Fotobyznys vers. Česká republika - argumenty příštích arbitráží

Fotovoltaický boom posledních dvou let byl v Česku zastaven velice nestandardně. Došlo k tomu prostřednictvím přípisu ČEPS, známého pod názvem

www.businessweek.com

"Výzva společnosti ČEPS k zastavení udělování kladných stanovisek žadatelům o připojení ...".

Na tento dokument, vydaný v únoru 2010, reagovali tzv. distributoři (ČEZ Distribuce, E.ON, PRE) přijetím

»rozhodnutí o zastavení udělování kladných stanovisek k žádostem o připojení nových výroben«,

jehož dopady a důsledky se mohou stát v blízké budoucnosti předmětem soudních sporů a mezinárodních arbitráží státních společností ČR s různými subjekty, podnikajícími ve fotovoltaickém oboru.

Tento článek se snaží naznačít strategii a argumenty těch účastníků, kteří se mohou cítit rozhodnutím odpovědných orgánů či společností poškozeni do té míry, že se rozhodnou vymáhat kompenzace za nezdar svého podnikatelského záměru a za vznik potenciální (ať už reálné, nebo fiktivní) škody.

Postup společnosti ČEPS (která je řízeným monopolem působícím na území České republiky) se opírá o uplatnění zákona č. 458/2000 Sb. ve znění z.č. 91/2005 Sb. [§24 odst.(1) pís.a) ; a dále odst.(10) pís.a]. Na základě této konstrukce ČEPS, jako provozovatel přenosové soustavy, zajišťuje spolehlivé provozování přenosové soustavy [viz §24 odst.(1)]. Zároveň je povinen "připojit k přenosové soustavě zařízení každého, a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá - s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy".

Přenosovou soustavou se ze zákona rozumí "vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400kV, 220kV, a vybraných vedení a zařízení 110kV uvedený v Příloze pravidel provozování PS" [viz §2 odst.(2) pís. a) bod 23.].

Na základě "Výzvy společnosti ČEPS ..." pak jednotlivé oslovené distributorské společnosti (ČEZ, E.ON, PRE) za použití § 25 odst.(11) pís. a) zákona č. 458/2000 Sb. ve znění z.č. 91/2005 Sb. odmítaly (či stále odmítají) žadatele o připojení z důvodu »prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy.«

Distribuční soustavou se přitom rozumí zbývající část elektrizační soustavy (zpravidla od 400V až po 110kV), která není součástí přenosové soustavy (přesněji viz §2 odst. (2)a) č.2 zákona č. 91/2005 Sb.).

Úkolem právníků žalujících stran v budoucím sporu bude

• Zpochybnit tvrzení ČEPS o ohrožení přenosové soustavy
• Dokázat, že nebyla dodržena rovnost jednotlivých žadatelů
• Prokázat porušení zákonů nebo prováděcích předpisů
• Doložit výši finanční újmy žalující strany

Přitom bude možné použít následující argumenty:

1) ČEZ, E.ON, PRE

Fotovoltaické elektrárny se v České republice výhradně téměř vždy připojují do »distribuční soustavy«, nikoli do »přenosové soustavy« (viz definice v § 2 zák. 91/2005 Sb.). Proto také poškozený "žadatel o připojení", jemuž nebylo vyhověno, distributora nežádal o připojení do přenosové soustavy ČEPS (obvykle 400kV), nýbrž do distribuční soustavy/sítě (zpravidla 0,4kV nebo 22kV).

Úkolem distributorů (ČEZ, E.ON, PRE), chovajících se s péčí řádného hospodáře, je posoudit, zda připojení do jimi spravované distribuční sítě je možné. Tímto způsobem probíhalo standardně vyřizování žádostí o připojení v letech 2008, 2009, až do zásahu ČEPS dne 3.února 2010 - v odůvodněných případech (obvykle u větších zdrojů) si distributor často vyžádal zpracování tzv. "studie připojitelnosti", která jednoznačně a exaktně (pomocí výpočtů distribuční sítě) vymezila, zda konkrétní zdroj lze do dané distribuční sítě připojit, či nikoli.

"Výzva společnosti ČEPS ..." (pokud se zakládala na objektivních a pravdivých skutečnostech), tedy neměla být adresována ze zákona odpovědným subjektům za distribuční soustavu, neboť distribuční soustavy, o které se adresáti "Výzvy ..." (distributoři) starají, nemohly být žádném okamžiku ohroženy. Je to dáno tím, že distribučních soustav je v mnoho, jsou rozloženy relativně rovnoměrně po celém území ČR, a do žádné jednotlivé distribuční soustavy není připojen onen souhrnný výkon 8063MW, který ČEPS ve svém dokumentu "Výzva společnosti ČEPS ..." uvádí.

