Španělsko je typicky západoevropský stát, 80 procent jeho území leží na západní polokouli; přesto užívá středoevropský čas. Je to pro něj šťastné? Obávám se, že nikoliv. Je sice pravda, že ve Španělsku je v létě světlo ještě v devět večer. Ale není to jenom trik? A není to náhodou podvod?
Vážení čtenáři, představím vám text, který jsem před třemi lety podal na španělskou ambasádu. Nikdo mi na něj neodpověděl. Nyní bych ho rád doplnil a poslal přímo španělské vládě. Proto budu vděčný za vaše připomínky a náměty. Věřím, že mnozí z vás se navzdory hospodářské krizi podívali do Španělska, a tak budete moci následující text dobře posoudit.
Výklad pojmů
Zjednodušeně je možno říci, že:
Občanský čas: čas, který ukazují analogové a digitální hodiny
Sluneční čas: čas, který ukazují sluneční hodiny
Západoevropský čas (angl. WET): občanský čas stanovený podle slunečního času na 0. poledníku (prochází např. hvězdárnou Greenwich). Definice: GMT
Středoevropský čas (angl. CET): občanský čas stanovený podle slunečního času na 15. poledníku východní délky (prochází např. českým městem Liberec). Definice: GMT+1
Letní čas: Speciální čas užívaný od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu. Od standardního občanského času je posunut o hodinu dopředu (odpovídá času sousedního východnějšího časového pásma). Jde o západoevropský letní čas (WEST – GMT+1) a o středoevropský letní čas (CEST – GMT+2)
Cokoliv zde napíšu o kontinentálním Španělsku, bude platit také pro Baleárské ostrovy a africká města Ceuta a Melilla.
Současný stav věcí
Občanským časem v kontinentálním Španělsku je středoevropský čas. Naproti tomu na Kanárských ostrovech a v Portugalsku je ustaven západoevropský čas. Toto řešení mi připadá nešťastné, protože v praxi působí řadu problémů.
Španělsko je typicky západoevropský stát, 80 procent jeho území leží na západní polokouli. Středoevropský čas je přitom určen pro region střední Evropy. Je třeba se ptát: Co má Španělsko společného se střední Evropou? Ze zeměpisného hlediska vůbec nic, přesto mají Španělé na hodinkách středoevropský čas. Tím dochází k rozkolu mezi občanským a slunečním časem. Letní čas tento rozkol ještě zvětšuje.
Rozdíly mezi občanským a slunečních časem ve vybraných městech při středoevropském čase (CET) a středoevropském letním čase (CEST). Příklad: U Barcelony uvádím 52, to znamená, že občanský čas je o 52 minut napřed před slunečním: Tj. když je v Barceloně 12:00 občanského času, je tam zároveň 11:08 slunečního času.
Město: CET/CEST
Barcelona: 52/112
Valencia: 60/120
Madrid: 76/136
Vigo: 92/152
Není mi známo, kdy Španělsko přešlo na středoevropský čas. O důvodech lze také jen spekulovat. Mohu zde připomenout, že Belgie užívala západoevropský čas až do roku 1940 a Francie dokonce až do roku 1945.
V počátcích evropské integrace existovaly představy o jednotném čase v budoucí sjednocené Evropě. Jenže vize »euročasu« je dávno pasé. Už proto, že dnešní Evropská unie je na to příliš velká. Obrovské území od Lisabonu po Nikosii nemůže užívat jednotný čas, to by byl velký omyl. V EU se používají tři občanské časy – západoevropský, středoevropský a východoevropský. A je známo, že Evropané se dokáží domluvit, i když užívají více časů.
Přetahování časových pásem je typickým znakem totalitních režimů. Jako příklad si můžeme uvést Sovětský svaz. Zde došlo k tomu, že pásmo moskevského (volžského) času sahalo od velkých volžských přehrad až k Užhorodu, tedy přes půlku Evropy. Položme si otázku, zda je vhodné aplikovat v EU »vymoženosti« totalitních režimů.
Mít v Evropě jeden čas od Atlantiku po Ural? Děkuji, nechci. Pro současnou EU jsou optimální tři časová pásma.
Jenže roztahování časových pásem se už nenosí ani v Rusku. Letos tam došlo k přehodnocení otázky velkých časových pásem. Tak například Samarská oblast byla připojena k moskevskému času (volžské pásmo, GMT+3), čímž se snížil rozdíl mezi občanským a slunečním časem.
