Jak je nebezpečné balit dárky

Vánoce jsou krásné svátky, nicméně přinášejí také starosti. Například, co koupit vlastní dospělé dceři nebo malé vnučce. Zralý muž je vždy před Vánocemi zaplaven pocity zmaru a beznaděje, protože všechny vhodné dárky již daroval.

Nakupování dárků je však rok od roku náročnější a složitější záležitost, i když to nakonec nějak, zpravidla dobře, dopadne. Jak se mění naše jedinečná a úžasná civilizace, jsou věci dříve běžné a spolehlivé stále více a více nebezpečné. V plné míře jsem si to uvědomil při koupi nové náplně do tiskárny svého počítače. Z obchodu jsem si přinesl poměrně objemnou krabici, jejíž velikost byla srovnatelná s polovinou vlastní tiskárny. Až jsem pojal podezření, že došlo k omylu a mám náplň do nějakého jiného, podstatně většího zařízení.

Když jsem otevřel krabici z poctivého, pevného dvojitého kartonu, vypadl z ní černý plastový sáček, hustě popsaný droboučkým textem. Ukázalo se, že obsahuje upozornění na nebezpečnost sáčku ve 27 jazycích. Přesněji řečeno ve 25 jazycích, protože text v němčině a češtině je uveden dvakrát, jednou pod heslem „Varování (Warnung)“, podruhé pod heslem „Pozor (Achtung)“, zatímco v ostatních jazycích jen jednou, buď v první, nebo druhé formě. Koncept zřejmě vychází z nějakého výzkumu, který ukazuje, že Češi a Němci jsou poněkud tupí, pokud jde o vnímání rizik, ve srovnání s jinými národy světa.

Pomiňme pravopisné chyby v českém textu a podívejme se na obsah sdělení, vezměme to kratší: „Abyste zabránili udušení, uložte tento sáček mimo dosah dětí.“, praví instrukce. Ta podrobnější navíc říká, že sáček může být nebezpečný a rozšiřuje portfolio ohrožených ještě o nemluvňata. To by fakt nikoho nenapadlo. Je zajímavé, že instrukce neuvádí výslovně, komu udušení hrozí, tedy nevylučuje například udušení domácích mazlíčků, třeba psů a koček, dokonce ani dospělých osob, ale dikce jednoznačně označuje za aktivátory rizik děti. Zajímavá informace. Vychází zřejmě ze zkušeností asijské kultury, neboť cartridge nesoucí hrdou americkou značku je čínské provenience.

Nicméně pokračujme ve vybalování. V černém sáčku se nachází další černý plastový sáček, který je navíc dvojitý a vytváří ochranný vzduchový vak. Kupodivu je bez jakýchkoliv varování. Asi proto, že obsahuje vzduch, byť uzavřený v plastu. Teprve uvnitř se nachází příslušná náplň, chráněná ještě masívním plastovým pevným krytem. Smyslem čtyřobalu je nejspíše ochrana životního prostředí, protože při takto důkladném zabalení nemůže z obsahu uniknout ani miligram oxidu uhličitého, který by, jak známo, mohl způsobit globální katastrofu. Na tomto příkladu je vidět, že dnes je i pouhé vybalování zboží smrtelně nebezpečnou činností, což dříve nebývalo.

Časy se zkrátka mění, a to výrazně. Nejméně pět tisíc let je kůň zvířetem užívaným k jízdě a k tahu. Ale to se právě dnes mění, dnes se naše civilizace lomí do zcela nové kvality. Jak se usnesl pražský magistrát, používání koní k tažení kočárů a fiakrů se zapovídá, protože jde o činnost koním nebezpečnou, při které nebývale strádají. Jak pokrokové! A představte si, že taková samozřejmost nikoho od dob starých Sumerů ještě nenapadla. Inu, pokrok se nedá zastavit.

Také večerní procházky, dříve považované za naprosto bezpečné, ba romantické a populačně progresívní, jsou dnes považovány za aktivitu rizikovou. Osvícení zastupitelové proto stanovili, že každý občan, který se zpozdile pohybuje ve večerním šeru, neřkuli potmě, musí být náležitě označen reflexním náramkem. Bezpečnost nočních opilců se tak výrazně zlepšila. Otázkou ovšem je, jak se toto opatření podepsalo na populačním poklesu. Není jistě daleko doba, kdy budou večerní a noční chodci opatřeni blikajícími obojky, což je mocně se rozvíjející trend u psů, kterým ovšem osvětlení jejich intimností nevadí. Ostatně jsem už podobné obojky viděl na dětech v Číně.

Mnoho věcí dříve považovaných za zcela bezpečné se dnes stává rizikovými, jak nám hlasitě a opakovaně sdělují zástupci různých menšin. Tak je nebezpečné jíst maso, zejména hovězí, neboť dobytek prdí. Trochu se zapomíná, že jsme mezitím vybili statisícová stáda divokých zvířat, například zubrů, bizonů, antilop a nevím čeho všeho ještě, která prděla neméně kvalitně. Dále prý je nebezpečné jíst pečivo, zejména lepek, kterým se člověk naprosto nezodpovědně živí tisíce let a kupodivu nevyhynul. A tak dále a tak podobně. Osobně bych byl vděčen hlasitým menšinám, jejichž právo baštit cokoliv, co uznají za vhodné, je pro mě svaté, aby tichou mlčící většinu nechali na pokoji.

Není divu, že nebezpečná může být i tak prostá a veskrze pozitivní činnost, jako je balení vánočních dárků. Poučen náročným sofistikovaným vybalováním cartridge pozorně jsem pročetl návod k použití vánočního balicího papíru. Avšak ouha! Poučení o bezpečném užití tohoto produktu jsem hledal marně. Obal obalovacího papíru obsahoval jen stručné sdělení, že jde o „Papier prezentowy“, respektive „Balící papír“, „Csomagolóanyak“ a „Baliaci papier“. Víc nic. Je sice zajímavé, že tentýž produkt se česky, slovensky a maďarsky nazývá „balicí papír“, ale polsky „dárkový papír“. To je zřejmě způsobeno silnějším národním cítěním a sebevědomím bratrů Poláků, ale o bezpečném užívání papíru to nic neříká. Nezbylo, než balit velmi opatrně a při nadšeném rozbalování dárků pečlivě sledovat vnučku, aby do rozsápaného papíru nezabalila sebe nebo psa.

Činnost to byla velmi vyčerpávající a celý Štědrý večer jsem přemýšlel o tom, jak donutit výrobce, aby všechny potenciálně nebezpečné výrobky řádně opatřili poučením o jejich nebezpečnosti. Pevně věřím, že se to nakonec našim moudrým ženám a poslušným mužům v EU podaří a budeme moci žít v klidu a bezpečí.

Anebo se vrátíme, aspoň tu a tam, k normálnímu životu?...