Zostřování třídního boje v podmínkách raného fotokapitalismu

V českých luzích a hájích se vyrábí elektřina různě. Někdo topí pod kotlem, jiný rozbíjí atom, další tře liščí ohon - a ten nejchytřejší, ten až donedávna stavěl fotovoltaické elektrárny či parky.

FV panely - sestavaIntersolar Mnichov

Co to vlastně je, hen ten fotovoltaický park ? Inu, zjednodušeně řečeno, je to hromada harampádí na louce, v lese či parku, které má tu vlastnost, že občas - když je den a vyjde slunce - vyrábí úžasnou elektrickou energii. Tahle elektřina má velkou výhodu - slunce se nemusí rozbíjet, dolovat ani třít, každý den ráno vyjde, a není-li zrovna pod mrakem, pak úplně zadarmo svítí.

Český stát se již před několika lety rozhodl obnovitelné zdroje elektrické energie, mezi něž fotovoltaika patří, finančně dotovat (zák.č.180/2005 Sb. aj.). Cílem bylo zvýšit podíl těchto zdrojů na výrobě elektrické energie v Česku v souladu se záměry EU i se současnými požadavky globální civilizace na ochranu životního prostředí.

„Antoníne, topiči elektrárenský,
do kotle přilož!“

Díky nastaveným pravidlům, dotacím, a také postupnému poklesu cen příslušného zařízení, se v oboru začalo postupně angažovat stále více subjektů a zájem o připojení nových FV elektráren do rozvodných elektrických sítí rychle narůstal. Již zhruba od roku 2008 jsou příslušné byrokratické vstupní útvary tzv. "distributorů" (zejména ČEZ Distribuce a E.ON) zahlceny žádostmi potenciálních zájemců o připojení a počet fotovoltaických elektráren utěšeně roste.

Tento vývoj ovšem signalizoval stupňující se nároky na chřadnoucí státní finance a během roku 2009 proto začínalo být stále zřejmější, že vláda ČR bude muset vzniklou situaci nějak řešit. Snahy, které byly v tomto směru podniknuty na podzim roku 2009 v parlamentu, však zkrachovaly. Zájmy silných kapitálových skupin, tlak jejich lobbistů, a v neposlední řadě i široká angažovanost nezanedbatelného počtu samotných poslanců či senátorů ve fotovoltaickém byznysu, vedla k odložení změny zákona č.180/2005 Sb.

"Smějí se soudruzi, Antonín s nimi
a uprostřed noci s hvězdami elektrickými ..."

Teprve na začátku roku 2010, kdy již byly zájmy rozhodujících fotovoltaických skupin i zájmy skupiny ČEZ (plánující mj. megaelektrárnu 30MWp na jihu Čech) zajištěny, dochází na popud vlády J.Fischera k náhlému zatažení záchranné brzdy: 3.února 2010 vydává státem ovládaný podnik ČEPS dokument

"Výzva společnosti ČEPS k zastavení udělování kladných stanovisek žadatelům o připojení ..."

Na základě tohoto prohlášení, rozeslaného distributorům, je za použití §24 zákona č. 91/2005 Sb. fotovoltaické šílenství zbývajícího plebsu a drobných chalupníků ze dne na den zastaveno.

Velcí fotobudovatelé i ostatní šťastlivci, kteří včas podali své žádosti, dostali tedy do konce roku 2010 prostor na to, aby potvrzené přísliby na připojení svých FV elektráren realizovali. Drobní soukromníci a chalupníci, kteří to nestihli, mají smůlu, tak to na světě chodí.

„Soudruzi, dělníci elektrárenští,
slepý jsem, — nevidím!“

Tento neočekávaný postup státu mohl jistě postihnout řadu větších či menších podnikatelských subjektů a způsobit jim finanční ztráty. Kromě nich však existuje mezi tzv. "žadateli o připojení" ještě jiná, velmi početná skupina hráčů. Jsou to spekulanti, kteří sice nějaké peníze mají, ale není jich zase tolik, aby je chtěli mermomocí všechny utopit ve fotovoltaice - raději z nich menší část vsadí na nadějné soudní spory.

Jestliže svou "žádost o připojení" podali, a ta jim byla s poukazem na "Výzvu společnosti ČEPS" odmítnuta, pak budou moci v budoucnu příslušné společnosti v ČR žalovat a vyvolat spor o náhradu škody, rozhodovaný prostřednictvím soudu nebo mezinárodní arbitráže. Naděje na úspěch žaloby v tomto případě není malá. Argumenty, které lze použít, jsou dost pádné.

Vzhledem k tomu, že právní pozice společností ve vlastnictví českého státu není zrovna pevná a žádostí bylo podáno mnoho, nemusí jít v tomto případě o jeden (jako tomu bylo např. v případu firmy Diag Human), nýbrž o celou sérii soudních sporů. Miliardy, o které tímto postupem může stát přijít, zaplatí nakonec všichni občané, aniž by za to obdrželi onu obligátní protislužbu ve formě ekologických kWh ze slunečních panelů.

"Sběhli se soudruzi, přestrašení celí,
dvěma nocemi domů jej odváděli ..."

