Odpověď Martinu Komárkovi na jeho sloupek v MF Dnes ze dne 2. února. Pokud jste jej nečetli, je to mimo jiné o tom, že Jana Bobošíková prý mnohým (?) věcem v politice nerozumí. Její odpor k EU je založen na neznalosti (nedovíme se čeho) - " i přes to, že léta seděla v Evropském parlamentu." Také se údajně spojuje s lidmi, kteří se panu Komárkovi zjevně nelíbí. S Tlustým a se mnou.
Vážený pane Komárku,
naposledy jsem Vám psal před více než 11-ti lety. Ve Vaší poznámce ke kongresu ODS jste špatně pochopil moje vyjádření a navíc jste kongres umístil tuším do Pardubic, přestože se konal v Liberci. Napsal jsme Vám cosi o neprofesionalitě a novinářském lajdáctví. Vy jste mi odpověděl, že jste se prostě jenom spletl. Tak Vám píšu, že jste se ve sloupku, zveřejněném v MF Dnes dne 2. února, spletl opět. Možná byste o mně neměl psát, protože Vám to nějak nejde. Spletl jste se především v tom, že se nejmenuji Jiří, ale Václav. Jiřích Musílků existuje několik, a jak k tomu chudáci přijdou, že je nazýváte politickou mrtvolou a nositeli kimirsenovského kultu osobnosti.
Jelikož já tímto kultem své osobnosti rozhodně netrpím, tak Vám tu záměnu jmen odpustím. Připomínám jenom - a moji bývalí podřízení z dob mého šéfredaktorování médií Vám to jistě potvrdí - že jsem v novinářské práci vždy nesnášel především chyby ve jménech a datech. Pokuty, které jsem za ně uděloval, byly opravdu nemalé.
Taky se necítím jako politická mrtvola a mám pro toto tvrzení celkem objektivní důvody. Po svém -přiznávám, že ne úplně podařeném - angažmá ve funkci starosty v Praze 8, jsem si v každých následujících komunálních volbách chtěl otestovat, co si o mém působení myslí voliči. Nikdy jsem nekandidoval uschován v nějaké politické straně, ale vždy jako Václav Musílek. Pokaždé mě voliči dali důvěru a pokud alespoň něco trochu tušíte o pražské komunální politice, tak víte, že to v Praze vůbec není jednoduché. I v současnosti jsem zastupitelem v Praze 8 a denně se snažím udělat vše, co je v mých silách, abych se pro občany tou politickou mrtvolou nestal.
V jedné věci jste se, myslím, nespletl. Jana Bobošíková třeba bude jednou prezidentkou České republiky. Na rozdíl od Vás jsem přesvědčen, že by to bylo dobře a nebyl by to pro mě důvod měnit státní občanství. Pokud byste to udělal, je to Vaše volba. Přes všechny výhrady by mě to trochu mrzelo, protože občas si Vás přečtu docela rád.
