Po třech dnech konečně opouštíme Kuala Lumpur. Za návštěvu určitě stojí. Na pár dní se zastavit bych doporučil hlavně milovníkům jídla s posedlostí na asijské kuchyně. V tomto multikulturním městě se vám nepovede jíst dvakrát to samé, pokud tomu tak sami nechcete.. Nám už zbývá jen vybloudit z velkkoměsta a hurá po návštěvách!
Čínský Nový rok
Většina z nás slyšící na „Nový rok“, si představí spoustu lidí, moře alkoholu a velkou párty s ohňostrojem. Ani já jsem nebyl vyjímkou. Letenku do Malajsie těsně před Čínským Novým rokem jsem si kupoval právě v domění, že něco podobného v Kuala Lumpur uvidím. Ještě na Novém Zélandu mi bylo vysvětleno, jak takový Nový rok vypadá a jak se slaví. Dá se říci, že až na délku oslav se jedná o podobný svátek, jako naše Vánoce. Číňané slaví v rodiném kruhu, vaří dobré jídlo, hrají stolní hry a karty a navštěvují se příbuzní. Většina číňanů míří na osloavy do svých rodných měst. Kuala Lumpur, jindy plné lidí je tedy v toto období prázdnější. Zde v Malajsii je čtyři dny státní svátek. Mnoho číňanů si však bere dovolenou po celou dobu oslav. Období letošního Nového roku je 23.1 až 6.2. Během těchto dní budhističtí číňané navštěvují chrámy, posvěcují své obchody a statky a tráví čas s rodinou. Svobodní lidé jsou leckdy v těchto dnech šťastnější. Při návštěvě, ale i doma obdrží obálku s penězi na přilepšenou. Také bych to přirovnal k rozdávání dárků o vánocích, někdy jen symbolické, někdy opravdu cenný dar. Během několika návštěv jsme také symbolickou obálku obdrželi. Je zvykem, pokud jdu někoho navštívit, přinést mandarinky a popřát hodně zdraví a prosperity „Khon ší fon šáj“ . Chrámy, ulice a domy jsou v tyto dny zdobeny a osvíceny čínskými lampióny a sváteční dekorací.
Malajsie, pryč z velkoměsta
Z Kuala Lumpur se vydáváme autobusem do turisticky velice populárního města Meleaka, kde máme domluvený sraz s malajskými přáteli. Autobusová a vůbec veškerá doprava je tu velice levná. Za 150km a dvě hodiny jízdy platíme RM9, hlavou mi proběhne, že stopování v těchto končinách bude čistě otázkou vášně. S mojí novou spolucestující se známe druhý den a tak jsem tuto variantu zavrhl hned v počátku a ani jsem se neptal. Nicméně o mém plánu na návrat domů ví a podle mě nebude trvat dlouho, kdy stopování sama navrhne. Irene je španělka, od mala žijící v Paříži, momentálně na své půlroční cestě kolem světa. O její dobrodružné povaze tedy nepochybuji. Domluvili jsme se spojit síly a cestovat společně několik týdnů po Malajsii. Do Thajska už se vydáme zase každý sám. Irene si chce dělat potápěčskou licenci na některém z ostrovů a má zde sraz se španělskými přáteli. Já licenci mám už s Fiji a na několika denní potápění je trochu hluboko do kapsy.
Melaka a dál na jih
Do Melaky přijíždíme již po setmění a náš první dojem je velice příjemný. Již probíhající Čínský Nový rok provází spousta dekorace v ulicích, svítící lampióny a živé centrum tohoto přímořského města. Melaka je starý přístav, nejdříve obsazený portugaly, po té holanďany a nakonec brity. Z těchto dob je zachováno několik zřícenin starého přístavu a kostela. Turisté tu mohou navštívit místní kostel, budhistický chrám a samozřejmě v každém zdejším městě nechybějící čínskou čtvrť. Tam je jako obvykle rušno nejvíce. My máme den před setkáním s přáteli, tak prohlížíme město a druhý den se konečně setkáváme s první partou, Derrenem, J.L. a Riggenem. Všichni naši přátelé jsou čínští malajci. Nikdy tedy nechybí prohlídka čínské čtvrti a samozřejmě nejméně dvě večeře. Nejdříve testujeme velice chutnou čínskou kuchyni během procházky mezi stánky v čínské čtvrti a nutné vyzkoušení melackých Nyonya jídel. Po té následuje ochutnávka číslo dvě, populární malajská satay omáčka se špízy všeho druhu. Večer těžkopádně upadáme do postele výtečně přejedeni.
Muar a okolí
Druhý den ráno následuje posun do města Muar nacházející se stejně jako Melaka na západním pobřeží. Naši průvodci jsou na otázku, co je v Muar zajímavého zajedno- čínská čtvrť. Překvapivě. Procházíme několik stánků, převážně s jídlem. Pohostinost našich přátel je neuvěřitelná. V každém druhém stánku musíme zastavit a ochutnat, jelikož toto se jinde nevaří. Musím říci, že kromě fazolové zmrzliny a páchnoucího durianu mi všechny místní dobroty opravdu chutnaly. A že jich nebylo málo. Stejný den se dostáváme do Jemathanu, rodného města našich dvou dalších přátel Naky a Ači. Ještě jsme ani nestihli strávit všechny dobroty z Muarské tržnice a už nás vítají, jak jinak než jídlem. Našim dnes asi třetím obědem. Domlouváme se s Derrenem, že zde s Nakou a Ači dva dny zůstanem a po té nás vyzvedne. Holky nás provádí po městečku. Navštěvujeme hinduistický chrám, budhistický chrám a nakonec tři restaurace. V každé musíme něco ochutnat, jelikož se jedná o malajskou, čínskou a indickou restauraci. Opět tedy spořádáme tři večeře a sotva se odvalíme do postele. Druhý den nás čeká výlet k vodopádům a zjištění, že zde už toho moc k objevování není. Je na čase vydat se dále na jih a překvapit Derrena. Znenadání přichází Irene s návrhem zkusit stopovat. Na tohle slyším velice dobře a tak se konečně dočkávám první malajské stopovačky.
Prvně palec nahoru
Naši přátelé jsou dosti skeptičtí a přesvědčeni, že nám nikdo nemůže zastavit. Jsou tak přesvědčiví, že i Irene se začíná obávat. Padají různé sázky. Já jsem si jistý, že v Malajsii nebude se stopem problém. Malajci, ať už malayu, číňani nebo indové jsou velice přátelští a nápomocní. Nevím jaké sázky proběhly na straně malajské, já a Irene jsme se vsadili, že když nic rozumného nezastaví do půl hodiny, platím večeři. Nic co by mě v těchto končinách zruinovalo, ale sázka je sázka. Nikdy nezapomenu na nevěřícné pohledy Naky a Ači, když jsme za necelé tři minuty nasedali do prvního povozu..
