Návrat komunistů k moci? Babiš je komunista asi takový jako Kalousek křesťan…

Poté, co včera komunisté rozhodli na svém hlasování o tom, že svými hlasy podpoří menšinovou vládu ANO a ČSSD, nejspíš nestojí pro získání její důvěry ve Sněmovně nic v cestě.

Přestože například šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl ještě zkraje tohoto týdne prognostikoval ve svém  komentáři, že dohoda o funkční podpoře jakékoli vlády je v současné Poslanecké sněmovně de facto nemožná, vypadá to, že opak bude pravdou. Byť ani obraty o 180 stupňů nejsou na české politické scéně ničím mimořádným, druhá Babišova vláda 11. července důvěru nejspíš získá. Sociální demokraté si totiž rychle vyhodnotili, že než zásadově trvat na svém kandidátovi na post ministra zahraničí Miroslavu Pochem, bude pragmatičtější z tohoto souboje s prezidentem (který má navíc v tomhle sporu podporu ANO i KSČM) ustoupit. A komunisté přes své výhrady, které ne vždy zcela srozumitelně prezentoval v posledních týdnech v médiích jejich předseda Filip, včera na zasedání svého ústředního výboru rozhodli, že všech 15 jejich poslanců menšinovou vládu ve Sněmovně podpoří.

Právě podpora od komunistů je u nově vznikající vlády asi největším terčem kritiky. A nutno říci, že tato jejich významná role téměř 30 let od pádu komunistického režimu moc dobrým vysvědčením pro naši zemi není. Nicméně voliči v loňských parlamentních volbách nějak rozdali karty a politici s takto rozdanými kartami nějakým způsobem hráli. Někdo z nich vytěžil víc, jiný míň, někdo vůbec nic… Ale tak už to při jakékoliv skutečné či pomyslné karetní hře bývá a v demokracii je vždy jistota, že při příštích volbách (což v případě České republiky znamená nejpozději za 4 roky) budou opět karty rozdány znovu.

Mnozí lidé nyní veřejně vyjadřují své obavy z toho, že je nyní demokracie v naší zemi ohrožena a hrozí nám návrat k totalitě. Jsou však tyto obavy opodstatnělé? Opravdu je někdo přesvědčen, že díky tomu, že se nová vláda bude opírat i o hlasy komunistů, hrozí reálně v naší zemi znárodňování, kádrové prověrky nebo snad zatýkání politických odpůrců? Toho se žádný zdravě uvažující člověk zcela jistě neobává.

Jinou věcí pak je, že komunisté mohou za svou podporu vládě chtít mluvit do zahraniční politiky. Ale ani v tomto případě bych se neobával toho, že nám snad kvůli hlasům 15 poslanců z KSČM reálně hrozí vystoupení z NATO či z Evropské unie. Andrej Babiš již v souvislosti s českou účastí v zahraničních misích politikům z KSČM ukázal, že jsou mantily, které nehodlá překročit. Stejně jako to předtím ukázal Tomio Okamurovi v souvislosti s požadavkem na vypsání referenda o vystoupení EU. Takže v tomhle směru komunisté u ANO a ČSSD nejspíš nepochodí a za svou podporu vládě se zřejmě spokojí s nějakými těmi posty v dozorčích radách a s možností sem tam promluvit do sociální politiky.

Zcela liché pak podle mě jsou obavy z návratu k totalitě z toho důvodu, že premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl před rokem 1989 členem KSČ (a navíc je evidován jako agent ve svazcích StB). Návrat ke komunismu si totiž Babiš jakožto úspěšný velkopodnikatel asi sotva bude přát a i před Listopadem 1989 mu nejspíš nebyly ideály marxismu-leninismu blízké, ovšem stranická knížka byla v jeho případě nutnou podmínkou k tomu, aby udělal kariéru v zahraničním obchodě. Tímto ho rozhodně neadoruji a naopak si vážím všech lidí, kteří před Listopadem členství v KSČ odmítli i přesto, že by jim pomohlo k lepší kariéře. Jenom tím vysvětluji, proč se není třeba se v souvislosti s Andrejem Babišem na postu premiéra bát návratu ke komunismu či socialismu.

V souvislosti se včerejším rozhodnutím KSČM podpořit Babišovu vládu mě zaujaly reakce některých opozičních politiků, především pak bývalého předsedy TOP 09 i KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Ten včera napsal na Twitter: „Kolik je v ANO bývalých členů ODS, US, TOP 09 a KDU-ČSL? Pokud vím, tak poměrně dost. Ti všichni se kdysi zaklínali, že vláda s podporou komunistů je něco nemyslitelného. Zdá se, že dnes jim to už nevadí.“ (viz odkaz zde) Od pana Kalouska něco takového vyznívá úsměvně především z toho důvodu, že po parlamentních volbách v roce 2006 jakožto předseda KDU-ČSL usiloval společně s tehdejším předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem o sestavení menšinové vlády, která by ve Sněmovně byla tolerována KSČM…