Z důvodů, které ČEPS uvedl, mohla být ohrožena pouze přenosová soustava, spravovaná ČEPS.

Žádost o připojení do distribuční soustavy tedy nelze odmítnout s odkazem na »prokazatelný nedostatek kapacity zařízení pro distribuci nebo ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy« dle § 25 odst.(11) pís. a) zák.č. 91/2005 Sb. Řádná péče o distribuční soustavu (která je jen jednou z částí elektrizační soustavy ČR) byla výše uvedeným postupem distributorů zajištěna vždy, přičemž kapacita a schopnost přenosu v distribuční soustavě nebyly a nemohly být v žádném okamžiku ohroženy.

§ 25 odst.(11) pís. a) zák.č. 91/2005 Sb. tedy nemůže distributor jako odůvodnění odmítnutí vydání "kladného stanoviska k žádosti o připojení" použít - bez ohledu na to, zda si tento skutečný stav jednotliví účastníci a kompetentní orgány ČR uvědomují (ČEZ, E.ON, PRE ?), či neuvědomují (ERÚ).

Provozovatelé distribučních soustav tedy nevydáním souhlasného stanoviska k žádosti o připojení porušili ustanovení § 24 odst. (11) pís.a) zák. č. 458/2000 Sb. ve znění z.č. 91/2005 Sb., rovněž § 4 odst. (1) vyhlášky č. 180/2005 Sb. a § 5 odst. (1) a odst. (2) vyhlášky č. 51/2006 Sb. (odmítli vydat souhlas s žádostí o připojení, ačkoli žadatel splnil všechny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, přičemž k ohrožení spolehlivého přenosu distribuční soustavy připojením konkrétní FVE nedošlo a v důsledku řádného postupu - např. podle výsledků studie připojitelnosti - dojít nemohlo.

2) ČEPS, ERÚ

Podle veřejných informací ČEPS i ERÚ lze kvantifikovat množství vydaných kladných stanovisek k připojení FVE a VTE hodnotou cca 8063MW schváleného (plánovaného) připojovaného výkonu (pro rok 2010). Z tohoto jednoduchého bilančního údaje (získaného prostým sečtením potvrzených žádostí) byla zainteresovanými účastníky následně vyvozena »nedostatečná kapacita pro přenos«, resp. »ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy« dle §25 (zák. č. 91/2005 Sb.).

Ke zjištění, jak skutečně bude každá konkrétní FVE na přenosovou soustavu působit, je třeba provést exaktní výpočty vlivu připojení každého z 8063MW plánovaných zdrojů na propojenou přenosovou soustavu, která je v kompetenci ČEPS. Při takovém výpočtu by bylo nutno uvažovat s geografickým rozložením jednotlivých zdrojů FVE, jejich zapojení do distribučních sítí a posoudit individuální vliv na fungování přenosové soustavy ČR.

Takový výpočet nebyl k datu vydání "Výzvy ČEPS ..." proveden - byl nahrazen prostými výkonovými bilancemi, jako kdyby celý výkon 8063MW zajišťovala jedna obří FVE/VTE elektrárna. Individuální vliv jednotlivých zdrojů na přenosovou soustavu tedy nebyl společnostÍ ČEPS znám ani posuzován. Teprve následně, v období 02-03/2010 byly některé studie dopracovány. I ve všech těchto studiích byl uvažován pouze souhrnný vliv mnoha zdrojů dohromady (v případě, že by byly všechny realizovány) - nebyla tedy brána v úvahu konkrétní dislokace zdrojů a prokázán individuální vliv na ohrožení přenosové soustavy.

Výsledkem studií, veřejně prezentovaných společností ČEPS, je informace o tom, že celkový připojitelný výkon obnovitelných zdrojů se pohybuje zhruba jen od 1650MW do 2000MW. Z toho lze zjednodušeně vyvodit, že z oněch již schválených 8063MW zdrojů je velká většina (přibližně 3/4) takových, které - dle tvrzení ČEPS - nepochybně rovněž ohrožují »spolehlivý provoz přenosové soustavy« a pro něž nemá přenosová soustava »dostatečnou kapacitu pro přenos«.

Bylo-li žadatelům o připojení těchto přebytečných (3/4) zdrojů uděleno kladné stanovisko k žádosti o připojení a stejné připojení obdobných jiných zdrojů odmítnuto z výše uvedených důvodů, pak došlo k porušení § 24 odst. (10) pís.b) zák. č. 458/2000 Sb. ve znění z.č. 91/2005 Sb. (nebyly zajištěny stejné podmínky účastníků trhu).