Samostatnou kapitolou je Čína. Při své velikosti by potřebovala aspoň tři časová pásma. Ovšem celá Čína se řídí pekingským časem (amurské pásmo, GMT+8). V Pekingu je občanský čas přibližně roven slunečnímu, naproti tomu v Xi'anu je občanský čas o hodinu napřed před slunečním, ve Lhase o dvě hodiny a v Kashi o tři hodiny. Obávám se, že lidé jsou z toho v pěkné kaši, protože na zapádě čínského území jdou hodiny »nějak divně«. Za soumraku tam ukazují hodiny skoro půlnoc, zatímco za rozbřesku ukazují už osm hodin ráno. Jen kohouti to ne a ne pochopit, a tak kokrhají uprostřed úřední noci.
Proč to všechno? Kvůli snadnějšímu chodu státu? Aby se usnadnila příprava jízdních řádů na dvou železničních tratích mezi východem a západem Číny? Nebo to má lidem usnadnit život? To těžko…
Kdy má v létě zapadat Slunce? Pro nás, kteří žijeme v mírném pásu (50. rovnoběžka), je přirozené, aby Slunce koncem června zapadlo ve 20:15 slunečního času a tma byla po 21. hodině slunečního času.
Pro subtropy (40. rovnoběžka) je přirozené, aby Slunce koncem června zapadlo v 19:30 slunečního času a tma nastala už po 20. hodině slunečního času.
Dobře vím o tom, že u nás je denní světlo ještě v půl desáté večer letního času. Ale je to skutečně tak? Tvrdím, že není. Pokud totiž máte doma hodiny, na kterých máte středoevropský čas, který odpovídá slunečnímu času u nás; máte na těch hodinách ve stejnou dobu půl deváté. Bílý den není díky letnímu času delší, pouze vy vstáváte dříve. Jestli jste byli třeba ve Francii, všimli jste si, že tam slunce zapadá později než u nás. Avšak není pravdou, že Francouzi mají delší bílý den. Rozdíl mezi občanským a slunečním časem je ve Francii větší kvůli přetažení středoevropského pásma. Takže vy vstáváte ještě dřív…
Je možné prodloužit bílý den posunutím hodin? De facto ne. Ale možná, že tu funguje sugesce. Jde o to, že vy se vžijete do představy, že je devět večer a je světlo. Trik? Možná… Podvod? No, a co…
Jak je to ve Španělsku? Dobře vím, že denní světlo je tam ještě v půl desáté večer letního času. Ale je jen podfuk. Totiž vaše hodiny jdou ve Španělsku o dvě hodiny napřed. Zde se hodí uvést zprávu z internetu: »Ojedinělé pokusy o zkrácení či zrušení letního času ztroskotávají na jihu Evropy, který je proti. Není to snaha o úspory, ale byznys. Řecko, Itálie či Španělsko mají značné příjmy z turistického ruchu. Hodinové prodloužení večerů jim zisky zvyšuje.« Takže je tu snaha vydělávat na podvodu. Kam jsme to došli…
Škoda, že podobná sugesce nefunguje u teploty. Pak bychom v zimě nemuseli topit. Měli bychom doma 2°C, ovšem na teploměr bychom namalovali dole dvacítku; a hned by nám bylo teplo.
Zde můžu uvést příspěvek pana Martiška, který objevil pod mým článkem ›Čas jako axiom?‹: »Pane kolego, závidím Vám, že bez hodin nejste schopen vnímat čas. Že bez hodin nepoznáte, zda je venku světlo, anebo tma, zda máte hlad, nebo zda se Vám chce spát. Že nepoznáte, zda máte hlavu pod vodou dvě vteřiny, anebo dvě minuty. Stejně roztomilý článek byste mohl napsat o rychlosti, teplotě či jiné fyzikální veličině. Bez tachometru nepoznáte, zda jedete třicítkou, anebo stovkou, bez teploměru nepoznáte rozpálenou plotnu, ani mrznoucí vodu. Teploměr Vás nepřesvědčí, že máte v místnosti dvacet stupňů Celsia, protože někdo posune trubičku s lihem a rázem existují jevy, které svědčí o opaku.«
Jak bylo napsáno v úvodu, ve Španělsku existuje v letní sezóně dvouhodinový rozdíl mezi občanským a slunečním časem. Tedy na východě země. V západních oblastech (zejména v Galicii) dosahuje rozdíl až 2,5 hodiny (v době letního času). Ano, téměř 160 minut! Za tuto dobu shlédnete velkofilm Trója.
