Když máma nefunguje
Sudoku se jeví jako ideální volba. Nemusím u toho sedět pořád, stačí, když budu luštit v těch vzácných chvílích, kdy nemám žádné zdravý rozum ubíjející domácí povinnosti. Zrovna zítra nemám nic v plánu, takže můžu začít hned po ránu.
Ráno vstávám a plním pouze nevyhnutelné úkony. Posadím drobka na nočník, nahážu do něj snídani celá nedočkavá, kdy už si začnu lámat hlavu. Asi bych se měla nejdřív taky nasnídat, ale nemám čas, tak si dám rohlík a hned zasedám ke čtverečkovanému papíru s čísly. Tak se na to podíváme, hmmm, tady bude pětka, super, tady taky, jde mi to dobře. „Pisi, pisi, pisi,“ vrhá se na mě dítě, hned jak si všimne tužky. Je mi jasné, že pokoj hned tak nedá, tak mu bez boje tužku půjčuju. On mi na oplátku a na památku vytvoří abstraktní kresbu přes celou mřížku. Tužku beru zpět a jdu se i se sudoku schovat do přívětivé samoty záchodu. Dokud mi synáček buší na dveře a srdceryvně volá „mama, mama“ jsem klidná a do mřížky doplním sedmičku a šestku. Za zvuků podezřelého ticha vystřelím ze svého klídečku, abych zjistila, že drobek namazal matraci krémem. Prý měla bebí. Asi bych to měla utřít, ale musím přijít na to, kam doplnit trojku. Takže to nechám na později. Dítě využívá situace a v nestřežené chvíli vniká na záchod, kde snaží se pořádně vydrbat mísu štětkou. Aspoň mám chvíli klid a hurá, našla jsem trojku, no a hned tady může být dvojka.
„Ham, ham, ham, ham“ ani nevím, jak dlouho už na mě doráží. Sakra, oběd. Úplně jsem zapomněla. Dneska chci udělat karbanátky, ale zároveň musím bezpodmínečně přijít na to, jestli v tomhle čtverečku bude osmička nebo devítka. Beru si tedy dost zmuchlaný papír s sebou do kuchyně. Nahážu do mísy potřebné ingredience, hnětu a zírám na papírek. Paráda, našla jsem šestku, beru tužku do pusy a snažím se tam číslo dopsat. Moc čitelné není, radši si to budu pamatovat. Konečně ve spěchu tvaruju karbanátky, hážu je na rozpálenou pánev a se zoufalstvím pozoruju, jak mi kapky oleje stříkají na teď již nepostradatelný cár papíru. Zrovna tady na tomhle mastném fleku bude pětka, propiska selhává, tak to tam prostě vyryju. Jedeme dál. Šestka, osmička, devítka, tady může být zas sedmička a devítka, to je ale smrad. Jej, z půlkila vcelku libového mletého masa jsem vyrobila kvalitní brikety. Nevadí, stejně jsem je v tom fofru zapomněla osolit a okořenit. Bobek dostane brambory ze včerejška a já rohlík. Aspoň se nebudu zdržovat.
Po obědě se zacyklím a nejsem schopna určit, jestli mám šestku doplnit sem nebo sem. Dítko by sice mělo spinkat, ale oči, co má přes celou hlavu napovídají, že tomu bude jinak. Jeho aktivity brzdím už v zárodku. „Bobinku, maminka je teď trochu nervózní, protože nemůže přijít na jedno čísílko a mohla by i křičet. Tak teď buď moc hodný, aby mamince neruply nervy.“ Bobek zřejmě pochopil, zdá se, a tak se uklidil do předsíně. Za minutu se odtamtud řítí s vítězným pokřikem a dvěma florbalovými holemi. Dvěma minutami ihned trestám nebezpečnou hru vysokou holí. Ovšem po ukončení trestu bobek svůj prohřešek opakuje, bohužel s následky. Nevím, jak babičce vysvětlím, kam se poděla ta váza, co jsme ji dostali jako svatební dar, byla na svůj výběr tak hrdá. Tentokrát hříšník dostává pět minut plus do konce utkání, sportovní výbavu zabavuju a dostane ji až na konci roku. Prcek má jediné štěstí, konečně jsem zjistila, kam doplnit tu šestku, a tak ani moc neřvu a rychle uklízím střepy.