Na vývoj situace reagovala vláda ČR (po novelizací zákona č. 180/2005 Sb). úpravou v.č. 51/2006 Sb. prostřednictvím nové vyhlášky č. 81/2010 Sb., která vstoupila v platnost příznačně dne 1.dubna 2010. Tento dokument likviduje pojem "souhlasné stanovisko k žádosti o připojení", čímž se patrně snaží vyžehlit lapsus ČEPS z února t.r., ale neposkytuje distributorům (ČEZ, E.ON, PRE) jednoznačný návod, jak se nadále chovat - zda v podmínkách údajné "kalamitní situace distribuční a přenosové soustavy" mají nové zájemce o připojení do těchto soustav odmítat, či nikoli. Setrvávají tedy zatím ve stavu původní nečinnosti a zvyšují tak nejistotu a neuvěřitelný chaos, který v oboru obnovitelných energií v současné době panuje.

Má-li se Česká republika hrozícím závazkům vyhnout, pak nestačí přijmout rádoby mazané novely zákonů a vyhlášek, ale je třeba jednoznačně zajistit, aby se fotovoltaický byznys co nejrychleji opět rozběhnul.

Je tedy nutné nutné fakticky odblokovat přístup nových žadatelů o připojení k distribučním sítím. Většina z nich stejně prosazuje nereálné projekty, které nejsou finančně kryty a své projekty nikdy nezrealizují.

Jestliže situace zůstane nezměněna, je téměř jisté, že dosavadní vítězné tažení ČEPS a ERÚ v domácím prostředí bude vystřídáno sérií debaklů před mezinárodními arbitrážemi - některé argumenty budoucích žalobců jsou uvedeny v souvisejícím textu (viz odkaz výše), další budou jistě nalezeny.

Jak je vidět, předvolební boje politických stran o účelné využití dividend ČEZ jsou tedy možná zhola zbytečné - celý zisk ČEZu může být (v případě katastrofického scénáře) po mnoho příštích let věnován na krytí závazků státu z prohraných soudních sporů.

Je pak docela možné, že se ze současné nejpopulárnější vlády odborníků Jana Fischera do roka stane vláda největších diletantů, jakou jsme kdy v této zemi měli (i přes tvrdou konkurenci, která na tomto poli v Česku panuje).

"A Antonín zas jak před lety dvaceti pěti,
jen těžší lopatou otvírá pec ..."

Fotovoltaika se v České republice výrazně podporuje pouhých 5 let. Za tu dobu její budovatelé prošli dlouhou a nelehkou cestu od obdivovaných šiřitelů kosmického pokroku až po dnešní fotoplantážníky a vyvrhele lidstva, kteří by měli chodit kanálama. Třídní boj s fotoburžoazií, který česká média začala provozovat po vykopání válečné sekery na podzim minulého roku, nese své ovoce.

Je však skutečně s podporou tohoto odvětví všechno tak špatné ?

Masivní dotace výroby z obřích pozemních fotoplantáží nejspíše nejsou rozumným řešením. Tyto stavby zabírají v krajině prostor který byl obvykle původně využit k zemědělství, anebo prostě jen ležel ladem, ale dotvářel typický obraz krajiny. Při výstavbě těchto typů fotovoltaických elektráren jsou zpravidla zaráženy v malých odstupech tisíce kovových kotev do zemědělské půdy, která je tím částečně znehodnocena - není totiž jasné, kdo a za čí peníze bude tyto kovové piloty v budoucnu vlastně odstraňovat, a zda tak učiní se stejnou ochotou, s jakou onu dotovanou elektrárnu kdysi budoval. Následným oplocením obrovských hektarových ploch pak je narušena přirozená migrace zvířectva i volný pohyb osob, což může vést nejen k drastickému úbytku koroptví, kukel a zajíců, ale také různých potulných sběračů léčivých bylin, houbařů a jiných daňových poplatníků.

Naproti tomu podporu instalací fotovoltaiky na střechách různých staveb a objektů, kterých je v ČR nepřeberné množství, lze doporučit. Ani zde nejde vždy o malé plochy - např. střechy různých nákupních středisek a velkoskladů mohou často poskytnout prostor pro FV elektrárny o instalovaných výkonech téměř 1MWp, výjimečně i více. Typicky nevyužívaný prostor tím začne sloužit výrobě elektrické energie, která se často spotřebuje přímo v místě svého vzniku, což může vést i ke snížení ztrát v rozvodných elektrických sítích.

"Dělník je smrtelný, práce je živá,
Antonín umírá, žárovka zpívá "

Dobrým řešením je tedy podpora fotovoltaických instalací pouze na střechách, zatímco POZEMNÍ INSTALACE BY PODPOROVÁNY BÝT NEMĚLY (ne-li přímo zakázány). Stát by měl při tvorbě budoucích pravidel podpory fotovoltaických zdrojů brát v úvahu tyto aspekty a ne se utápět ve vytváření nesmyslných koncepcí selektivních dotací pouze pro jakési vybrané zdroje s vysokou účinností. Autorem takových teorií je patrně nějaký politický fotoexpert na ministerstvu, který čerpá své omezené znalosti chaoticky z různých webových zdrojů a je zřejmé, že skutečné problémy v oboru fotovoltaiky jsou pro něj naprostou španělskou vesnicí.

Použitá literatura:

1) Zákon č. 180/2005 Sb. Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

2) Jiří Wolker: Balada o očích topičových

3) 100, 500, 20, 10 - Bankovky Štátnej banky Československej

4) Odběrní poukaz PZO Praha

5) Bilak, Vasil': Poučenie z krízového vývoja v strane a spoločnosti po XIII.zjazde KSČ

6) ČSN 33 2000-7-712 Solární fotovoltaické (PV) napájecí systémy