Jak ututlat neututlatelné

V poslední době se stále více množí indicie o tom, že v péči Vězeňské služby Ministerstva spravedlnosti České republiky se nachází nejméně jeden politický vězeň. Tímto vězněm je shodou okolností současně také vězeň nejstarší - přesněji řečeno vězeňkyně, známá v médiích jako tzv. dělnická prokurátorka dr.Polednová-Brožová.

Je pravděpodobné, že během nestandardní plzeňské služební cesty personálu Vrchního soudu Praha v roce 2008 pro ni nebyl vyměřen spravedlivý trest, a i kdyby, je téměř jisté, že se na ni vztahují letité prezidentské amnestie. V současné době si odsouzená odpykává již druhý rok odnětí svobody za svůj projev o Kotoně Beroun. Pokusme se v tomto článku nastínit možný budoucí vývoj případu a rozebrat předpokládané cesty, jimiž se může česká justice nadále ubírat. Přitom si také nastíníme perspektivy a další předpokládanou taktiku dotčeného aparátu, včetně těch, kteří případ vyvolali, řídili a organizovali.

Výchozí právní situace je jasná - ve vězení je odsouzená, jejíž případ byl po celou dobu prokazatelně amnestován a je definitivně potvrzeno, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se tímto případem bude zabývat.

Pozici nejdůležitějších aktérů případu lze zhodnotit takto:

• Prezident Klaus - šachová pozice velmistra

je solidní. Nepodílel se na mediálně-justiční partituře; nevyhověl žádosti Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a neudělil v roce 2008 odsouzené milost. Není ostatně divu - scénář autora soudní frašky nebyl zdařilý (což se může někdy přihodit i věčným kandidátům Nobelových cen). Proces byl křečovitý, trpěl vadami, občas již dopředu signalizoval příští body scénáře a vývoj dalších událostí - např. když soudce Braun při prvním přelíčení Městského soudu v Praze amatérsky uvedl, že obžalovaná do vězení nikdy nenastoupí.

V libretu se tedy patrně počítalo s tím, že prezident republiky zasáhne a odsouzenou do vězení nepustí, což by bylo možné v další mediální trilogii použít proti němu. Nestalo se tak, Václav Klaus návnadu nespolkl a hodil případ aktérům zpět na hlavu.

Dojde-li však na projednávání ve Štrasburku, může to narušit pověst ČR i prezidenta samého. Proto lze očekávat, že Václav Klaus bude v rámci svých možností tlačit na relativně hladké vyřešení situace. V jeho zájmu pravděpodobně je, aby bylo odvolání ze Štrasburku staženo a aby odsouzená ve vězení nezemřela.

• Hráči okresního přeboru - justiční aparát, soudci, státní zástupci

V této chvíli drží Černého Petra zdánlivě v rukou justiční aparát. Situace však není tak beznadějná, jak se zdá - organizovaná skupina zmůže více, než jediný člověk. Formálně k justičnímu aparátu České republiky totiž patří i obhájce obžalované. Pečoval řádně o práva své klientky ? Nepečoval, jinak by přece soudy všech stupňů nemohly jeho mandantku tak nesmyslně poslat za mříže. Bude-li úsilí aparátu soustředěno tímto směrem, pak lze za využití médií dostat obhájce do defenzívy a nebo jej alespoň zaměstnat intenzívní obranou své osoby tak, že změkne a bude ochoten k ústupkům. Pak by bylo možné přesvědčit jej o stažení žaloby ze Štrasburku a v tichosti propustit odsouzenou. Jediné co aparátu v tom případě hrozí je snad nějaké interní kárné řízení. Aktéři si navzájem udělí výstrahy a kárná opatření a celou věc udusí ve svých lejstrech a kancelářích.

Jinou možností je protahovat rozhodnutí tak dlouho, dokud odsouzená nezemře - ať už přirozeně, nebo nešťastným pádem ve sprše.

• Propaganda / média - hlídací psi svobody a demokracie

Média v případu figurují bez trestně právní odpovědnosti. Jsou průběžně zaměstnána těmi úkoly, které si samy zvolí. Nyní již nemají zásadní roli - lze od nich očekávat snad jen servisní a pomocné služby. Mohou hráčům okresního přeboru pomoci např. selektivní občasnou činností proti obhájci odsouzené, jinak je jejich úkolem dlouhotrvající nečinnost a pomoc při tutlání případu.

• Majoři a inkvizitoři

Exředitele ÚDV Pavla Žáčka a vyšetřovatele pplk. Ilji Pravdy se zdánlivě nejnovější vývoj netýká. Pokud se přestanou k případu vyjadřovat a vyklidí pozice, měla by jejich role být zapomenuta. Jestliže se však ve vzteku a svatém rozhořčení dopustí dalších chyb, mohou se dostat během příštích 10-20 let do spárů hráčů okresního přeboru. Ti, v případě jiné politické konstelace, s nimi nebudou mít slitování.

Neplatí to snad ani tak pro vyšetřovatele mjr./pplk. Ilju Pravdu, který svou novou hodnost neztratí, a bude-li nejhůře, odejde do výslužby s tučnou rentou. Horší je to s pozicí exředitele Žáčka, jenž již přišel o ředitelské místo a v případě katastrofického vývoje by mohl čelit i sérii nezávislých žalob z prakticky stejných zločinů, z jakých byla obviněna dr.Polednová-Brožová.

Doufejme, že zůstane dr.Polednová-Brožová ve vězení naživu co nejdéle. Pak se může dosud zcela nerozborná jednota mediálně-justičního aparátu bortit - nejprve odpadnou státní zástupci, pak soudci, a pokud to vzdají i média, dost možná, že v tom nakonec zůstane bývalý svazácký funkcionář, později revoluční student 89, a nakonec exředitel ÚDV a "Ústavu pro výzkum totalitních režimů", PhDr. Žáček, Ph.D, sám. V jeho případě bude nejvhodnější, aby zůstal na barikádách až do konce, a pokud i ty poslední varty budou ztraceny, může si  nechat udělat papíry na hlavu.

POZNÁMKA k fotografii autora

Mrzí mě, že se na to dosud nikdo nezeptal, tak se musím pochlubit sám:

To oprýskané za mojí hlavou je zeď staré budovy. Nemohu říci, zda je to Státní věznice Mírov či nikoli, protože je tam zakázáno fotografování.