Zeman by měl zvážit cesty po krajích. Není to poněkud absurdní požadavek?

Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Miroslav Outlý vyzval v těchto dnech Miloše Zemana, aby zvážil své cesty po krajích v době prezidentské kampaně.

Outlý konkrétně požaduje, aby v případě, že Zeman cesty do krajů uskuteční, zahrnul náklady na ně do 50 milionového limitu, které všichni kandidáti na úřad prezidenta musí dodržet. V opačném případě se prý vystavuje riziku soudních stížností, které by v případě jeho vítězství mohli někteří z neúspěšných kandidátů vznést (viz odkaz zde).

Jak jsem zde již napsal dříve, Miloš Zeman pravděpodobně můj hlas v prezidentské volbě v příštím roce nedostane. Důvodů tohoto mého rozhodnutí je víc, tím hlavním je skutečnost, že Zemanův zdravotní stav již podle mě nedovoluje vykonávat prezidentský mandát plnohodnotně dalších 5 let. Jelikož se však úřadující prezident rozhodl svůj mandát obhajovat, je třeba jeho rozhodnutí respektovat a není rozhodně férové vystavovat ho jakési „šikaně“, kterou svou výzvou předvedl pan Outlý.

Proč považuji výzvu pana Outlého za nesmyslnou? Především z toho důvodu, že Miloš Zeman pravidelně jezdí na návštěvy za občany českých a moravských krajů od doby, co v březnu roku 2013 na Pražský hrad nastoupil, tedy již téměř 4 a půl roku. Přišlo by mi proto absurdní, kdyby s tím nyní měl přestat jen proto, že si to kvůli férovosti prezidentských voleb přeje nějaký úřad.

Je samozřejmě logické, že cesty po krajích Zemanovi k získání nerozhodnutých voličů pomoci mohou. Ale zrovna tak mu k tomu může pomoci jakýkoliv rozhovor v televizi, rozhlase nebo i to, když se objeví na veřejnosti při jakékoliv společenské akci. To ovšem platí i pro všechny Zemanovy protikandidáty – pokud se kdokoliv z nich v těchto dnech objeví například na rockovém festivalu, Horňáckých slavnostech (tam byl například minulý víkend k vidění Jiří Drahoš) či myslivecké noci v Horní Dolní, tak to vždy může být vnímáno jako snaha o jeho zviditelnění před volbami a tím pádem i získání hlasů potenciálních voličů. Ale pokud na těchto akcích potenciální kandidáti nevystupují s politickým proslovem a jejich týmy zde nesbírají podpisy pro kandidatury, tak lze takový úmysl asi těžko prokázat.

Proto pokud Miloš Zeman nebude při svých letních a podzimních cestách do krajů přímo vyzývat zúčastněné občany k tomu, aby ho volili, případně k tomu, aby nevolili některého z jeho protikandidátů, lze těžko považovat tyto cesty za přímou součást jeho předvolební kampaně. A i případná soudní stížnost by podle mého laického názoru příliš velkou šanci na úspěch neměla.

Nechme proto jen na Miloši Zemanovi a jeho týmu, zda mu návštěvy regionů k získání hlasů nerozhodnutých voličů pomohou nebo zda naopak tyto voliče některými svými neuváženými bonmoty (jakými byly v minulosti například výroky o kalašnikovu či o neškodlivosti kouření) odradí. Ale striktně mu je zakazovat či nařizovat, aby výdaje na ně povinně zahrnul do nákladů na svou předvolební kampaň, je zkrátka nesmysl.