Ne, nezbláznila jsem se. I v Hongkongu ukazuje kalendář začátek září a teploměr 32 stupňů Celsia. Ale první dotaz na to, kde si předobjednat vánoční strom, se objevil na vlivné stránce Hongkongské matky už 31. srpna.
Ani hongkongské matky nejsou úplně šílené. Za jejich dotazem se skrývá úzkost z toho, že by snad stejně jako loni, kdy nechaly nákup vánočního stromku na poslední chvíli (rozuměj na prosinec) mohly znovu prožít podobné peklo. Loni v prosinci už totiž byly v Hongkongu vánoční stromky beznadějně vyprodány. A pokud se někomu náhodou podařilo nějakým trikem či přes známosti stromek sehnat, stál téměř tolik jako náhradní ledvina (nebo jako ruka a noha, jak říkají Angličani).
I když v Hongkongu žiju už více než dvacet let, umění koupit tady vánoční stromek v klidu a bez zbytečných dramat, jsem si ještě neosvojila. Ale už jsem pochopila, že nákup stromku je tu složitá operace, kterou je třeba pečlivě plánovat. Také už jsem za ta léta vyzkoušela mnoho různých cest a strategií. Některé se osvědčily, jiné ne.
Jednou z prvních bylo realizování mé romantické představy po narození juniora (před jeho narozením jsme stromek vůbec neřešili). Koupila jsem tehdy místní stromek v květináči (dřevinu Araucaria se zeleným jehličím) a naivně plánovala, že junior a Araucaria porostou spolu a každý rok budeme oslavovat jejich přibývající centimetry. Tento skvělý plán mi zhatil stromek, který za několik měsíců po zakoupení nepřežil naší péči a uschnul. Junior se naštěstí ukázal jako odolnějsí, a tak jsem tuto myšlenku zkoušela realizovat ještě několikát. Jedna z Araucarií nakonec vydržela, ale moc neroste a vypadá dost smutně a ošuntěle. Byla odkázána do předčasného důchodu na balkón, kde si žije svým poklidným životem.
Umělý stromek jsem zavrhla a jak junior rostl, začala jsem přemýšlet o tom, že jednoho dne zainvestuji do skutečného vánočního stromu. Píšu “zainvestuji”, protože jehličnaté stromy v subtropickém Hongkongu nerostou. Dovážejí se tu z kanadských lesních farem a z amerického Oregonu a jejich cena tomu odpovídá. Vánoční strom stojí podobně jako stávala letenka pro jednoho z Hongkongu do Singapuru. Toto srovnání není náhodné. Vánoce bývaly v dobách předcovidových jedním z období, kdy lidé vyráželi na dovolenou. Například v juniorově škole mají tři týdny vánočních prázdnin. V Australské mezinárodní škole mají velké prázdniny v prosinci a lednu. Mnoho rodin využívalo těchto prázdnin k cestám za rodinou do Evropy, Austrálie a USA. Další jezdili lyžovat do Kanady a do Japonska nebo si odpočinout na pláže do Thajska či na Bali. Když naše rodina vyrazila o vánočních prázdninách na cesty, stromek jsme nekupovali. Ani s dárky jsme se nestresovali. Největším dárkem pro nás bylo právě to cestování a nějaké tričko na památku ze země, kterou jsme navštívili.
Loni poprvé zůstala většina lidí na vánoce v Hongkongu kvůli covidovým restrikcím a 14-denní povinné karanténě po příletu v hotelu na vlastní náklady. Na prázdniny by nám zbyl jen týden a 14 dní bychom pak strávili v hotelu v přísné izolaci. To nás nelákalo. Těch pár odvážlivců, kteří se vydali za rodinami do Velké Británie, dostali 25.12. od hongkongské vlády pod stromeček nečekaný dárek: zákaz vrátit se do Hongkongu. Zákaz platil pro každého, kdo během 21 dnů před příletem do Hongkongu pobýval na území Velké Británie déle než dvě hodiny. To znamená, že se vztahoval i na všechny lidi, kteří v Londýně jen přestupovali. Zákaz trval několik měsíců, během nichž museli lidé, co se potřebovali vrátit do Hongkongu, jet na 21 dní do třetí země z kategorie B a C, ze kterých se dalo do Hongkongu dostat. Dokonce pro to vznikl termín: “wash out” pobyt, což znamená pobyt “očištění se”. Zřejmě od všeho britského. Populární země pro 21-denní “wash out” byly například Dubaj, Seychely, Maledivy a Egypt. To bylo loni. Dnes už "wash out" není nutný, ale povinná 21-denní karanténa v hotelu stále trvá.
Tím, jak se většina cizinců rozhodla loni na vánoce zůstat v Hongkongu, neúměrně stoupl zájem o vánoční stromy. Velká poptávka a omezená nabídka způsobila, že ceny šly nahoru. Stejně tak stoupal společenský tlak mezi soutěživými dokonalými matkami. Začátkem prosince se jako vítězka nejprve přihlásila na Facebooku s fotografií svého úžasného vánočního stromu Sifa z Indonésie. Vylíčila tam též svůj příběh jak v potu tváře koupila poslední strom přes své kontakty v utajeném zahradnictví někde v Nových Teritoríích. V těsném závěsu za ní se umístila Bex z Bangladéše a Cindy, kanadská Číňanka. Ty si chytře objednaly strom včas a přímo z katalogu. A protože jak jsem zmínila výše, vánoční stromek z Kanady a USA je docela značná investice, hned na začátku prosince ho všechny nastrojily. A pak ho 26.12. zase rychle odstrojily a řešily, kam s ním.
Já jsem nakonec loni měla štěstí. Zdatní hongkongští obchodníci zareagovali na zvýšenou poptávku a objednali v Oregonu další kontejnery stromků. Ty ale dorazily na hongkognské poměry velmi pozdě - jen týden před vánocemi. Tyto krásné vánoční stromy nemíří jen do domácností, ale objednávají si je i firmy. Zvláště ty, které poskytují služby, aby před vánocemi vytvořily hezkou atmosféru a přilákaly více zákazníků. Pro ty už vánoční strom týden před vánocemi nebyl výhodnou investicí, protože přes vánoce a i po nich mívají zavřeno. A tak se stalo, že z jednoho květinářství, kde jsem byla na čekací listině zavolali, že si někdo nevyzvedl Ušlechtilou jedli (Noble fir). A tak vánoce dorazily i k nám. Jedle nám voněla v obýváku mnohem déle než do konce prosince. Přílévali jsem jí vodu do stojanu a přemýšleli, jak dlouho se z ní můžeme těšit. Od p. Špačka z Twitteru jsem dostala rozhřešení, že nejen do Tří králů, ale až do Křtu Páně.
Na Čínský nový rok jsme uspořádali rituální rozloučení s naší milou jedlí v kempu v Nových teritoriích. Už byla trochu vysušená, a tak nebylo divu, že plameny vesele šlehaly k nebi. Tak krásný oheň jsme v Hongkongu do té doby ještě nezažili. Překvapeným spolu táborníkům jsme vysvětlili, že to je náš národní zvyk. A darovali jsme jim pár větví, protože jejich dřevěné uhliky, na kterých si chtěli opéct párky, jim moc nehořely. Byli nám velmi vděční.
Loni teda nakonec všechno dobře dopadlo. Ale to vůbec neznamená, že tomu tak bude i letos. Rozumím hongkongským matkám a jejich předvánočnímu vyšilování. Je září, vánoce se blíží a roztáčí se další kolo štěstí. Komu se letos podaří sehnat vánoční strom?
