V newyorském Central Parku stojí tabule, na které je napsáno: "Peníze na stromech nerostou". Avšak stromky jsou dosti drahým zbožím. Větší stromek může stát i 5.000,- Kč. Proto se nabízí otázka: Co si můžu sám vypěstovat?
Současná dlouhotrvající krize zřejmě přinese i omezení výsadby. Obce musí zajišťovat mnoho jiných záležitostí, a tak se může stát, že na sázení stromků už nebudou mít. Co s tím?
Jednou z možností je domácí rozmnožování dřevin. V domácích podmínkách je snadné rozmnožovat topoly, zvláště ty hybridní. Představím zde japonský topol. Je to kříženec černého topolu (Populus nigra), který běžně roste v Evropě, a topolu Maximovičova (Populus maximowiczii), jenž pochází z ostrova Sachalin. V průběhu 90. let se japonské topoly dostaly do Rakouska a později do Česka.Japonský topol byl vyšlechtěn na vysoký výnos hmoty. Nejčastěji se pěstuje pro energetické účely (získání dřevní štěpky), však může být pěstován i jako okrasná dřevina. Je odolný a má velké regenerační schopnosti. Nejlépe se hodí do nadmořské výšky 300 – 600 m. Má-li dost vody, může dorůst výšky až 20 metrů.
Jak si doma vypěstovat topol?Nejdřív je třeba obstarat si řízky. Řízky japonského topolu prodává řada firem. Problém je jen v tom, že menší počet řízků mnozí nechtějí posílat poštou. Poštovné je totiž dražší než samotné řízky. Pokud si tedy necháte poslat třeba 10 řízků, budou po vás chtít zaplatit cenu minimálního odběru (např. za 50 řízků). Nebo je možné objednat si k řízkům něco jiného (např. knihu o topolech).Řízek je v podstatě část vzrostlého kmínku o délce od 18 do 22 centimetrů a šířce v průměru pod 0,5 do 2,5 centimetrů. Na každém řízku by měly být minimálně tři pupeny.
Řízky se sází nejčastěji koncem března. Je však možné je sázet až do počátku května. Zde uvedený harmonogram platí pro řízky zasazené právě koncem března.
Pokud si chceme vypěstovat topol na zahradě, je třeba zasadit řízek do půdy tak, aby pouze jeden pupen čouhal ven. Topoly, které budou růst jinde (v přírodě, v parku, na hřišti atd.), se pěstují v kelímkách nebo květináčích. A právě tomu se budu v tomto článku věnovat.
Doma už máme topolové řízky. Je třeba je uchovávat v lednici namočené ve sklenici vody (pupeny nahoru). Pokud však budeme mít řízky v lednici déle, je lepší je zabalit do mokrého hadru, aby nezačaly zahnívat. Podrobnosti o skladování řízků si můžeme vyžádat od dodavatele.
Poté je zahradnickými nůžkami rozpůlíme a opět namočíme do vody. Rozpůlené řízky musí být namočené nejméně den před výsadbou.
Na domácí pěstování topolů jsou nejlepší kelímky o objemu 0,3 – 0,5 l. Do kelímku je třeba udělat dírku (horkým hřebíkem nebo pájkou). Na dno kelímku můžeme dát písek (slouží jako drenáž).Jak vybrat správnou hlínu? Je možné si koupit zahradnický substrát (lidově »pytlovaná hlína«), řízkům však více svědčí chudší půda. Pokud máme zahradu, můžeme si vzít zeminu ze záhonku nebo skleníku. Když zahradu nemáme, je možné nakopat si hlínu někde venku (je-li to možné). Rovněž můžeme smísit substrát s obyčejnou zeminou.
Je to paradox: Zahradnický substrát je bohatý na živiny, a proto není pro řízky vhodný. V substrátu bohatém na živiny není vznikající kořenový systém nucen hledat živiny a tím se vytváří pomaleji. Dá se říci, že kořeny ›zleniví‹.
Řízky sázíme do kelímků tak, aby byl vidět pouze jeden pupen. Podle potřeby řízek zkrátíme.
Topoly jsou mrazuvzdorné, proto se můžou od začátku pěstovat na balkoně.Řízky pravidelně zaléváme. Po několika dnech začnou řízky rašit. Nejdřív se objeví pupen, který se zanedlouho změní na prýt – stonek s listy, základ budoucího stromu.
