Milý Jiří, Tvůj vyprávěčský styl je nezaměnitelný, ale tentokrát je v něm něco víc. Nejen povzdech nad rychlým během času, který nám tak nemilosrdně ukrajuje životaběh, ale zároveň přidáváš i dotek jemné nostalgie a něhy, kterou v Tobě vyvolalo setkání s mladičkou dívkou, která ti se vší nevinností, dnes tak nevídanou, prohřála den.

Je to krásný příběh a dobře, že si našel cestu k vnímavým čtenářům.

Milá Zdenko, na tak krásný komentář se těžko reaguje, zvláště když vím, jaká jsi úžasná a nezaměnitelná spisovatelka. Jenom prostě...Děkuji

Pane Mitáčku, Váš příběh je kouzelný, jsem věkově přesně mezi Vámi a Barunkou, Barunka by mohla být moje dcera, zatímco Vy zas můj otec. A i když bych byl za křena, kdybych tu možnost měl, rád bych se k Vám přidal:-).

Jen mne napadlo, když si starší pán vyjde ve Vašem kraji na procházku s velmi mladou dívkou, neměla by se namísto Barunky jmenovat spíše Ulrika?;-) Teda když už jste šli na Goethovu vyhlídku...

Jane, ta procházka byla absolutně normální (viz kolena), ale náhoda a "Barunka" z ní udělali tuto blogovou vzpomínku. Goethova vyhlídka je velmi frekventované místo, je nádhernou oázou klidu. Doporučuji, pokud navštívíte naše krásné město.

Oops, omlouvám se, jsem nepozorný, patřilo to do (neotevřené) diskuse k úplně jinému blogu (https://janvavrik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=767806)

Technická: debil není zlý člověk, ale člověk hloupý. A řekl bych, že nejen v doslovném, ale i v tom přeneseném smyslu. Před moudrostí dcery nicméně smekám.

Už jsem se chtěl zeptat, v článku slůvko debil nepadlo, ale vidím, že jste se výše omluvil. Díky