Když v galicijských školách začíná výuka, hodiny ukazují 8:30. Jenže podle slunce je teprve 6 ráno. A učit se od šesti to není žádný med. A co je horší, děti musí do školy vstávat minimálně v 5 hodin ráno slunečního času. Pokud mají školu dál, tak ještě dříve. To jsou pro ně opravdické galeje.
Na 40. rovnoběžce existuje úsek dne, kdy je celoročně denní světlo. Jde o dobu od 7:30 do 16:30 slunečního času. V této době je možno provádět veškerou běžnou lidskou činnost po celý rok. Značný rozdíl mezi občanským a slunečním časem tuto základní dobu denního světla omezuje. Lidé si tedy ráno musí uměle svítit (zvláště brzy zjara a na podzim).
Je možné namítnout, že španělská společnost žije víc odpoledne a večer nežli ráno. To je sice pravda, ale nesmíme zapomenout, že i ve Španělsku vstává mnoho lidí brzy ráno (zemědělci, pekaři, popeláři, rybáři). Těmto lidem působí rozdíl velké potíže.
Časový posun mezi Portugalskem a Španělskem je věcí nelogickou a nepraktickou. Obě země mají podobnou zeměpisnou polohu. Mezi oběma státy nejsou významné přírodní překážky. Navíc portugalské území má nudlový tvar, a tedy do Španělska to odnikud není dál než 150 km.
Časová hranice působí potíže zejména Portugalcům, kteří pracují ve Španělsku. Oni musí vstávat o hodinu dřív, aby přišli do práce včas. A nejde jen o Portugalce. Také turisté bydlící v oblasti Algarve často podnikají výlety do španělské Sevilly. I jim působí časová hranice zbytečné problémy.
Na Kanárských ostrovech je občanským časem západoevropský čas. Tím se Kanárské ostrovy liší od španělské pevniny, kde platí čas středoevropský. Užívání dvou občanských časů v jednom státě není příliš výhodné. Kvůli tomu je třeba vydávat speciální televizní programy pro Kanárské ostrovy. Navíc to komplikuje telefonické spojení mezi Kanárskými ostrovy a pevninou.
NÁVRH: bylo by vhodné zavést v kontinentálním Španělsku západoevropský čas
V schengenském prostoru se státní hranice stávají pouhými myšlenými čárami v mapě. Jenže politici míní a příroda občas mění. I v schengenu jsou některé hranice omezeně prostupné (kvůli přírodním bariérám). To je případ hranice mezi Španělskem a Francií, kterou tvoří Pyreneje. Tyto velehory oddělují nejen dva státy, ale především dělí Pyrenejský poloostrov od zbytku Evropy. Domnívám se, že právě Pyreneje jsou tím pravým místem pro časovou hranici. Pokud spojíme hranici časových pásem s přirozenou hranicí, dodáme jí přirozenost a logiku.
Pyreneje by mohly plnit stejnou funkci jako průliv La Manche. Tato úžina tvoří jak státní, tak i časovou hranici. Změna času při cestě do Británie je brána jako samozřejmá a logická věc. Je to tím, že Británie je „země za vodou“. Španělsko je zase z pohledu obyvatel vnitrozemí vnímáno jako „země za horami“. Lze proto předpokládat, že časový posun při cestě do Španělska by byl veřejností vnímán také jako logický.
Velehory jsou významnou optickou i fyzickou překážkou. Jede-li člověk z Francie do Španělska, tyčí se před ním horský masív. Člověk tedy podvědomě očekává, že za těmi horami bude jiný stát (s jiným časem).
Hranice s Francií je dlouhá 400 km, a přitom je na ní jen šest míst, kde ji lze snadno překonat:
1/Na pobřeží Biskajského zálivu (dálnice A8)
2/V průsmyku Somport (silnice N330)
3/Tunelem de Bielsa (silnice 138)
4/V údolí Aran (silnice N230)
5/V průsmyku Puymorens (silnice N152)
6/ V průsmyku Portus (dálnice A7)
Všude jinde je zdolání Pyrenejí obtížnou záležitostí, je třeba překonávat velká stoupání. Také železniční síť je řídká, do Francie vedou pouze čtyři železniční tratě (dvě na pobřeží a dvě v horách). Přejezd časové hranice sice klade vyšší nároky na sestavování jízdních řádů, avšak při řídké železniční síti to není zásadní problém.
