ODS dokázala nemožné: už je před ní v průzkumech i Okamurova SPD

Pověst ODS nekazí jenom její vládní politici, případně pak členové jejího užšího vedení, nýbrž i někteří dosud málo známí politici z této strany.

Dle listopadového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News by dnes volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO s 33,2 % hlasů, zvítězilo by přitom s výrazným náskokem před ostatními soupeři (viz odkaz zde). Co je však pro mě u dnes zveřejněných výsledků tohoto průzkumu překvapivé, je to, že druhou nejúspěšnější stranou po Babišově ANO není po dlouhé době ODS, nýbrž SPD. Zatímco straně, jejímž předsedou je Tomio Okamura, by dalo hlas 12 % respondentů, straně, v jejímž čele je současný premiér ČR Petr Fiala, jenom 11, 6 % (co se týká dalších stran koalice SPOLU, tak TOP 09 by volilo 5,2 % a KDU-ČSL jen 3,5 % voličů).

Když se však kriticky zamyslíme nad tím, jakým způsobem se mnozí vrcholní představitelé ODS za dobu, co se tato strana po sněmovních volbách v roce 2021 stala lídrem nově vzniklé vládní koalice, projevují, tak se takovému propadu nelze až tak moc divit.

Vláda, v jejímž čele je muž, který si v poslední době vysloužil u řady lidí přezdívku "profesor Nutella", totiž neplní v řadě věcí své předvolební sliby ani mnohé body ze svého před dvěma lety přijatého programového prohlášení. Namátkou bych zmínil například sliby ohledně toho, že nebude zvyšovat žádné daně, že školství bude patřit k jejím hlavním programovým prioritám nebo že její představitelé budou v Bruselu tvrdě bojovat proti zákazu aut se spalovacími motory i některým dalším věcem, které jsou součástí takzvaného European Green Dealu.

Když k tomu pak připočteme to, jakým způsobem se zatím ve vládě zviditelňují někteří další členové této strany, ať už jde například o ministra financí Zbyňka Stanjuru, ministra spravedlnosti Pavla Blažka nebo ministryni obrany Janu Černochovou, tak se propadu volebních preferencí ODS rovněž příliš divit nelze. Kladných bodů tito vládní politici své straně opravdu moc nepřinesli, a proto ani chození některých ministrů na demonstrace s izraelskou vlajkou na zádech, případně pak cesty některých politiků na Tchaiwan či na Ukrajinu vše zachránit nemohou.

Pověst této kdysi nejsilnější politické straně u nás ovšem nekazí jenom její vládní politici, případně pak členové jejího užšího vedení, nýbrž i někteří dosud málo známí politici. Jako čerstvý příklad bych uvedl poslance za ODS Karla Haase, na jehož rozhovor pro internetový portál Forum 24 jsem narazil při dnešním brouzdání internetem. Pan Haas v něm například při dotazech na zítřejší stávku odborů prohlásil, že on sám by do školství žádné peníze nepřidal a pokud by vláda odborům ustoupila, tak by ho zklamala. Dále zde například zmiňuje, že v porovnání s rokem 2018 stouply státní výdaje na školství téměř o 50 %, přičemž on sám jakožto otec dvou školou povinných dětí nikde o 50 % zvýšenou efektivitu školství či kvalitu vzdělávání nevidí.

Takže, pane poslanče Haase, pokud bych byl stejně populistický jako Vy, tak bych nejspíš konstatoval, že u řady politiků včetně Vás jsem si já pro změnu nevšiml, že by nyní pracovali o 13 % lépe než předtím, co jím byl i přes období ekonomické krize od začátku letošního roku navýšen jejich plat o 13 %. A těch z ODS bych se možná ještě zeptal, proč je jejich obraz v očí veřejnosti tak špatný, když jsou v oblibě u veřejnosti zhruba na stejné úrovni jako politici z vesměs v médiích vysmívané SPD.

Tímto článkem určitě nechci říct, že v ODS není na komunální úrovni i řada schopných a pracovitých politiků, nebo že bych si snad přál, aby součástí budoucí vládní koalice byla Okamurova SPD. Pokud se však Fiala, Stanjura, Černochová a někteří další ze svých chyb nepoučí a své kritiky budou arogantně přehlížet nebo je dokonce označovat za extrémisty či milovníky předlistopadového režimu, tak i k něčemu takovému  bohužel dojít může.