České tenistky zdolaly v dramatickém zápase Francouzky a staly se opět vítězkami Fed Cupu. V posledních 6 letech přitom vyhrály tuto nejprestižnější ženskou týmovou soutěž pětkrát.
Přestože mnozí čeští novináři i „odborníci“ na internetových diskusích před zápasem mluvili o tom, že české vítězství je v podstatě jen formalitou, bylo nakonec letošní finále zřejmě nejdramatičtější ze všech posledních pěti finálových duelů. Postavení dvou nejlepších českých hráček Plíškové a Kvitové na žebříčku WTA sice papírově svádělo k tomu, že český tým je jasným favoritem, znovu se však potvrdilo, že ve sportu papírové předpoklady ne vždy platí a v tenisovém Fed Cupu to platí dvojnásob.
Hned první dvouhra nabídla divákům ve štrasburské hale i u televizních obrazovek nezapomenutelné drama, ve kterém nakonec česká jednička Karolína Plíšková zdolala svou soupeřku Mladenovičovou po téměř čtyřhodinovém boji poměrem 16:14 v rozhodujícím třetím setu. Přiznám se, že dodívat se na úplný konec tohoto zápasu jsem sílu neměl… Ve druhém sobotním zápase však francouzská jednička Garciaová překvapivě přehrála Petru Kvitovou, a když v nedělní první dvouhře ve skvělé formě hrající Garciaová zdolala i Plíškovou, nevypadalo to s našimi šancemi nijak růžově. Zvláště když navíc televizní reportér přišel se zprávou, že Kvitová kvůli zranění do další dvouhry nenastoupí a zastoupí ji Barbora Strýcová.
Když jsem pak kouknul na některé internetové diskuse, „čecháčkovství“ v nich proniklo na plné obrátky. „Chytrých“ příspěvků o tom, že Plíšková dostatečně nebojovala, Kvitová je fyzicky i psychicky na dně a že už to můžeme zabalit a poblahopřát Francouzkám, se zde objevila spousta. Netvrdím, že bych si za stavu 1:2 a za dané situace na vítězství našich tenistek vsadil, přesto jsem však (tak jako jistě mnozí jiní opravdoví fanoušci) stále doufal. A jsem samozřejmě rád, že navzdory mnohým pesimistům či přímo škarohlídům to naše hráčky nakonec dokázaly…
Jako vždy příkladně bojovná Barbora Strýcová dovedla čtvrtou dvouhru k vítěznému konci a i když ve čtyřhře byly favoritkami Francouzky (pár Garciaová-Mladenovičová je dle letošního žebříčku nejlepší na světě), znovu se potvrdilo, že Češky jsou ve čtyřhře silné, ať do ní postaví kohokoliv. A pár Plíšková-Strýcová to po nadšeném výkonu dokázal a po dramatickém a zároveň divácky krásném zápase získal rozhodující třetí bod! Jak jsem již napsal v úvodu, Češky vyhrály v posledních 6 letech nejprestižnější ženskou týmovou soutěž pětkrát a za zmiňovaných posledních 6 let prohrály ze 17 zápasů pouze jediný (v roce 2013 v Itálii).
Co dodat závěrem? Všem českým hráčkám bych chtěl aspoň takto symbolicky poděkovat za skvělé výkony a za to, že jsou vždy ochotny bojovat za naši zemi v soutěži, kde finanční odměna za případné vítězství je zanedbatelná v porovnání s prize money na turnajích WTA. Máme nyní skutečně výjimečnou generaci tenistek jako jsou Plíšková, Kvitová, Strýcová, Šafářová i Hradecká. Ale sebelepší tým by nefungoval bez správného kouče a tak je potřeba ocenit i to, jakým skvělým způsobem vede tým, který je složený z výrazných individualit, a přesto je jeho hlavní předností kolektivní bojovný duch, nehrající kapitán Petr Pála. Tak tedy holky a Petře Pálo, díky a jistě nejenom já se moc těším na další fedcupový rok, začínající únorovým zápasem proti Španělsku na domácí půdě v Ostravě.
