Dopis pro Karla Janečka.

Vážený pane, Přemýšlel jsem nad Vaším dopisem. Velice si cením Vašich aktivit, zejména Vln evoluce. Vyzýváte k návratu k hodnotám a v kombinaci s novým volebním zákonem to nabízíte jako recept k lepšímu životu. Změnu chcete prosadit konkrétními kroky. Chcete pro nový zákon získat dostatečnou podporu lidí. Strany buď  tlaku ustoupí a další volby proběhnou podle nového volebního zákona, nebo strany nepodlehnou. Pokud nepodlehnou, deklarujete, že podpoříte (novou) pravicovou a levicovou stranu jako alternativy stávajícím parlamentním stranám. Pokud strany nový volební zákon schválí, spoléháte na sebeočistný proces uvnitř stran. Zbytek darebáčků vyfiltrují záporné hlasy. Ať tak nebo tak, ve výsledku budeme mít parlament složený převážně ze slušných a chytrých lidí.

Až potud s Vámi souhlasím, je to logické.

Ale tady práce teprve začíná.

Naprosto správně vidíte podstatu problému – absenci hodnot ve společnosti.

Dají se tyto hodnoty vrátit? A jak?

Nositelem hodnot je jednotlivec. Pokud převážná většina lidí sdílí stejné hodnoty, funguje na těchto hodnotách i společnost.

Každý tedy musí začít u sebe. Proč tedy nezačneme?

Všichni máme podobné hodnoty – láska, úcta, sounáležitost, seberealizace. Ano, bavíme se o Maslowově pyramidě potřeb – její horní části – o duševních potřebách.

Tyto duševní potřeby všichni máme. Ale přihlížíme k nim – jinými slovy uplatňujeme je až tehdy, když máme vyřešeny základy pyramidy – tělesné potřeby. Chceme mít vyřešenu naši fyzickou existenci – chceme mít pravidelné a slušné jídlo, chceme mít jistotu bydlení a slušné životní podmínky.

Až máme tyto nižší potřeby vyřešeny, začneme se vyššími teprve zabývat. To je fakt.

Drtivá většina lidí nemá perspektivně uspořádaný materiální život, neuspokojuje duševní potřeby a nemá šanci být šťastných. To tvrdí psychologie.

Naše zaměření na materiální potřeby je zčásti “dobrovolné“. Tady jistě pomůže otevírat jednotlivcům oči. Ale troufám si tvrdit, že několik let krize už drtivou většinu lidí odpoutalo od konzumu. Lidé jsou podstatně skromnější a chuť mít více a více už zdaleka nedominuje. Protože většina lidí už prostě bojuje o existenci. Každý na své úrovni. Někdo ze všech sil splácí hypotéku, někdo shání brigády a je v jednom kole, většina si utáhla opasky. O rozmařilosti už nemůže být ani slova.

A řada z nás už je za hranicí. Už se jim objektivně nedaří ani existovat. Přežívají.

V takové situaci si o návratu hodnot ve společnosti, která směřuje naprosto opačným směrem, můžeme jen hezky filosofovat.

Jak je možné, že majorita společnosti se má špatně, objektivně trpí nedostatkem, a přitom umíme vyrobit všechno? Je rok 2012.

O rozdělení bohatství mezi lidmi rozhodují dva faktory:

1. Různé schopnosti jednotlivců
2. Pravidla společnosti – zákony a ekonomická pravidla hry.

Svou roli nepochybně hrají oba faktory. Zamysleme se, který více a který méně.

Má náš stát nastavená pravidla správně, když se v průměru všichni více a více zadlužujeme, abychom přežili?

Má je nastavená správně, když existuje 9% nezaměstnanost a nedaří se s tím nic udělat?

Má je nastavená správně, když ani stát podle nich není schopen s našim společným majetkem dobře hospodařit?

Pokud po řadu let polovina lidí u nás nemá šanci vyjít s penězi, je buď polovina Čechů blbci, nebo má náš stát špatná pravidla. Umíme vyrobit všechno, ale polovina lidí si ani při vší snaze nezabezpečí svůj život tak, aby jim v hlavě zůstal prostor na přemýšlení nad hodnotami.

Nejen špatná funkce státu (díky špatným poslancům), ale samotná pravidla jsou špatná.

Potřebujeme nová pravidla hry. Nepotřebujeme měnit systém, jen upgrade. Lepší volební zákon, jak navrhujete Vy, ale stejně tak upgrade celé řady dalších zákonů.

Tady vidím další příležitost.

Nestavme ve volbách proti sobě “novou“ pravici a levici, protože se to tak dělá posledních 100 nebo 200 let. Pojďme ke kořenům demokracie.

Demokracie je soutěž myšlenek a spolupráce všech na hledání řešení. Demokracie je také prosazování řešení společně.

Demokracie ale není silový souboj pravice a levice.

Nemusíme se nejdříve dělit. Přece se po volbách nespojí “nová“ pravice s ODS a TOP a v opozici bude “nová“ levice s ČSSD a KSČM. Nebo naopak.

Chceme, ať se do nového parlamentu dostanou lidé různých názorů, ale ti lidé tam mohou přijít jako kolegové z jedné kandidátky. To kvalitu demokracie nesnižuje. Stovky a tisíce lidí různých názorů spolu umí bez problému mluvit na Vašich setkáních. Budou spolu umět mluvit i na platformě společné strany.  Když využijeme Váš model voleb i na primárky uvnitř strany, máme společnou kandidátku darebákůprostou. Pravděpodobně jako jediná strana.  Máme šanci získat dostatečnou většinu nevoličů na svou stranu.

Vaše setkání mají na lidi blahodárný vliv. Konečně se do hry vložil silný hráč. Dokázal jste strhnout svou vlastní lavinu.  Lidé souhlasí s myšlenkami a mají vůli je realizovat. Nejen poslouchat.

Využijte energii, kterou máte možnost generovat, na opravdové nastartování spolupráce a spojování. Zatím vedeme diskuse.

Víte, že o změnu k lepšímu usiluje celá řada iniciativ i jedinců. Pojďme vytvořit platformu pro spolupráci hned od začátku. Desítky roztříštěných petic ani demonstrací  nic neřeší. Bezpochyby jste schopen spojování těchto jedinců podpořit. Řada z nich Vás ke spolupráci vyzývá.

Práce na společné straně, na pilování receptů a hledání kandidátů je stejně důležitá, jako usilování o přijetí nového volebního zákona.

Rozhodnutí je na Vás. Nemusíte udělat nic z toho, co navrhuji. Jistě máte svůj plán a jistě je dobře promyšlený. Řadu věcí můžeme vidět jinak.

Jen Vás prosím o odpověď. Rád bych Vás podporoval, ale nikoliv slepě.

Jaké konkrétní kroky plánujete? V jakém stádiu jsou strany, o jejichž podpoře uvažujete? Máte nějaké další návrhy na úpravu nějakých dalších zákonů? Jste ochotný spolupracovat s jednotlivci i iniciativami, které usilují o totéž, co Vy?

Berte tento dopis jako veskrze pozitivní snahu o posun dopředu. Odpověď i absence odpovědi budou mít svou vypovídací hodnotu.

Doufám, že Vám přímočará komunikace nedělá problém. Věřím, že se u seriálu Ano, pane ministře,  dobře bavíte, ale neinspirujete a ani nehledáte podobný typ partnerů. Přikyvovačů, příživníků a prospěchářů.

S přátelským pozdravem.

Mirek Pifka