Jak interpretovat výsledky prvního kola senátních voleb, které včera proběhly na Teplicku? Na rozdíl od kolegy blogera Zdeňka Bárty to vidím poněkud jinak…
Na Teplicku proběhlo v sobotu první kolo senátních voleb, ze kterých vzejde nástupce letos zemřelého Jaroslava Kubery, který byl členem horní parlamentní komory téměř dvacet let a od listopadu 2018 byl navíc jejím předsedou. Hlasy voličů (přehled kompletních výsledků je možno nalézt zde) poslaly do druhého kola Hynka Hanzu, kandidujícího za ODS, a kandidáta hnutí Senátor 21 Zdeňka Bergmana.
Jak tyto výsledky interpretovat? Kolega Zdeněk Bárta v nich ve svém včerejším blogu s výmluvným titulkem Senátní volby. Volební výprask pro Trikolóru – 3,5 % vidí především propadák hnutí Trikolóra, kterou vloni založil Václav Klaus mladší poté, co byl vyloučen z ODS. Dále ve svém článku neskrývá radost z neúspěchu politických stran SPD (4,9 %), ČSSD (5,8 %) a ANO (9,8 %). Přičemž výsledek aktuálně nejsilnější politické strany u nás okomentoval pan Bárta slovy, že „u senátních voleb nikdo koblihy nerozdává“, a tento výsledek je dle něho důsledkem toho, když přijde volit „elitní skupina voličů“, chodící ke každým volbám.
Trochu mě překvapilo, že autor v kontrastu nad radostí z volebního neúspěchu „vlastenců“ (což je jeho oblíbený termín) z Trikolóry a SPD ve svém blogu nechal zcela bez komentáře výsledek kandidáta za KSČM Oldřicha Bubeníčka, který byl se ziskem 16,36 % třetí nejúspěšnější. Přijde mi totiž zvláštní, že pana Bártu, který zde na blogu často vystupuje takřka jako zásadový antikomunista, tento výsledek neznepokojuje. Ne, že bychom se snad kvůli němu měli obávat návratu před rok 1989, nakonec pan Bubeníček je již téměř osm let hejtmanem Ústeckého kraje, ovšem minimálně ČSSD coby levicová strana by se asi měla zamyslet nad tím, jak je možné, že její kandidát dostal v prvním kole senátních voleb téměř třikrát méně hlasů než kandidát KSČM.
Ale pojďme zpět k možné interpretaci výsledků teplických senátních voleb. Jsou snad důkazem toho, že hnutí ANO začíná docházet dech, a naopak vzrůstu obliby ODS, jejíž kandidát první kolo s takřka 30 % získaných hlasů vyhrál? Když se podíváme na aktuální výsledky průzkumů volebních preferencí prakticky kterékoliv agentury, tak zjistíme, že nejspíš nikoliv. Když namátkou vezmu průzkum agentury Kantar CZ z poloviny května, tak zjistíme, že dle něho by Babišovo ANO volilo 34 % voličů, druhé Piráty 16 % a dle tohoto průzkumu až třetí ODS jen 11,5 % voličů. A dle průzkumu agentury SANEP, který proběhl zhruba ve stejném období, má ANO sice „jen“ 29,6 % hlasů, ovšem i zde má výrazný náskok před druhou ODS (13,4 %) a třetími Piráty (11,2 %). Zajímavé také je, že v tomto průzkumu získala Trikolóra 5,2 % hlasů, což je víc, než kolik mají TOP 09, STAN i KDU-ČSL.
Čím tedy je, že se výsledky sobotních senátních voleb na Teplicku tak výrazně liší od volebních průzkumů, při nichž jsou jejich respondenti testováni na to, jak by volili při volbách do Poslanecké sněmovny? Nejspíš je to hlavně tím, že senátní volby řada lidí nepovažuje na rozdíl od voleb sněmovních za příliš důležité. A je to i vcelku logické. Převážná většina zákonů, důležitých pro občany této země, se tvoří v Poslanecké sněmovně. Většinu z nich pak schvaluje i Senát (vyjma například zákona o státním rozpočtu), ovšem pokud senátoři zákon neschválí a poslancům ho vrátí, Sněmovna ho i tak může schválit znovu, pokud pro něj zvedne ruku více než polovina jejích členů. A jen málokdy se stane, že by v případě vrácení Senátem Sněmovna zákon neschválila i napodruhé.
Ostatně, to, že k prvnímu kolu senátních voleb na Teplicku dorazilo jen 15, 79 % oprávněných voličů, vypovídá o mnohém. Jak už jsem zmínil výše, dle kolegy Bárty jde o „elitní voliče“, chodící ke každým volbám. Co se týká mě, i když senátní volby nepovažuji za zdaleka tak důležité, jako například volby sněmovní či komunální, většinou k nim chodím (nebyl jsem snad jen jednou, když do druhého kola postoupili dva kandidáti, u kterých mi bylo jedno, který z nich vyhraje), a tak mě může těšit, že dle pana Bárty jsem „elitní volič.“
Ovšem při těchto volbách je pro mě spíše důležitější osobnost daného kandidáta než jeho politická příslušnost. Například při dosud posledních senátních volbách, konaných v našem obvodě, dostal můj hlas politik, kandidující za politické uskupení, které bych v případě voleb do Sněmovny s velkou pravděpodobností nevolil. Při volbách do Senátu tedy nejenom, že k nim řada lidí vůbec nechodí, ale i mnozí z těch, co k volebním urnám přijdou, mohou volit dle jiných preferencí než při volbách do dolní parlamentní komory. Proto si myslím, že výsledky sobotních voleb na Teplicku opravdu není třeba přeceňovat a dělat z nich velkolepé závěry.
