Rozhýbají dluhopisy banky?

Banky jak známo, shromažďují volné finanční prostředky a zároveň je distribuují tam, kde jsou momentálně zapotřebí a kde je o ně zažádáno. A za tyto služby samozřejmě dostávají odpovídající odměnu - většinou v podobě úroků (úroková marže).

Zdá se ale, že se tohoto svého „poslání" nejen české banky poslední dobou přestaly držet a spoléhají se na jiné zdroje svého financování, naprosto bezpečné a velmi pohodlné. Je to do očí bijící, takže si toho povšiml i ministr financí Miroslav Kalousek „Trápí mě, že nadpoloviční část zisku českých bank není z úvěrového byznysu, ale z poplatků...", nechal se slyšet v rozhovoru pro MfD. A není sám. „Z průzkumu, který jsme nedávno prováděli mezi více než tisícovkou našich členských firem, vyplynulo, že banky ještě více utahují smyčku kolem podniků. Plných sedmdesát procent oslovených firem uvedlo, že banky jim přístup k úvěrovému financování neulehčují a spíš si ještě zpřísňují podmínky," řekl Právu prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Tvořit velkou část výnosů z poplatků v dlouhodobém horizontu poškodí samotné banky, prostě hrozí, že zpohodlní. Evidentně zde totiž platí nepřímá úměra - čím vyšší jsou bezrizikové poplatky, tím menší je motivace půjčovat. Ano, funguje tu jakási konkurence. Ale faktem je, že lidé nemohou tak snadno jít do jiné banky. Jednak změnit banku není tak jednoduché, jednak je vzájemné porovnávání produktů a jejich cen složité a především pokud máte v nějaké bance dlouholetou historii, tak přejít jinam, znamená začínat od začátku se vším, co s tím souvisí.

Jak ale přimět banky, aby se vrátily ke svému původnímu poslání, to jest zajišťování oběhu peněz v hospodářství jako životodárného a nenahraditelného prostředku hospodářského růstu? Zatím to vypadá, že banky samy nejsou ochotny tuto situaci změnit. Možná by měl do tohoto procesu vstoupit další subjekt, a tím je stát. A to nikoliv nějakými hloupými nařízeními a nesmyslnou regulací. Stát by do tohoto procesu měl vstoupit poněkud sofistikovaněji a pokud možno v souladu s tržními pravidly. Ministr financí Kalousek navrhuje vydat státní dluhopisy a nabídnout je lidem. Šlo by tedy o finanční instrument, který je garantován státem a podle předběžných informací by nabídl cca 4% úrok po několikaleté období (hovoří se o 5 a 10 letech). Pokud tomu tak skutečně bude, stane se výše úroku nejvyšší v porovnáním se současnými nabízenými úroky na spořicích účtech. Třeba to rozhýbe banky. Jak sám ministr financí ve zmíněném rozhovoru pro MfD říká, „doufám, že to bude banky motivovat k tomu, aby se snažily vydělávat i jinde než na poplatcích. Teď sedí na penězích a nepůjčují."

Jde o rozumný nápad. Lidem nabídne zajímavou alternativu na uložení volné hotovosti a zároveň určitou spoluzodpovědnost za vývoj společnosti a banky třeba nastartuje, aby neseděly na penězích jako dnes neb jim potenciálně vyroste velká konkurence.