Proč na některých školách většina žáků neodmaturuje? Vysvětlení je poměrně jednoduché…

V České republice v současné době existují střední školy, na nichž zkoušku z dospělosti nesloží více než polovina žáků. 

O těchto školách se píše v dnešním článku zde na iDNES. Jak v něm popisuje jeho autorka Radka Hrdinová, Česká školní inspekce půl roku sledovala, jak to na 34 takových školách funguje (či spíše nefunguje). V tom, co je hlavní příčinou tohoto tristního stavu, se však vedení či učitelé dotyčných škol s Českou školní inspekcí neshodnou.

Dle učitelů se v případě maturitních propadlíků obvykle jedná o žáky, kteří nemají předpoklady ke studiu, mají zpravidla vysokou absenci, nechtějí se učit a mají spoustu mezer již v učivu ze základní školy. Inspekce oponuje tím, že uchazeče ke studiu si vybírají samy školy. A pokud studenti, kteří přicházejí na střední školy, nepatří zrovna k těm nejnadanějším, je to podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala třeba řešit přizpůsobením výuky možnostem a znalostem studentů.

Na čí straně je tedy pravda? V tom, že své studenty si každá škola vybírá sama, má ČŠI samozřejmě pravda. Jenže pravda je i ta, že pokud školy dostávaly spoustu let finanční prostředky od státu především podle počtu zapsaných studentů, a nikoliv třeba podle kvality výuky, uplatnitelnosti svých absolventů na trhu práce či jiných kritérií, tak se těžko mohl někdo divit tomu, že některé školy, aby naplnily svou kapacitu, ke studiu přijímaly prakticky každého, kdo se přihlásil. Je proto především vinou našich politiků, že nechali tento nesmyslný systém financování tak dlouho běžet (změnit se má až od září příštího roku – pokud se tedy někomu do té doby nepodaří parlamentem letos schválený zákon ještě zrušit či odložit jeho platnost).

Realita je totiž taková, že na maturitní obory v současné době chodí kolem 75 % žáků z populačního ročníku, zatímco před rokem 1989 to bylo až třikrát méně. A jelikož se průměrná inteligence občanů naší země od té doby příliš nezměnila, může se racionálně uvažující člověk asi těžko divit tomu, že úroveň znalostí dnešních maturantů je v porovnání s těmi dřívějšími obvykle výrazně nižší.

Tím samozřejmě nechci házet všechny dnešní studenty do jednoho pytle, ostatně o letošních úspěších českých středoškoláků na světové olympiádě v matematice, biologii i chemii jsem nedávno psal v článku zde.  Ale kdo si občas vyzkouší některé testy ze společné části maturitní zkoušky, u kterých je tak velké procento propadlíků, asi uzná, že většina dřívějších maturantů by si s nimi nejspíš bez problémů poradila.

Jak přesně si pan ústřední školní inspektor představuje uzpůsobení výuky méně nadaným studentům, nevím. Zkusit použít jiné metody výuky samozřejmě občas na škodu není, jako špatné a nepřijatelné bych naopak viděl, kdyby tím bylo myšleno, že učitelé mají své nároky na budoucí maturanty stále snižovat. Podle mě je totiž zcela nesmyslné dohánět západní země v procentuálním počtu osob se středoškolským či vysokoškolským vzděláním díky tomu, že se u nás bude maturita dávat prakticky každému.