Když před třemi lety tehdejší poslanec za ODS Václav Klaus mladší zpochybnil smysl účasti českých vojáků na misích NATO v Afghánistánu, vyvolalo to tehdy u některých politiků této strany bouři nevole…
Popisovat, jak vypadá současná situace v Afghánistánu, kde radikální hnutí Tálibán po stažení vojsk NATO rychle ovládlo významnou část země včetně hlavního města Kábulu, aniž mu Američany vyzbrojená afghánská armáda kladla větší odpor, by bylo nošením dříví do lesa. Komentářů ohledně toho, proč se tak stalo, již bylo nejenom zde na iDNES spousta. Mě v této souvislosti spíše přijde zajímavé sledovat, jak se mění či nemění postoj některých lidí ohledně toho, zda měla takřka dvacetiletá přítomnost vojsk NATO v této islámské zemi smysl.
Inspirací pro můj dnešní blog byl Malostranský komentář redaktora MF DNES Miroslava Koreckého z uplynulého týdne, ve kterém tradiční ironickou formou připomíná, jak před třemi lety tehdejší poslanec za ODS Václav Klaus mladší zpochybnil smysl účasti českých vojáků na misích NATO v Afghánistánu a jak velkou bouři nevolalo to tehdy u některých politiků této strany, zejména pak u poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové, vyvolalo. Zkusil jsem proto přesně dohledat, co jednotliví aktéři této verbální „přestřelky“ v médiích sdělili.
Václav Klaus v srpnu 2018 (bylo to brzy poté, co byli při afghánské misi zabiti tři čeští vojáci) na serveru Novinky.cz publikoval komentář s názvem „Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu?“, ve kterém mimo jiné napsal:
„Afghánistán je země mnoho tisíc kilometrů daleko. Blíž k nám leží řada zemí, kde se také vraždí, válčí, mučí lidé, umírají civilisté, jejich vlády mají blízko nebo jsou zcela teokratické (a nenávidící západní svět). Odkud míří „terorismus“ přímo k nám či kousek od nás.
…
Armády tam nemají zázemí. Není žádná většinová veřejnost, která by jen čekala, až se zbaví tyranie, a začala si sama demokraticky vládnout dle našich představ. Afghánci vidí svět jinak. V zemi vládnou jiné tradice, zvyklosti, klany a pravidla. Jiný vztah k ženám, k náboženství, k hodnotě vlastního života.
…
Tahle afghánská akce začala před sedmnácti lety za prezidenta Bushe. Odplata za útok na newyorské mrakodrapy. Ofenzíva v roce 2001 byla úspěšná. Pak dokonce zabili i toho Usámu bin Ládina. Teď je rok 2018 a politická a mocenská situace se vrací pomalu nazpět – Tálibán ovládá velkou část země.“
A jaké že byly konkrétní reakce některých tehdejších Klausových spolustraníků na jeho komentář? Poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová na jeho adresu například uvedla: "Je dobře, že postoj ODS je zcela odlišný od postoje Václava Klause mladšího. Pan Klaus náš volební program sám lidem rozdával, lhal jim tedy v kampani, nebo jim neříká pravdu teď? Měnit názory v tak zásadních věcech rok po volbách není fér." Ještě tvrdší byl vůči Klausovi mladšímu jiný poslanec za ODS Pavel Žáček: „Souhlasím s tím, že tyto názory jsou slučitelné spíše s postoji SPD než s ODS. Předpokládám, že z toho budeme vyvozovat „důsledky“ na prvním nadcházejícím klubu dne 22. srpna.“ (viz odkaz zde)
Co na tato slova říct s odstupem tří let a s ohledem na aktuální situaci v Afghánistánu nyní? Podle kritérií poslance Žáčka zastává postoje Okamurovy SPD nejspíš i současný prezident USA Joe Biden. Ten totiž minulé pondělí při svém projevu před národem mimo jiné prohlásil: „Věřím, že bylo správné, aby se americké jednotky stáhly, když afghánské síly nedokázaly zajistit pořádek samy. Političtí lídři v Afghánistánu se vzdali. Američané nemají bojovat za Afghánce, když oni nebudou bojovat sami za sebe.“ (viz odkaz zde)
Jak ti, co politiku pozorněji sledují, nejspíš vědí, Václav Klaus mladší byl zhruba půl roku po tomto svém „skandálním výroku“ z ODS vyloučen (jako jeden z několika důvodů bylo v oficiálním prohlášení uvedeno i jeho zpochybňování účasti vojáků Armády České republiky na vojenských misích), brzy poté se stal předsedou nově vzniklé strany Trikolóra, na jaře tohoto roku však na tento post rezignoval a prohlásil, že se z osobních důvodů rozhodl skončit v politice. To však nic nemění na skutečnosti, že dle dnešního vývoje v Afghánistánu ve svém tři roky starém komentáři z velké části nejspíš pravdu měl…
