Prosté poděkování…
Je až neuvěřitelné to propojení zdravotníků s jejich pacienty a s jejich životními příběhy i jejich vděk a láska.
Díky své kuželkové spoluhráčce, sestřičce Irence, jsem měl tu čest se akce zúčastnit. Každý účastník si totiž mohl přivést někoho z rodiny, no a já jsem rodinu sestřičky zastupoval.
Dialyzační středisko firmy Fresenius Medical Care Karlovy Vary má centrálu v Praze a zdejší oddělení má pronajaté. Mně se naskytla možnost absolvovat malý exkurz. Nebyl plánovaný, vlastně to byla forma poděkování, za moji pomoc při odvážení nezkonzumovaných dobrot. Byly určeny pro personál a pacienty, kteří se akce nemohli zúčastnit. A věřte, že jsem měl oči na vrchu hlavy.
Prostorné jednotlivé sály cca. pro 12 pacientů, pohodlná polohovatelná lůžka, nejnovější přístroje, potřebná aparatura, LCD televizory pro ukrácení minimálně 4 hodinové procedury pacientů dialýzy. Zaujal mne i prosklený chladící box (známe z restaurací), zaplněný chutně obloženými bagetami. Pro pacienty samozřejmě zdarma.
„Nezavděčíš se všem, Jiříku, jsou i tací, kterým je tohle všechno málo…“ s nádechem výčitky v hlase sděluje moje milá průvodkyně.
A průběh akce? Podotýkám, že se pořádá každoročně a toto bylo potřetí. A já jsem si tak trochu připadal, jako na srazu spolužáků. Srdečná uvítání, představování rodinných příslušníků, objetí, polibky… Otázky stran zdraví? Zbytečné – všichni jen svítili spokojeností a radostí, jak si užijí nejen setkání s blízkými, ale i jak si zasportují. Stůl se začal zaplňovat dobrotami (každý účastník nějakou přispěl) a brzy se téměř prohýbal. Sýrové i jiné mísy, spousty zákusků, samozřejmě i přílohy k vínu. Nechyběly dokonce ani obligátní řízečky.
Sám jsem bohužel nepřinesl nic, což mi bylo nepříjemné, a tak jsem z ostychu vedl těžký boj s mlsnotou. Situaci zachránila moje průvodkyně. Přinesla čokoládové řezy a jen při pohledu na ně se srdce smálo a jeden měl co dělat, aby neslintal…Občerstvení a nápoje byly do určitého limitu zdarma, a tak nebylo s podivem, že spokojenost byla na všech frontách a všichni se těšili na bowlingové klání.
Sportovní část organizovala paní primářka Dáša. Mladá, hezká, milá, energická, jistě empatická žena a sportovní typ. Přivítací projev, počítání rukou zájemců o účast v soutěži, seznamy, třídění a vylosování bowlingových družstev.
Pět po šesti hráčích, všichni hořící zájmem, nadšením a napětím. Vůbec nebylo podstatné, jakým stylem se dosahovalo výsledků. Mnozí účastnici dokonce hráli nejen poprvé, a to ještě se zdravotním handicapem…
Navzdory všemu se bojovalo srdnatě, každý povedený Strike (všechny kuželky shozeny), byl odměněn velkým jásotem nejen samotného závodníka, ale i jeho spoluhráčů a fandů. Našlo se i několik trochu netradičních „závodníků“, kteří si kvůli odplavení nervozity, či jistější ruky posilovali sebevědomí u baru. Nijak přehnaně a žádný kvůli tomu nebyl diskvalifikován. Především se však u baru tvořily hloučky pacientů, „jejich“ sestřiček, „jejich „doktorů“, povídalo se a všichni měli dobrý pocit.
Deset kol (frame) pro všechna družstva dohrána, paní Dáša vyhodnotila, sestavila žebříček a vyhlásila vítěze.
Cena útěchy překvapila stejně jako cena pro nejstaršího závodníka. Nástup tří nejlepších družstev, fotografování, odměny v podobě dárkové tašky i s poděkováním od výše uvedené firmy. Vítězné družstvo ještě dostalo malý zlatý pohár s mini „šampíněm“. Také jsem takový obdržel (za nejlepší výkon večera) a k tomu snad cena nejvyšší - polibek od šarmantní paní primářky.
Byl jsem kapku v rozpacích z nejistoty, jestli to bylo spravedlivé, ale potlesk moje rozpaky rozptýlil. Vlastně jsem tam byl jediný „profík“. Nebo jsme byli dva, Irenko?
Zábava příjemné atmosféře pokračovala a mně připadalo, že nikdo netouží po jejím konci. Paní primářka se ukázala jako vynikající společnice a tak se nelze divit, že kolem sebe měla neustále nějaký hlouček.