Platné zákony neumožňují uplatňovat kolektivní odpovědnost žadatelů a řešit věci způsobem "kdo dřív přijde, ten dřív mele". Nelze připojit toho, kdo již ve frontě je (např. požádal o připojení před datem 3.2.2010) na úkor toho, kdo se do fronty žadatelů zařadil později (např. 13.2.2010). Pokud dojde k připojení prvního žadatele do údajně kalamitního systému, pak není žádný zákonný důvod do tohoto kalamitního systému odmítat připojit i druhého žadatele, jinak jde o porušení zákona.

3) RŮZNÉ

V roce 2009 činil podíl skutečně připojených instalovaných výkonů obnovitelných zdrojů (OZE) ku souhrnu požadavků na připojení zhruba 15%. Vycházejme z předpokladu, že tento podíl skutečně připojeného výkonu OZE (FVE+VTE) na konci roku 2010 bude zhruba odpovídat růstu v roce 2009 a bude tedy činit cca 1200MW.

Podle "Výzvy společnosti ČEPS ..." a tiskové zprávy úřadu ERÚ byly schváleny k začátku roku 2010 žádosti o připojení FVE a VTE ve výši cca 8063MW instalovaného výkonu. Tímto parametrem byl doložen »prokazatelný nedostatek kapacity zařízení pro přenos« resp. »ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy«. Výsledky studie EGÚ Brno (prezentované společností ČEPS) udávají pro předmětné období let 2010 až 2012 hodnotu tzv. "soudobého pohotového výkonu neřiditelných obnovitelných zdrojů" (FVE+VTE) ve výši 1650MW.

Jestliže skutečně fyzicky připojený instalovaný výkon OZE v roce 2010 nedosáhne hodnot převyšujících 1650MW, ale pouze např. 1200MW (15%), pak byla "Výzva společnosti ČEPS ..." zdůvodněna technicky nesprávnými daty a obsahovala nepravdivé závěry. Podle výsledků studie EGÚ Brno pak nebyla kapacita přenosové soustavy v žádném okamžiku ohrožena. Naopak, přenosová soustava ČR mohla navíc přenést dalších cca 1650-1200=450MW (a ve skutečnosti ještě více, neboť součet všech instalovaných výkonů OZE není totéž, co soudobý pohotový výkon OZE).

To posiluje podezření, že důvody společného postupu společností ČEPS, ERÚ, ČEZ (E.ON, PRE) nebyly motivovány uváděnými důvody technickými, ale spíše důvody finančními.

Vždyť například

• Společnost ČEZ provozuje v Česku většinu klasických (tepelných) elektráren. Bude-li růst podíl elektráren fotovoltaických, pak budou zejména tyto tepelné elektrárny vytěsňovány z jejich obvyklých výrobních pásem, a to právě výrobenou elektřinou v elektrárnách fotovoltaických. Podíl výroby v tepelných elektrárnách pak tedy bude nižší a tím by také mohly poklesnout zisky ČEZ, k nimž tepelné elektrárny nemalou měrou přispívají. Nahrazení těchto zisků lze provést jedině tím, že i většina fotovoltaických elektráren bude přispívat k zisku ČEZ a ne někoho jiného.

• Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje zvyšuje svůj podíl na FV zdrojích v ČR nejen vlastní výstavbou, ale také masivními nákupy jiných nově vybudovaných fotovoltaických elektráren. V případě, že by byla novela zákona č. 180/2005 Sb. (o snížení cen) legislativně dokončena již na konci roku 2009, pak by pro výkupní smlouvy uzavřené v roce 2010 platily mnohem méně výhodné podmínky. Nejen nakupované, ale také vlastní budované fotovoltaické elektrárny ČEZ (v jižních Čechách) by tedy byly méně efektivní. Za současných podmínek však dlouhodobé smlouvy s dvacetiletou garancí zajistí rychlejší návratnost investicí uvedených do provozu ještě v roce 2010. Využitím situace lze navýšit podíl ČEZ ve fotovoltaických zdrojích a výrazně tak dominovat nad všemi ostatními konkurenty.

• Společnost ČEPS, a.s. vznikla v roce 1998 vyčleněním Divize přenosové soustavy ze společnosti ČEZ. Do března 2003 byl jediným akcionářem společnosti ČEZ a.s. Od roku 2004 byly akcie ČEPS převedeny na různé státní instituce.

• Generální ředitel společnosti ČEPS, a.s., Ing. Petr Zeman podle informace ČTK publikované 10.3. uvádí, že pokud nebudou přijata legislativní opatření ke snížení dotací výroby FVE, odmítá připojování dalších cizích fotovoltaických zdrojů do distribučních soustav. Neargumentuje tedy kalamitní situací přenosové soustavy - jak by také mohl, když si tato soustava vede docela dobře.

www.ceps.cz ; www.predistribuce.cz ; www.eru.cz ; www.csres.cz

aplikace.mvcr.cz ;www.e15.cz ; www.businessweek.com ; www.bigstock.com