Zastavme nápady na studijní segregaci dětí dokud je čas

Ministru školství Dobešovi se líbí nápad V. Klause mladšího na segregaci dětí na základních školách na studijní a učňovské typy podle výsledku testů v 5. a 9. třídě. Záměrně používám slovo segregace, protože tuto myšlenku považuji za svého druhu rasismus. Navíc se domnívám, že výsledek dvou izolovaných testů naprosto nevypovídá o schopnostech dítěte a jeho potenciálu studovat stejně jako známkování obecně, protože je do značné míry subjektivním hodnocením žáka učitelem.

BOHATÍ - CHUDÍ STUDIJNÍ - NESTUDIJNÍ BÍLÍ - BAREVNÍ kolik segregačních kritérií dokážeme vymyslet?

Povím vám příběh ze svého nejužšího okolí. Extrémně chytrý a extrémně vyhraněný chlapec. Předměty si rozdělil už na základce na ty, které ho zajímaly a ty které ho nezajímaly. V těch, které ho zajímaly, překonával zdaleka svými znalostmi znalosti svých učitelů, v těch, které ho nezajímaly, nebyla síla, která by ho donutila se na učivo byť jen očkem podívat. Z těch druhých prolézal i se čtyřkami. Na základní škole ještě vůbec nebylo jasné, který zájem nakonec převáží. Zda společenské nebo přírodní vědy. Zato bylo naprosto jasné, který obor si nevybere. Matematika a fyzika byly jednoznačně deklasovány do kategorie nutné zlo podobně jako tělocvik. Přišlo gymnázium. Teprve zde se chlapec vyprofiloval, vítězí přírodní vědy a zejména biochemie. K nesouvisejícím předmětům se chová podobně macešsky jako na základní škole. A ejhle v průběhu gymnázia, kdy si doma studuje vysokoškolské učebnice organické chemie a biologie a udržuje e-mailovou korespondenci s americkými vědci, dochází k poznání, že se v současné biochemii neobejde bez matematiky. Přesouvá tedy ve své hlavě předmět matematika do kategorie „zajímá“ a během půl roku je nejlepším studentem matematiky na celém gymplu. Nyní náš mladý muž studuje druhým rokem Masarykovu univerzitu v Brně a profesoři se o něj začínají přetahovat, aby jej dostali do svých vědeckých projektů jako vydatnou pomoc.

Pánové Dobeši a Klausi ml., jak chcete tupým testovacím nástrojem nahlédnout do nezralých dětských dušiček a zjistit, zda v nich nedříme potenciál velkého vědce nebo zdatného ekonoma? Jak chcete zabezpečit, aby podobně vyhranění talentovaní jedinci z uvedeného příkladu nepropadli vaším testovacím sítem a naše země nebyla ochuzena o jejich génia, protože mu nebude umožněno studium? Vaše testy by mohly příliš brzy uzavřít dítěti cestu ke vzdělání. Je to elitářské, ničí to pravidla rovné soutěže mladému člověku v době, kdy ještě není ukončen ani jeho fyzický natož duševní vývoj.  Proto si myslím, že podobné „studijně segregační“ nápady je potřeba utnout v jejich zárodkové podobě. Dříve než do toho začne stát lít peníze z našich daní a než nám to přeroste přes hlavu a už to nepůjde zastavit.