Loučení bylo přátelské, dojemné a mnozí se nestyděli za slzičky.
Nedivil jsem se. I mně bylo dobře, a tak budu celý rok doufat, že mne moje „kuželková kolegyňka“ příští rok zase přizve.
Dnešní článek jsem napsal, abych jím vyjádřil svůj obdiv a dík zúčastněným karlovarským zdravotníkům a nejen těm.
Patří vlastně všem, kteří svoje povolání „bílých andělů“ berou především jako poslání a pacienti pro ně nejsou pouhým zdrojem obživy.
Pokud je v naší zemi víc takových, jako ti, s jakými jsem se to jedno krásné odpoledne setkal, není na tom naše zdravotnictví zase tak zle.
Z pohledu zatím relativně zdravého seniora patřím tedy k jeho obdivovatelům…
Hodně zdraví a pohody přeji. Váš Jiří
Jiří Mitáček
Vše, co mám...
Titulek je mnoho říkající... Budu vám vyprávět příběh „obyčejné“ gramofonové LP desky. Její věk - 47 let... Uvozovky naznačují, že má v mém dosavadním životě neobyčejné zastoupení. V závěru tohoto vyznání pochopíte...
Jiří Mitáček
Dobrý den, pane Zemane…
Takto jsem začínal svůj velice slušný „rozlůčkový“ blog s panem Zemanem. Jenom jsem mu chtěl sdělit, že budu 5 let žít v zemi. která nemá presidenta. Vůůůbec jsem netušil, že těch let bude 2 x tolik. A vůbec jsem netušil...
Jiří Mitáček
Fakt jsem to v mém věku nečekal!!
Copak? Pokles zdraví? Pokles erekce? Pokles financí? Pokles sebevědomí ...? Ani jedno z výše uvedených, Horší...
Jiří Mitáček
Potkal jsem Barunku…
Doba covidová... Prožíváme „na plný pecky“. Pokud neposloucháme, nedíváme se nebo nečteme příliš často komentáře o „stavu hladiny“ v naší populaci, hledáme...Napadá mě jeden známý televizní pořad o čase (uváděl pan Karel Čáslavský).
Jiří Mitáček
Autobus přátel…
Šiš. To je tak těžkej provoz... Porád se vám nějak mění posádka a kdo má tyhle šachy pořád stíhat. A hlavně zdůvodňovat „přeskupovačku". Šoupnete někoho o sedák dál a už musíte "zdůvodňovat".
Další články autora |
Velkolepá Zemanova party. Dorazili Fico, Orbán či čínský velvyslanec
Bývalý prezident Miloš Zeman slaví v sobotu 80. narozeniny. Mezi gratulanty nejsou jen čeští...
Z ujíždějícího kočárku u lanovky v Peci vypadl kojenec, dítě zraněním podlehlo
Policisté pátrají po svědcích, kteří ve středu kolem 12:30 viděli cestou k lanovce v Peci pod...
Obsese zbraněmi, morbidní porno a stres. Vrah z fakulty střílel už na střední
Premium Čtyřiadvacetiletý muž ze středostavovské rodiny bez ekonomických problémů a se slibně rozběhlou...
Konec platebních karet? Bankám vadí jejich monopol, pracují na alternativě
Premium Evropské banky se již nějakou dobu snaží vyšachovat ze hry bezmála monopolní poskytovatele...
Malý Vilík prohrál svůj boj s rakovinou. Sbírka pomohla rodině strávit čas spolu
Rodiče malého Vilíka na stránce Donio v červenci vybírali peníze, díky kterým se mohli plně věnovat...
Korupce a ekonomický propad. Nejen Západ, už i Čínu zaplavuje blbá nálada
Premium Blbá nálada nezachvátila jen řadu zemí na Západě, nakazila se jí už i Čína. Mezi jejími obyvateli...
Maláčová vede SOCDEM. Slíbila širokou levicovou koalici proti ožebračování
Přímý přenos Sociální demokracie zvolila do čela strany bývalou ministryni práce a sociálních věcí Janu...
Na začátku nám říkali, že zkrachujeme, vzpomíná šéfka minipivovaru
Šárka Grguričovou během práce pro Budvar učaroval svět minipivovarů. Když dostala nabídku...
Téměř polovina Čechů nemůže pracovat z domova, 16 procent ani nechce, říká průzkum
Pracovat z domova z povahy své práce nemůže 44 procent zaměstnanců. Dalších 40 si to přeje a jen 29...
Pronájem rodinného domu v centru Frýdlantu nad Ostravicí, dispozice 2+1, ul. Emila Pajurka
Emila Pajurka, Frýdlant nad Ostravicí - Frýdlant, okres Frýdek-Místek
18 000 Kč/měsíc
- Počet článků 147
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1757x