus - dvojí vyplácení mezd. Oficiálně za minimální mzdu a k tomu "něco na ruku". Tedy 8000,-Kč zdaněných a k tomu třeba 15 tisíc nezdaněných. Škodný je zaměstnanec a stát, vydělává podnikatel.

b) Druhé mínus - nepřiznání skutečné výše tržeb a zisků. Řada firem a živností podle toho co přiznává sotva přežívá a je na pokraji bankrotu. Přesto se "zuby nehty" drží a evidentně prosperuje, majitel si užívá luxusních dovolených, mění auta a staví honosnou vilu. Opět vydělává jen podnikatel.

c) Třetí mínus - fiktivní rozhovor: "Šéfe, jak to chcete vyúčtovat, na fakturu nebo keš? Já nevím, co myslíte vy? Nóóó, na papír by to bylo za 72 tisíc, bez papíru řekněme za 57? Nebo půl na fakturu a půl bokem." Opět je škodný stát.

d) Čtvrté mínus - nákup zboží, materiálu a surovin. Běžnou praxi je, že třeba 3x odebereme na daňový doklad a 1x tzv. na "volnej" bez dokladů. Nebo obráceně. Jak co a jak kdy. Jasný daňový únik, stát prodělává.

     Existuje řada dalších "vymakaných" fint, podvodů i podvůdků a daňových úniků, díky kterým je státní kasa stále poloprázdná. Ty, které jsem uvedl patří do běžného koloritu každodenního života firem, firmiček a živností. Potom ještě existují skutečné daňové "majstrštyky" podvodníků velkého kalibru, přesahující svojí důmyslností mé vědomosti i chápání.

     O tom, jak z vůle lidu zvolení správci věcí veřejných s prostředky státní kasy hospodaří, víme všichni. Daně se prošustrovaly, co se za bilióny korun zprivatizovalo šlo z velké části ke dnu, získané prostředky zmizely a již se nikdy nedozvíme kam. Jisté je jedno - vydělalo na tom pár jedinců. Když už není co privatizovat (ono by se něco našlo a usilovně se na tom pracuje), neboli rozkrást a vytunelovat, státní dluh je gigantický a není kde brát, opět se sáhne do kapes občanům, vyzývá se k utahování opasků (našich, pochopitelně) a v propagandě se vytahuje strašák komunismu nebo Řecka a odvádí se pozornost od skutečných problémů zástupnými kauzami. Takto tu již dvacet let straničtí papaláši, praví i socani, bačují.

     Potřebuje-li někdo k mému tvrzení důkazy, zajděte si třeba do Knihovny a podívejte se do archivovaného denního tisku 20 let zpátky, nebo si to najděte na internetu. Je tam toho tolik, že se vám z toho udělá na zvracení.