Velehory také omezují dojíždění za prací. Dá se předpokládat, že jak Španělé, tak i Francouzi si hledají zaměstnání pokud možno na své straně hor. Nadsazeně řečeno, dojíždění na druhou stranu hor je buď obtížné (velká stoupání), nebo drahé (placení mýta za tunely). Podle mých předpokladů pendluje přes španělsko-francouzskou hranici za prací mnohem méně lidí než přes hranici španělsko-portugalskou, kde nejsou významné přírodní překážky.
Příklad: Pan Pedro bydlí ve španělské Pamploně. Pokud by si našel práci ve francouzském městě st. Palais, bude dojíždění docela strastiplné (stoupání 9 procent, četné zatáčky). Proto si pan Pedro bude hledat zaměstnání přednostně na španělské straně hor.
Sluší se připomenout, že hustota zalidnění je ve velehorách daleko nižší než v nížinách nebo vrchovinách. I to je dobrý důvod, proč spojit časovou hranici s velehorami.
Nedaleko Valencie prochází nultý poledník. To by měl být hlavní důvod pro zavedení západoevropského času. Jedno české rčení říká: „Čistému vše čisté“. To lze v tomto případě přeložit jako: „Západnímu vše západní“.
Pyrenejský poloostrov je ze zeměpisného hlediska jednotným a nedílným celkem. Proto je nevhodné ho dělit do dvou časových pásem.
Jednotný čas na Pyrenejském poloostrově usnadní život nejen Španělům a Portugalcům, ale také turistům. Bude možné cestovat mezi oběma státy bez nutnosti seřizovat si hodinky.
Sjednocení času na španělské pevnině s časem na Kanárských ostrovech zjednoduší telefonické spojení mezi oběma částmi státu. Odpadne též nutnost vydávat speciální televizní programy pro Kanárské ostrovy. Věřím, že Španělé by uvítali jednotný čas od Hierra po Menorcu.
Ustavením západoevropského času budou sníženy odchylky mezi občanským a slunečním časem. Zatím nemáme k dispozici vědeckou studii, která by stanovila jak velká může být odchylka. Podle mého subjektivního názoru je maximální únosná odchylka 90 minut (při letním čase). A právě taková odchylka bude při letním čase v Galicii.
Později by bylo možné přehodnotit zavádění letního času. Pokud by byl letní čas zrušen, rozdíly mezi občanským a slunečním časem by byly malé.
Rozdíly mezi občanským a slunečních časem ve vybraných městech při západoevropském čase (WET) a západoevropském letním čase (WEST). Příklad: U Barcelony uvádím –8, to znamená, že občanský čas je o osm minut pozadu proti slunečnímu (12:00 občanského času = 12:08 slunečního času). U Madridu je číslo 16, tedy občanský čas je 16 minut napřed proti slunečnímu (20:00 občanského času = 19:44 slunečního času).
Město: WET/WEST
Barcelona: -8/52
Valencia: 0/60
Madrid: 16/76
Vigo: 32/92
Je známou zkušeností, že propojení energetických systémů přes více časových pásem zlepšuje zásobování elektřinou v době odběrových špiček. Jak Španělsko, tak i Francie jsou významnými výrobci elektrické energie. A i proto by měly ležet v různých časových pásmech. Tím se přenosová síť stane pružnější a bude schopna lépe dodávat elektřinu ve špičkových hodinách.
Věřím, že přijde doba, kdy se humanizace pracovních podmínek stane velkým politickým tématem. S tímto tématem úzce souvisí otázka letního času a přetahování časových pásem. Věřím, že jednou bude možné zrušit letní čas a ukončit středoevropské časové pásmo ve Francii.
Víte, jaký Pyrenejský poloostrov bych si přál já? Poloostrov dvou států, šesti jazyků a jediného času.
Zdroje:
internetové zprávy:
Američané chtějí ušetřit co nejvíc.
Kdo určuje poledne? Inženýři času.
Někdejší světová supervelmoc se opět zmenšila. Tentokrát dobrovolně a z iniciativy Kremlu.
Východy a západy Slunce: http://eldar.cz/hade/astro/index.html
Wikipedie: hesla CET, WET
Moje články:
Čas jako axiom?
Text Zdeňka Kolíbala: Filipika proti letnímu času, www.kolibal.cz
Skripta Věry Kožnarové a Jiřího Klabzuby: Aplikovaná meteorologie a klimatologie, I. díl, ČZU 2005
