Chci reagovat pouze na úvodní část vašeho článku, kde píšete, že k duševním potřebám přihlížíme až tehdy, máme-li uspokojeny potřeby tělesné. Jenže to platí pouze pro lidi, kteří mají ty "tělesné", tedy hmotné potřeby na předních místech svého hodnotového žebříčku. Ano, bude jich v populaci asi víc. Jenže lidstvo jde kupředu právě díky té menšině, pro kterou jsou duševní hodnoty a ideály jako třeba svoboda před jejich hmotnými potřebami. A takových lidí si samozřejmě také většinou víc vážíme.

Nerozumíme si. Každý má tělesné potřeby a každý má duševní potřeby. Dokud nemáte tělesné potřeby v rovnováze, nemáte šanci mít v rovnováze duši. Rovnováha není o tom, že někdo dává přednost konzumu a někdo jej nevyhledává. I ten, kdo žije střídmě, musí jíst a spát. Musí jíst a spát jeho děti. To není materialismus ve špatném slova smyslu. Ta úvaha se týká té části lidí co ani normální potřeby nemají vyřešené. Ne co z rozežranosti kašlou na duši.

A poslal jste mu ten dopis opravdu, nebo jste to jen zveřejnil zde?

Poslal jsem to jemu i několika lidem kolem něj. Still no answer :)