Jak novináři z „Babišmédií“ přispěli k tomu, že Andrej Babiš premiérem nebude

Andrej Babiš doplatil v letošních volbách mimo jiné na to, že v nově vzniklé Poslanecké sněmovně nemá hnutí ANO kromě radikální SPD žádného potenciálního koaličního partnera.

I když se Andrej Babiš stále nevzdává a chce jednat o vytvoření vládní koalice s hnutím Spolu, šance, že by se mu něco takového podařilo, jsou takřka mizivé. Voliči totiž ve sněmovních volbách rozdali karty zcela jasně: vítězná koalice Spolu dá s další před volbami vzniklou koalici Piráti + STAN pohodlnou většinu 108 mandátů a obě uskupení tak již v sobotu večer podepsala memorandum o vytvoření společné vlády. Součástí memoranda je pak i závazek, že žádné z těchto uskupení nebude s nikým jiným o možné vládě jednat (viz odkaz zde). S takto rozdanými kartami by nejspíš nic neudělal ani prezident Miloš Zeman, pokud by byl zdráv. Zeman může ustavení nové vlády, kterou utvoří Spolu a PirSTAN, maximálně určitou dobu oddalovat, ale nikoliv mu zabránit.

Jaké jsou hlavní příčiny toho, že Andreje Babiše v premiérském křesle pravděpodobně vystřídá Petr Fiala? Určitě nejvíc se na nich podepsala pandemie Covid-19, kterou Babišova vláda ne úplně dobře zvládla, byť některá nepopulární opatření by v souvislosti s ní musela provádět každá vláda. Část potenciálních voličů mohly ovlivnit premiérovy aféry, ať už několik let se vlekoucí kauza Čapí hnízdo nebo týden před volbami se objevivší kauza Pandora Papers. I přes to všechno nakonec dosáhlo hnutí ANO velmi solidního volebního výsledku 27,1 %. Jenže doplatilo na to, že v nové Sněmovně nebude mít vyjma Okamurova SPD žádného potenciálního partnera, který by byl s Andrejem Babišem ochoten do vlády jít, nebo aspoň jeho menšinovou vládu za určitých podmínek tolerovat.

Přitom nechybělo mnoho a povolební karty mohly být rozdány úplně jinak. Těsně pod pětiprocentní hranicí totiž skončila se ziskem 4,68 % Šlachtova Přísaha a se ziskem 4,65 % Babišův předchozí vládní partner ČSSD. Přičemž by stačilo, pokud by obě tyto politické strany dostaly v letošních sněmovních volbách řekněme o jedno procento navíc na úkor hnutí ANO, a už by byl poměr sil v Poslanecké sněmovně výrazně jiný. Pět stran bývalého Demobloku, chytře sdružených do koalic Spolu a PirSTAN, by totiž za těchto okolností nadpoloviční většinu hlasů s největší pravděpodobností nedalo.

Lze tedy říci, že Babišovo ANO mělo v tomto směru tak trochu smůlu a povolební matematika tentokrát v jeho prospěch nehrála. Andrej Babiš tak doplatil na to, že zejména levicovým stranám ČSSD a KSČM (ta obdržela jen 3,6 % hlasů) odsál část voličů a tím způsobil, že tito jeho potenciální koaliční partneři nepřekročili potřebnou 5% hranici pro vstup do Sněmovny. Samotnému šéfovi ANO ovšem v tomhle zdatně pomáhali zástupci sedmé velmoci, tedy novináři. Zejména pak ti z takzvaných „Babišmédií“, tedy médií, patřících do Babišem vlastněné skupiny Mafra (v současné době převedené do svěřenského fondu).

Možná se mnou nebudou všichni souhlasit, ale z mého pohledu se zejména v MF DNES a na iDNES, která sleduji pravidelně, při letošní předvolební kampani nejvíc útočilo na tři strany: Piráty, Přísahu a ČSSD. A zejména při pročítání komentářů redaktorů Koreckého, Koláře či Kopeckého jsem měl často pocit, že tajným snem těchto pánů je vytvoření vládní koalice ANO s ODS. Ta je ovšem teď prakticky vyloučena, neboť mi přijde jako nemyslitelné, že by ODS zradila své voliče natolik, aby místo se zbylými čtyřmi stranami Demobloku šla do koalice s ANO. Za současné situace by se tak ČSSD i Přísaha jistě Andreji Babišovi ve Sněmovně hodily.

Lze proto říci, že i někteří redaktoři jím vlastněných médií přispěli svou míru k tomu, že Andrej Babiš po letošních volbách na 99 % premiérské křeslo neobhájí. Aniž by něco takového cíleně chtěli…