Nosí muslimské ženy burkini dobrovolně či nikoliv?

V době, kdy Českem hýbala kauza „burkini v aquaparku“, jsem tak trochu paradoxně trávil dovolenou ve Spojených arabských emirátech. 

Během svého týdenního pobytu v SAE jsem občas na internetu pročítal články v českých médiích, které o „kauze burkini“ referovaly, a nutno říct, že zejména některé diskuse pod nimi byly velmi „výživné.“ Proto jsem se po návratu domů rozhodl, že se na mém blogu této problematiky rovněž dotknu.

Můj pohled bude možná ovlivněn tím, že v hotelu, kde jsem byl ubytován, byl počet arabských a evropských hostů přibližně půl na půl, a tím pádem byl i poměr žen, koupajících se v burkinách a těch, které naopak daly přednost plavkám-bikinám, zhruba 1:1. Což platilo jak na mořské pláži, tak i u hotelového bazénu. Z tohoto pohledu je můj pohled  na kauzu burkini asi takový, že bych nechal na provozovatelích aquaparků či koupališť, zda koupání v burkinách v jejich zařízení povolí či nikoliv. Pokud ano, tak by kvůli tomu neměli být terčem výhružek na sociálních sítích a komu pohled na koupající se muslimky v burkinách vadí, ať do takového zařízení prostě nechodí. V případě, že se provozovatel aquaparku rozhodne koupání v burkinách nepovolit, tak by naopak neměl za tento krok čelit kritice lidskoprávních organizací či některých médií.

Ve svém dnešním blogu bych se totiž chtěl spíše zamyslet nad postavením žen v muslimském světě a „svobodě“ ohledně jejich oblékání. Během výletu do Dubaje (fotoblog z něho chystám jako svůj příští článek) se tohoto tématu dotkla i naše česká průvodkyně. Ženy v SAE (myšleno původní obyvatelky, nikoliv ty přistěhovalé z východní Asie) chodí většinou zahaleny v černých burkách, ovšem dle názoru průvodkyně je není třeba litovat. Ony to prý nemají striktně nařízeno a chodí tak v podstatě dobrovolně – kdyby odhodily šátek či část oděvu, tak by se dle jejich vyjádření cítily jako Evropanky, chodící po městě úplně nahé.

S tímto argumentem jsem se setkal už vícekrát, ovšem souhlasit s ním nemohu. Já rozumím tomu, že pokud jsou ženy v muslimských státech zvyklé chodit takto oblékané takřka odmala, tak jim na tom nic divného nepřijde. Ovšem zrovna tak je pravděpodobné, že například lidem narozeným v KLDR přijde jako zcela normální tamní diktátorský režim a veškeré nesmyslné zákazy i povinnosti, které z něho pro severokorejské občany vyplývají.

Další věcí je pak to, že zatímco Spojené arabské emiráty jsou islámským státem, který je tolerantní k jiným náboženstvím i k jinému stylu oblékání, například v sousední Saúdské Arábii něco takového neplatí a ženy, který by nedodržovaly prakticky úplné zahalování svého těla na veřejnosti, by zde trestu nejspíš neušly. Svědčí o tom ostatně i na internetu nedávno zveřejněný případ ženy, která se v jedné ze zdejších nejkonzervativnějších provincií procházela v krátké sukni (viz odkaz zde). Proto jsem argument naší jinak skvělé průvodkyně i některých jiných lidí ohledně „dobrovolnosti“ muslimských žen v případě jejich oblékání do burk a nikábů či koupání v burkinách přijmout nemohl.