Plánů na nové železnice je dost, ovšem pouze železnice do Brandýsa nad Labem má reálnou šanci na postavení. Věřme, že se dočkáme modernizace trati do Kladna a vzniku odbočky na letiště. A co takhle vnější železniční okruh Prahy? A metro na ruzyňské letiště? Děkuji, ne…
Po druhé světové válce už v Česku nevznikají žádné zbrusu nové železnice. Nové tratě vznikají přestavbou těch starých, případně se staví železniční spojky ve městech. Netvoří se tedy nová spojení v pravém slova smyslu, která by reagovala na nově vzniklé přepravní potřeby. {1}
Dnes existuje studijně zpracovaný plán nové tratě Praha-Kbely – Přezletice – Brandýs n. L. {1}
Od začátku 90. let se mluví o přestavbě trati z Prahy do Kladna, vžil se pro to nešťastný pojem »rychlodráha«. Už dlouho je jasné, že stará ›buštěhradská dráha‹ nemůže vyhovět našim potřebám. Součástí přestavby bude i nová odbočka na ruzyňské letiště. V současné době je termín dokončení plánován na rok 2013 a očekává se nejméně dvouleté zpoždění. {2} Projekt byl mnohokrát upravován, aby byl co nejšetrnější k obyvatelům Prahy 6. Mezi Veleslavínem a Stromovkou by trať měla vést pod zemí a mezi Stromovkou a Strojnickou ulicí by měla být »citlivě zakapotována«. {3} To jistě zvýši náklady na výstavbu.
Na ruzyňském letišti má vzniknout podzemní nádraží {4}.
Otázkou zůstavá, jestli někdy povede na ruzyňské letiště metro. Já věřím, že ne. Ale popořádku: Na webu pražské radnice se píše {5}: »Prodloužení trasy A metra ze stanice Dejvická potvrdily nejvyšší orgány města jako momentálně prioritní záměr rozvoje sítě pražského metra, čemuž odpovídá i mimořádná pozornost, která je věnována přípravě realizace této dopravní stavby a zajištění jejího financování. Mezi rozvojové záměry sítě pražského metra se trasa zařadila až v posledních letech, když byla podrobněji prověřena v systémových variantách. Záměr byl na počátku koncipován jako alternativa k územním plánem předpokládané dopravní obsluze ruzyňského letiště odbočkou modernizované železniční tratě Praha – Kladno. Cílem využití metra pro daný dopravní vztah bylo dosažení příznivějších dopravních a environmentálních dopadů v dotčené části města. Záležitost realizace železniční tratě však zůstává aktuální, a tak těžiště opodstatněnosti nového úseku metra v první etapě výstavby zůstává především v rovině podstatného zkvalitnění dopravní obsluhy území MČ Praha 6 kapacitním kolejovým prostředkem městské veřejné dopravy.«
Pro pochopení se musíme vrátit do 90. let minulého století. Tehdy bylo jasné, že metro se z Dejvické hned tak neprodlouží. Ve stejné době se začala připravovat modernizace kladenské železnice. Na ní měly vzniknout nové zastávky, aby železnice mohla dobře posloužit i obyvatelům Prahy 6. Ale právě těm nebyla staronová železnice po chuti. Začaly se množit stížnosti na hluk; následně se v »chytrých hlavách« zrodil nápad: Zkusíme navrhnout prodloužení metra, třeba až na letiště… a co kdyby metro vedlo přes motolskou nemocnici? A tak se utvořil podivný plán na prodloužení metra: metro z Dejvické na letiště, vedené velkou oklikou přes Motol. {6}
Nabízí se otázka, zda úvaha o prodloužení metra na letiště nebyla pouhým trikem. Nechtěla radnice pouze předstírat, že má v úmyslu postavit metro na letiště, a pak ho ukončit v Motole? Nešlo jí jen o dotaci z EU? Nešlo jen o to, poslat do Bruselu dopis s žádostí o peníze na "metro až na letiště"? Co na tom, že metro skončí v Motole? Oni časem zapomenou… {7}
V návrhu nového územního plánu Prahy totiž metro A končí v Motole. Úsek mezi Motolem a letištěm je veden jen jako územní rezerva. Letiště má obsluhovat železnice. {8}
Ostatně, proč by mělo metro vést dál? Bílá Hora je řídce osídlená, stará Ruzyně také; sídlišti Dědina stačí tramvaj; a na letiště povede železnice. {7} Tak na co to metro?
Radnici Prahy 6 doporučuju, ať navždy zapomene na »metro až na letiště«; místo toho ať se soustředí na nové tramvajové tratě: 1/ z Divoké Šárky na Dědinu, 2/ z Bílé Hory na sídliště Řepy, 3/ z Vypichu do Motola. Ty Praha 6 potřebuje daleko víc. A mimochodem: Všechny tři tratě jsou zmíněny v návrhu územního plánu. {8}
Vnější železniční okruh Prahy je zatím pouhou fantazií. Takový okruh není v Evropě ničím běžným, má ho třeba Bukurešť. Kdyby Praha měla vnější železniční okruh, bylo by možné vyhradit dnešní železniční spojky pouze pro osobní vlaky.
Dosud chybí kvalitní spojení mezi tratí kladenskou (120), děčínskou (090) a mladoboleslavskou (070). Spojení mezi těmito tratěmi je dnes možné jen přes Kralupy nad Vltavou po tratích číslo 093 a 092. Tyhle lokálky mají hodně daleko k představě železnice 21. století. Avšak je to právě mladoboleslavsko, kdo potřebuje dobré železniční spojení. Proto by bylo dobré uvažovat o vnějším železničním okruhu Prahy. Pokud by se někdy stavěl, mělo by se začít od severu.
