O zachraňování světa

Mezi námi jsou lidé, kteří hluboko uvnitř cítí, že s dnešním světem je něco hrozně špatně. A když svět kolabuje, jsou to oni, kteří každý den přemýšlejí, co dělat. Píšou články, organizují akce. Tenhle článek je právě pro tyto, pro většinu ostatních neviditelné hrdiny dnešních dnů.

Zachraňujete svět. Děláte to nejlepší, co se dá.
Snažíte se, ale ostatní jsou slepí. 

Jak je to možné? 
Jak je možné, že ostatní nereagují na očividná fakta? 

Má to jednoduchou příčinu.
Každý den narážíte na vestavěnou, lépe řečenou implantovanou "funkci" mozku - uvažování v protikladech.

Proč je uvažování v protikladech tou překážkou, a nic jiného? 

Nejdříve si vyjasněme, co to znamená, když lidský mozek přemýšlí v protikladech.

Přemýšlení v protikladech je JEDEN ZE ZPŮSOBŮ, jakým lidský mozek vyhodnocuje VEŠKERÉ INFORMACE, které přijímá.
Černá nebo bílá.
Hodný nebo zlý.
Tímto způsobem si náš mozek rozdělí svět na dvě půlky. Jedna se mu líbí a druhá ne. 
Fakticky jde toto půlkování skrznaskrz celým světem.

Do tohoto rozpůlkovaného světa v mozku pak dorazí nová informace.
Mozek, uvažující v protikladech, ji neumí nezaujatě analyzovat, jen se k ní nějak postaví tím, že jí přidělí škatulku LIKE/UNLIKE.

Takto uvažující mozky není možné přimět ke spolupráci.
NENÍ TO MOŽNÉ. 

Nejdříve je potřeba vypnout, nebo alespoň na chvíli odblokovat tento ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ. 
Místo přemýšlení v protikladech je nejdříve potřeba přemýšlet ŠKÁLOVĚ. 
Nejsou barvy tmavé a světlé, ale plné spektrum.
Nejsou jen špatné hamburgry a jen dobré těstoviny.
Alkohol škodí i pomáhá.

Jakmile přestaneme vidět protiklady a začneme vnímat plnou škálu, vidíme úplnou realitu.

Dokud přemýšlíme v protikladech, mají pravdu jedni, nebo druzí.
Rusofilové nebo rusofobové. 
Pravice nebo levice.
Muži nebo ženy.
Můžeme si vybrat.
Ale debata, natož dohoda, není možná.
Můžete se snažit jakkoliv, v protikladech fungující mozek hlásí stop.

Když přemýšlíte ŠKÁLOVĚ, pravdu mají oba.
Vždycky.
Liší se nejvíce v pojmech, ve kterých každý svou pravdu hájí. 
Když se vyjasní pojmy, rozpory zmizí.
Ale to mozek v módu Protiklady neumí.

A tak se mozky v protikladu marně snaží dát svět do harmonie.
Systémově nemožné.

A vy, kteří vnímáte barvy, sledujete toto zoufalé, chaotické počínání.
Opatření stíhá opatření a situace se zhoršuje.

Snažíte se, ale narážíte na zablokované mozky.
Ne na hloupé nebo lhostejné lidi.

Proto nepadejte sami do pasti protikladů. 
I když jste zrovna dole, i když se vaše obrovské úsilí setkává s nepochopením, je to jen přirozená součást života. 
Skutečného života, ne letu na autopilota.
A jako po výdechu následuje nádech, přijde další ohromná vlna inspirace, příval emocí, který vám dodá energii.
V takové chvíle jste neporazitelná armáda. Jednočlenná armáda bez slabých článků.

Díky za to, co děláte.