Před zákonem jsou si všichni občané rovni. Tuhle nebo obdobně znějící větu je zpravidla možno nalézt v ústavě nebo jiném právním předpise každého demokratického státu. V České republice mám však čím dál častěji dojem, že tato skutečnost tak úplně neplatí. Je zde totiž jakási vyšší kategorie občanů, kterou jsou soudci.
Znovu jsem se o této skutečnosti přesvědčil dnes, když jsem si přečetl zprávu o tom, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu stát (konkrétně ministerstvo práce a sociálních věcí) chyboval při určení platové základny ústavních činitelů, což jsou politici a soudci. Chyba měla konkrétně spočívat v tom, že ministerstvo při výpočtu vycházelo z průměrného platu všech zaměstnanců státního sektoru, soudci však argumentují tím, že se platový průměr měl vypočítat pouze z těch zaměstnanců, kteří pracují na plný úvazek. Tato „drobnost“ dost možná bude znamenat, že se platy všech českých ústavních činitelů navýší o několik tisíc korun a soudcům, kteří jako jediní z uvedené kategorie neměli od roku 2011 zmrazené platy, bude stát nucen doplácet ušlou mzdu i zpětně!
Není to v naší zemi v posledních letech poprvé, co soudci sami sobě zajistili vylepšení svého platu. Když jim v roce 2010 měl být v rámci úsporných opatření ve veřejných rozpočtech snížen jejich plat o 4% (zatímco u ostatních ústavních činitelů to tenkrát bylo o 10%), Ústavní soud takové opatření zrušil jakožto protiústavní. Na stranu soudců se Ústavní soud postavil i několik let předtím, když zrušení 13. a 14. platů pro soudce rovněž vyhodnotil jako protiústavní.
Jsem samozřejmě pro to, aby soudci jakékoliv instance byli odpovídajícím způsobem zaplaceni a aby výše jejich platů byla taková, že bude snižovat nebezpečí jejich úplatnosti (i když toto nebezpečí stoprocentně vyloučit nelze ani při sebevyšším platu). Ale nelíbí se mi, když sami sobě příslušným soudním rozhodnutím stanoví, jak má být jejich plat velký, aniž by přitom vzali v potaz, jaká je v naší zemi průměrná výše platu většiny jiných občanů.
Zajímalo by mě v této souvislosti, kolik procent občanů naší země je s prací českých soudů spokojeno. Na výsledky žádného takového průzkumu jsem v poslední době nenarazil, ale obávám se, že moc vysoké číslo by to asi nebylo. Když totiž často slyšíme o tom, jak dlouhou dobu trvá většina soudních procesů, jak často některý soudce zapomene pachateli závažného trestného činu prodloužit vazbu (za což je pak maximálně potrestán směšně nízkou srážkou ze mzdy) a ten se díky tomu dostane na svobodu nebo s jak směšně nízkým trestem občas odejdou od soudu některé vlivné či veřejně známé osoby, tak by asi bylo s podivem, kdyby tomu bylo jinak.
Nechci samozřejmě házet všechny soudce do jednoho pytle - jistě je i řada těch, jejichž práce si zaslouží uznání. Ale neměli by se mnozí čeští soudci kromě permanentních starostí o své platy také zamyslet nad kvalitou své práce?