V první fázi by vznikl severní polookruh. Začínal by na ruzyňském letišti. Od něj by trať vedla ke stanici Horoměřice. Následovala by stanice Roztoky u Prahy, horní koleje. Propojení s děčínskou tratí by asi nebylo jednoduché, ale věřím, že možné. Poté by železnice přešla Vltavu po mostě, který v této oblasti hodně chybí, a pokračovala by ke stanici Zdiby.
Ke zdibskému nádraží by mohla jezdit tramvaj. Nová tramvajová trať by vedla od vozovny Kobylisy kolem Dolních Chaber až k nádraží Zdiby. Dále by mohla pokračovat ke zdibskému průmyslovému areálu, do Klíčan nebo až k letišti Vodochody.
Ale zpět k železničnímu okruhu. Ten by ze Zdib vedl kolem pražské Březiněvsi ke stanici Praha-Čakovice. Zde by se nová trať setkala s tratí mladoboleslavskou.
Poblíž kbelského nádraží má vyrůst odbočka pro novou trať do Brandýsa nad Labem. U Satalic by bylo dobré postavit krátkou spojku k nymburské trati.
Tak by vznikl severní polookruh. Sloužil by mimo jiné ke snadnému odvozu nákladu z ruzyňského letiště, třeba do Mladé Boleslavi. Okruh by mohl být doplněn krátkou spojkou u Tuchoměřic. Spojka by vedla ke slánské trati a umožnila by odklonit nákladní vlaky ze stanice Praha-Ruzyně, letiště.
Za úvahu by stála i myšlenka vrátit se k zaprášenému projektu ze 40. let minulého století – k Jinonickému tunelu. Šlo by o tunel vedoucí od Branického mostu (mostu Inteligence) do Jinonic. {A} Tím by se dokončil vnitřní železniční ›třičtvtěkruh‹: Došlo by k propojení trati kladenské (120) s dalšími tratěmi <plzeňskou (171), benešovskou (221), kolínskou (011), nymburskou (231), mladoboleslavskou (070) a děčínskou (090)>. Zároveň by se zrodila možnost dostat na letiště osobní vlaky z oblasti Hostivaře, Krče a Braníku.
Kolik cest vede na letiště? Železnice by mohla nabídnout čtyři možnosti:
1/ Po kladenské trati (všechny stanice v Praze): Masarykovo nádraží – Bubny – Holešovice, výstaviště – Dejvice – Dlouhý Lán – Veleslavín – Liboc – Ruzyně – Dlouhá Míle – Ruzyně, letiště
2/ Po vnějším okruhu: Brandýs nad Labem – Přezletice – Praha-Čakovice – Zdiby – Roztoky u Prahy, horní koleje – Horoměřice – Praha-Ruzyně, letiště – Jeneč –…Kladno
3/ Pražským Semmeringem: Rychlíky od Kolína by mohly být prodlouženy z hlavního nádraží až na letiště. Pro vlaky Eurocity z Vídně nebo Budapešti do Berlína mám jiné řešení. Tyhle vlaky by měly stavět v Libni a v Holešovicích; na libeňském nádraží by na ně navazovaly spěšné vlaky na letiště. Trasa (všechny stanice v Praze): Libeň – hlavní nádraží – Smíchov, severní nástupiště – Zličín – Ruzyně, letiště
Malá odbočka: Zmíněné vlaky Eurocity dříve stavěly jen v Holešovicích. Dnes zajíždějí na hlavní nádraží, kde je třeba přesunout lokomotivu, což zabere 10 minut. Vlaky se tak při průjezdu Prahou zdržují. Jsem proto, aby ony vlaky Eurocity na hlavní nádraží nejezdily. Jejich prioritou by měla být rychlost. A pak, kdo potřebuje na hlavní nádraží (nebo na letiště) může si přestoupit.
4/ Přes most Inteligence: Po výstavbě Jinonického tunelu {A} by se otevřela možnost dostat na letiště vlaky z jihovýchodu Prahy. Trasa (kromě Hostivic všechny stanice v Praze): Hostivař - Zahradní Město - Spořilov - Kačerov - Krč - Braník, horní koleje - Jinonice - Cibulka - Stodůlky - Stodůlky, Háje - Zličín - Hostivice - Ruzyně, letiště
Možná se divíte, proč o tom píšu; možná si myslíte, že tomu nerozumím. Ale já věřím, že i v dnešní době platí stará pravda, že Edison neměl vysokou školu, a že vysoká škola z nikoho Edisona neudělá…
Zdroje:
{A} můj článek: Most Inteligence a tunel naší doby
{1} Bc. Marek Binko: Rozvoj příměstské a městské železnice v rámci pražské aglomerace, http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=590
{2} Wikipedie: Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno
{3} Společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně
{4} http://magistrat.praha.eu/72588_Projekt-rychlodrahy-Praha-letiste-Ruzyne-Kladno
{5} http://magistrat.praha.eu/76813_Prodlouzeni-trasy-A-metra-ze-stanice-Dejvicka
{6} Martin Šubrt, blog idnes, Smutné konce pohádky o dopravě v Praze 6
{7} http://www.trolejbusyvpraze.net/zeleznice.htm
{8} http://www.uppraha.cz, díl 12: hromadná doprava