Koncem dubna se prýt mění na prut – dřevnatí a začíná připomínat větvičku.Může se stát, že z některého řízku vzejde ještě jeden prýt z očka – pupenu skrytého v zemině. Pokud se to stane, je vhodné takový prýt odstřihnout, aby se podpořil růst prvního prýtu.Během června by měl být prut zdřevnatělý (alespoň v dolní části). Tehdy mluvíme o kořenáči. Kořenáč je řízek, který už má vlastní kořenový systém.Kořenáče se už můžou sázet na definitivní stanoviště. Na ně by měly být zasazené po třech až čtyřech měsících pěstování v kelímku.
Řízky, které byly pěstovány v kelímku od konce března, se sází v červnu a červenci. Však v suchém létě není sázení vhodné. V prvních 2 týdnech po zasazení by mělo být počasí deštivé. Později zasazené řízky je možné sázet až do konce vegetačního období.K výsadbě na definitivní stanoviště budeme potřebovat dobrou zeminu. Je třeba vykopat díru alespoň o 20 cm širší než bylo dno kelímku. Na dno díry můžeme dát rašelinu. Tam, kde je špatná půda, je třeba kopat více. Je vhodné uvázat kořenáč k tyčce.
Je-li topol na volném prostranství, je třeba ho obalit pletivem (ochrana před okusem zvěří). Pletivo chrání topol i před nechtěným posekáním, zvláště tam, kde se používají strunové sekačky. Pokud stojí topol blízko
cesty, je dobré připevnit na pletivo odrazky.
Jak bude velký?Velikost dospělého topolu je ovlivněna především dostupností vody. Topol vyžaduje roční úhrn srážek ve výši nejméně 500 mm. Může růst i v zátopových oblastech, protože snáší zatopení až 6 týdnů.
Tam, kde má topol k dispozici omezené množství vody (na zahradě, v parku, na hřišti), nedoroste do 20 metrů, ale jen do 10 – 15 metrů. V normální půdě získá topol obvyklý (stromový) vzhled; zatímco v kamenité půdě má spíše podobu vysokého keře.
Kolik jich bude?Jak už jsem řekl, z jednoho řízku se dají vypěstovat dva topoly (při pěstování v kelímku se řízek půlí). Rovněž jsem uvedl, že je problém objednat si několik řízků. Dodavatelé by rádi posílali jen velká balení (50 a více kusů).
Můžete si představit, že si nějaká firma objedná 50 řízků. Z nich se dá vypěstovat až 100 topolů. Firma může mít 25 zaměstnanců a každý si může doma pěstovat 4 topoly. V létě by pak mohli vysázet celou alej.Anebo: Obec by mohla vyhlásit program: »Vypěstuj si svůj topol«. Tajemník obecního úřadu by objednal 100 řízků, z kterých by dalo vypěstovat až 200 topolů. Lidé by si na radnici vyzvedli řízky a už by mohli začít přemýšlet, kam topoly zasadit. Někdo by si vzal jeden řízek, jiný dva, někdo tři…
Kam sázet?
To záleží na vás. Můžete sázet na svou zahradu. Nebo se můžete zeptat na radnici, kde je místo pro nové stromy. Topoly můžou růst i na zemních valech. Možná byste chtěli mít topoly na hřišti. Pak se obraťte na sportovního činovníka. Topoly by mohly růst i podél silnic, i když pochybuju o tom, že by správa silnic něco takového umožnila.Možná chcete zasadit topol někam do přírody. Pak nemusíte moc přemýšlet a můžete rovnou sázet (neplatí pro chráněná území).
Loni v červenci jsem na hřiště TJ Háje v Praze 11 vysadil pět topolů. Proč právě tam? V 90. letech jsem byl teenager a s kamarády jsem tam chodil na pivo. A zažil jsem tam jedno neobyčejné setkání. Později tam začali točit jiné pivo. Nakonec jsem se dozvěděl, že vyměnili i nájemce hospody. Dříve se tam opíjeli šestnáctiletí…
Volnomyšlenkářská 90. léta skončila, však vzpomínky zůstávají. A v TJ Háje roste pět topolů. Právě v topolech vidím budoucnost městské zeleně.
Topol patří k mizejícím stromům. Dříve byl výrazným prvkem v jednotvárné rovné krajině. Japonské topoly sice nemají klasický sloupový tvar, ale i tak jsou elegantní. Velkou výzvou pro šlechtitele bude vyšlechtit topol s barevnými listy (červenými, fialovými). Barevné topoly by byly ještě atraktivnější.Moudré věty na závěrMěli bychom vědět, že životní prostředí není jen problémem parlamentů, vlád a radnic. Každý z nás do něj vstupuje a může ho i dotvářet. V pořadu ČT ›Přidej se‹ se jednou objevil indiánský šaman a řekl: "Každý zasazený strom zlepšuje celý svět."