Drobek vypadá trestem dotčen a odebírá se do naší ložnice. V těch vzácných chvílích klidu najdu sedmičku a devítku, načež při kontrole ložnice zjistím, že mi vyházel většinu oblečení ze skříně. Asi bych to měla uklidit, za chvíli přijde manžel z práce. Anebo raději zavřu dveře. Hele, ta sedmička bude tady, takže osmičku doplním sem, čtyřku sem, tím pádem tady bude dvojka a tady trojka. A mám to! Užívám si pocitu z dobře splněného úkolu.
Za chvilku slyším klíč ve dveřích, manžel je tady: „Ahoj miláčku, představ si, vyluštila jsem tu sudoku. Jo a vem si prosím papuče, na záchodě je mokro z toho, jak se tam prcek vrtal štětkou, ale neboj, je to jenom voda. Kolem stolu choď opatrně, mohly by tam být střepy. Do ložnice prosím neotvírej dveře. Na večeři jsem ti chtěla udělat karbanátky, ale spálila jsem je, rohlíky jsem snědla a ten chleba už je trochu plesnivý. Takže asi běž rovnou nakoupit.“
I tak to ale vypadá, že manžel mou snahu o intelektuální rozvoj oceňuje, k Vánocům jsem od něj dostala sudoku pro náročné. Takže v tomto roce zřejmě umřeme hlady ve špíně a zapomnění, zato pronikavě inteligentní.
Gabriela Němčíková
Už nikdy nepůjdu s děckama k doktorce
V životě usiluji o jednu jedinou věc, a to, aby se moje děti ve zdraví dožily dospělosti. Právě proto se návštěvě doktorky bráním víc než Češi důchodové reformě. Bo moje děcka se tam nechodí léčit, ony se tam chodí zmrzačit.
Gabriela Němčíková
Už nikdy nepůjdu s děckama do obchodu
Šla jsem s děckama do obchodu. Nevím, kdo mi ten chorý nápad vnuknul, jestli spíš spánková deprivace, nebo počínající stařecká demence. Každopádně jsem to, slovy jednoho seriálu, zeslonila.
Gabriela Němčíková
Už nikdy nebudu hrát s děckama Člověče, nezlob se
Jednou za čas dostanu vnitřní pnutí a neuváženě se rozhodnu, že bych své potomky měla záměrně formovat. Tentokrát jsem se tohoto hlubokého rodičovského omylu dopustila po návštěvě u kamarádky.
Gabriela Němčíková
„Mami, a proč lidi lyžujou?“
uplatňuje Edouš svůj talent najít si skutečně geniální chvíli na vypálení dotazu, neboť mi právě v té chvíli podklouzává lyžáka na dlažbě dámských záchodků a já jednou rukou visím za kliku u dveří kabinky a druhou za umyvadlo.
Gabriela Němčíková
Kolik lidí bude ještě nutné hodit do jámy v plastovém pytli, než EU přitvrdí?
Putin se před měsícem vydal na svou Highway to hell a Evropa si k tomu pobrukuje Dívám se, dívám. Jistě, EU již od počátku války vyzbrojuje Ukrajinu, ochotně přijímá uprchlíky a o mnoho neochotněji ekonomické sankce.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Fico je při vědomí, odebrali mu odumřelou tkáň. Čeká ho další operace
Slovenský premiér Robert Fico je při vědomí, v závažném, ale stabilizovaném stavu, řekla šéfka...
Nova i Prima zahajují předvolební vysílání, nabídnou debaty i rozhovory s lídry
Televize Nova a Prima přešly do volebního režimu. Nova startuje v pátek odpoledne na TN Live první...
Piráti plánují boj s dezinformacemi. Putin má zájem ovlivnit eurovolby, míní
Dezinformace jsou podle vládních Pirátů jednou z pěti největších hrozeb pro nadcházející...
U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme, tvrdí Putin
Ruské síly podle prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím...
Prodej velkého rodinného domu v obci Kravaře, Liberecký kraj
Pod Lipou, Kravaře, okres Česká Lípa
3 949 000 Kč
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2252x
"Nejsi člověk. Jsi máma."