Evropská fotbalová asociace UEFA v uplynulých dnech potrestala některé fotbalové svazy za nevhodné chování jejich fanoušků na probíhajícím evropském šampionátu. Její zjevně nerovný metr ovšem vyvolal oprávněnou kritiku.
Maďarský fotbalový svaz dostal od UEFA pokutu ve výši 100 tisíc eur, maďarská reprezentace musí navíc odehrát dva příští domácí zápasy bez přítomnosti diváků, na další utkání má pak dvouletou podmínku. Přísný trest byl udělen kvůli tomu, že se maďarští fanoušci v několika zápasech fotbalového Eura (dva se hrály v Budapešti a jeden v německém Mnichově) údajně provinili jak rasistickými pokřiky, tak i do hlediště přinesenými homofobními transparenty (viz odkaz zde).
Naproti tomu Anglie byla potrestána pokutou ve výši 30 tisíc eur za to, že její fanoušci před zápasy s Německem i Dánskem bučeli při hymnách soupeře a také za to, že dánský brankář Schmeichel byl při penaltě, která rozhodla semifinálový zápas Angličanů s Dány, z hlediště oslňován laserem. Trest v podobě zákazu vstupu diváků na příští zápasy pro Angličany na rozdíl od Maďarů nepadl (viz odkaz zde).
O tom, nakolik byla evropská fotbalová asociace při udělování trestů spravedlivá, si jistě každý učiní obrázek sám. A troufnu si říci, že nejenom já považuji očividně nerovný metr, který UEFA (nikoliv poprvé) předvedla, za výsměch všem, kteří dosud věřili tomu, že na poli sportu se v Evropě se měří všem stejně a bez ohledu na to, zda jde o Angličany, Francouze, Středoevropany či Východoevropany.
Při pohledu na srovnání obou udělených trestů začnu proviněním maďarských fanoušků. Tak, jako téměř všichni sportovní fanoušci v Česku, i já jsem zápasy, ke kterým mělo k provinění dojít, viděl pouze v televizi. A zejména při přenosech ze zápasů v Budapešti bylo zřejmé, že tam na rozdíl od většiny ostatních utkání fotbalového Eura, kde musel být počet diváků na stadionu omezen, panovala opravdu fotbalová atmosféra, kterou si v médiích pochvalovali i samotní hráči. Pokud to část diváků pokazila nevhodnými projevy, je to samozřejmě škoda a je na místě určitý trest, aby se situace příště neopakovala.
Ovšem i tak nerozumím tomu, proč Maďaři nafasovali v porovnání s Angličany trojnásobně vyšší trest, co se týká finanční pokuty, a především proč byl trest v podobě zákazu vstupu diváků na příští zápasy uplatněn pouze na ně. Tak jak je nepřijatelné, pokud někdo pohrdá svým soupeřem z důvodu odlišné rasy, náboženského vyznání či sexuální orientace, je přece zrovna tak nepřijatelné, pokud vůči němu uplatňuje nenávistné projevy z toho důvodu, že je reprezentantem jiné země. A něčeho takového se přece angličtí fanoušci při zápasech s Německem i Dánskem zjevně dopustili. Za mě je prostě stejně špatně bučet na některého fotbalistu kvůli jeho barvě pleti jako na někoho bučet či pískat při státní hymně kvůli jeho národnosti.
Za naprosto skandální pak považuji, že UEFA přešla tak benevolentně oslňování dánského brankáře Kaspera Schmeichela při semifinálovém zápase ve Wembley. Ten, kdo zápas sledoval, mi totiž nejspíš dá za pravdu, že tyto naprosto unfair praktiky dost možná ovlivnily to, že se do finále Eura probojovali domácí Angličané, a nikoliv jejich dánský soupeř. On sice dánský brankář penaltu (která navíc byla velmi kontroverzní) vyrazil, ovšem odražený míč následně dostal anglický kanonýr Kane do sítě. Není ovšem vyloučené, že v případě, kdy by Schmeichelovi nebylo svíceno do očí, by dánský brankář dokázal ne úplně nejlépe kopnutou penaltu chytit přímo do rukou, případně míč vyrazit dále od penaltového prostoru…
Tato kauza je tak další černou kaňkou za dnes vrcholícím fotbalovým mistrovství Evropy, kde sice byly k vidění mnohé hezké a napínavé zápasy, ovšem stínem byl jak nepovedený nový model mistrovství, při kterém některé týmy mohly odehrát hned několik zápasů na domácí půdě a jiné ani jeden, tak i očividné protežování země, kde se dnes bude hrát finále šampionátu, tedy Anglie.
