Mám kam sáhnout, řekl Babiš. A měl pravdu - sáhnul zpět po Vojtěchovi…

Rezignace ministra zdravotnictví Petra Arenbergera a zpětný návrat Adama Vojtěcha na tento post názorně ukázaly zoufalost personální politiky současného premiéra.

Že se pod Petrem Arenbergerem ministerské křeslo pořádně kymácí, bylo zřejmé již minimálně před 9 dny. Ten den (16. května) totiž prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 prohlásil, že je připraven Arenbergera z čela resortu ministerstva zdravotnictví odvolat, požádá-li ho o to premiér Babiš. Andrej Babiš sice tehdy tvrdil, že neví nic tom, že by měl Arenberger z funkce odcházet, nicméně na dotaz reportérky TV NOVA ohledně jeho možného nástupce prohlásil, že „v krajním případě by měl kam sáhnout.“ (viz odkaz zde)

Dnes máme 25. května a jak již nejspíš všichni během dne zaregistrovali, Petr Arenberger na svou vládní funkci skutečně rezignoval. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a předseda České dermatovenerologické společnosti byl přitom ministrem zdravotnictví pouhých 48 dnů. Dohnaly ho totiž problémy z minulých let, které na něj investigativní novináři z různých médií vypátrali. Ať už šlo o jeho majetkové přiznání z dřívějších let, ve kterém zatajil, že vlastní přes 160 nemovitostí, informaci o tom, že nemocnici, v níž je ředitelem, pronajímá vlastní budovy, nebo pochybnosti ohledně privatizace jeho bytu na Praze 1. Jeho pozice se proto stala neudržitelnou a Andrej Babiš tak byl nucen sáhnout k další výměně ministra zdravotnictví, již čtvrté během posledních devíti měsíců.  

Otázkou tak pouze bylo, kdo bude tím „šťastlivcem“, který Arenbergera ve vládě nahradí. Tipy, po kom že Andrej Babiš tentokrát sáhne, byly různé. Včetně například těch, které s trochou ironie prorokovaly, že „superministr“ Karel Havlíček, který je již ve vládě ministrem průmyslu i ministrem dopravy, si k těmto dvěma ministerstvům přibere ještě třetí resort. Premiér však ohledně toho, že má ještě kam sáhnout, skutečně nelhal – sáhnul po Adamovi Vojtěchovi, který v září loňského roku svou rezignací na post ministra zdravotnictví rozsáhlou sérií rošád na tomto postu zahájil…

Když jsem tuto informaci během dnešního dne na internetu zahlédl (například zde na iDNES), tak jsem si prvně nebyl jist, zda se nejedná o opožděný aprílový vtip. Není divu, že se ihned v diskusích vyrojila spousta vtipných komentářů. V souvislosti s aktuálně probíhajícím mistrovství světa v hokeji, na němž se českým hokejistům zatím příliš nedaří, byla stávající situace na ministerstvu zdravotnictví například okomentována slovy: Arenberger odchází na trestnou lavici, do hry se vrací Vojtěch a na střídačce se začíná rozcvičovat Prymula.

Přičemž i ta poslední část komentáře možná není úplně od věci– v době, kdy píšu tento blog, Adam Vojtěch dosud nepotvrdil, zda nabídku na svůj comeback do vlády skutečně přijme. Nebylo by to ostatně u současné vlády poprvé, co by bylo oznámeno jméno nového nástupce do ministerské pozice, aniž by s dotyčnou osobou bylo něco takového předjednáno – obdobné to nedávno bylo v případě hledání nového ministra zahraničí, kdy prvně avizovaný nástupce Lubomír Zaorálek nabídku odmítl a musel se za něj narychlo hledat náhradník…      

Na jednu stranu se nelze moc divit tomu, že čtyři a půl měsíce před řádnými volbami se do vládní funkce nikdo moc nehrne, zvlášť, když je to ještě umocněno tím, jakým mediálním tlakům čelili předchozí tři ministři zdravotnictví. To však nic nemění na skutečnosti, že Arenbergerův rychlý odchod opět v plné nahotě ukázal zoufalost personální politiky Andreje Babiše.