Bude se od roku 2022 povinně maturovat z matematiky nebo bude na základě návrhu poslanců z Pirátské strany maturita z tohoto obávaného předmětu opět odložena?
Ačkoliv pro statisíce žáků, studentů i učitelů letní prázdniny teprve začaly, téma podoby maturitní zkoušky budou politici řešit i v parném létě. Příští týden se bude vláda zabývat návrhem na změnu školského zákona, jehož autory jsou poslanci z Pirátské strany. Pod jejich návrh se podepsali i politici z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
S čím konkrétním „experti“ na školství z řad Pirátů přicházejí? Jak se lze dočíst v dokumentu, vystaveném na jejich webových stránkách, Piráti především nechtějí, aby se od roku 2022 povinně maturovalo z matematiky. Dále požadují, aby se písemná práce a ústní část maturitní zkoušky z českého jazyka i cizího jazyka vrátily do pravomoci škol, a ve státní části tak zůstaly jen didaktické testy z těchto předmětů. A konečně, Ivan Bartoš a spol. chtějí, aby i žákům, kteří neuspějí u maturitní zkoušky ani na třetí pokus, byla přiznána střední úroveň vzdělání (byť bez maturity).
Zavedení povinné maturity z matematiky vyvolává polemiku mezi vzdělávacími odborníky i mezi laickou veřejností již spoustu let. Určitě se dá najít řada racionálních argumentů jak pro to, aby všichni maturanti (vyjma například studentů konzervatoří, umělecko-průmyslových škol či zdravotnických škol) zkoušku z královny věd povinně skládali, tak i pro to, aby si i nadále mohli vybírat mezi matematikou a cizím jazykem. Jenže když poslanci po mnoha letech debat a odborných diskusí v roce 2017 rozhodli, že se od roku 2022 z matematiky povinně maturovat bude, je rozumné, aby se již po dvou letech tohle rozhodnutí zase odkládalo či úplně rušilo? Zvlášť když většina středních škol již na základě odsouhlasení povinné maturity z matematiky upravila u svých studentů příslušné učební plány?
Piráti ve svém rozhodnutí argumentují tím, že počet maturitních propadlíků z tohoto obávaného předmětu (v loňském roce jich bylo zhruba 22 %) je velký už nyní, kdy si maturanti matematiku volí dobrovolně, respektive vybírají si mezi ní a cizím jazykem. A když z ní budou za pár let povinně maturovat téměř všichni, lze dle pirátského poslance Lukáše Bartoně očekávat dramatické zvýšení podílu neúspěšných maturantů. Navíc je dle něho současná podoba maturity z matematiky zcela nevyhovující, protože „zadání ve společné části zkoušky dostatečně nezohledňuje obsah a cíle vzdělávání a to, co se žáci reálně učí“ (aniž by ovšem tuhle teoretickou frázi, pravděpodobně opsanou od některého z mediálních vzdělávacích expertů, jakkoliv konkretizoval).
Jistě, počet neúspěšných maturantů není od zavedení státní maturity zrovna malý, a v případě matematiky to platí dvojnásob. Jenže je opravdu nejlepším řešením dosáhnout snížení tohoto počtu tak, že maturitní zkoušku co nejvíce zjednodušíme? Není hlavní příčina problému spíše v tom, že v současné době chodí na obory, zakončené maturitní zkouškou, kolem 70 % populačního ročníku, zatímco v dřívějších dobách jich bývala jen zhruba jedna třetina? A je opravdu nutné, aby maturitu v dnešní době měli i kosmetičky, kadeřnice, instalatéři či mnozí jiní řemeslníci?
Piráti jsou moderní politickou stranou, takže se možná řídí doporučením příslušných evropských komisí, aby Česká republika měla procentuálně více lidí s maturitou a případně i s vysokoškolským titulem, než má nyní. Možná jim jejich návrh, usilující o zlehčení současné podoby maturitní zkoušky, přihraje i nějaké nové mladé voliče. Racionálně uvažující politici napříč politickým spektrem by se však měli zamyslet nad tím, zda je opravdu rozumné preferovat v oblasti vzdělávání kvantitu před kvalitou.
