Kdo chce být na straně vítězů přístí války je idiot

Svět je plný konfliktů. V každém konfliktu můžeme vidět dvě strany, které prosazují své zájmy.  Ale pokud se díváme na situaci touto optikou a vybíráme si stranu, "která má pravdu", je to zásadní chyba. 

Být na straně vítězů je špatné řešení.

Kdo by chtěl být na straně vítězů války v Evropě?
Jen ten, kdo ignoruje zlo, které každý konflikt obsahuje.
Konflikt v Evropě, na Ukrajině, v Sýrii a na dalších místech, kde vládne právo silnějšího.

Každý konflikt je zdánlivě o dvou stranách. Ale je to tak?
Bojují spolu lidé, nebo jsou lidé v těchto situacích jen figurkami, za které někdo tahá? 
Opravdu se začali lidé na Ukrajině z ničeho nic nenávidět? Opravdu lidé, kteří spolu žili a pracovali, jednoho dne o své vůli vytáhli na souseda brokovnici?
Opravdu začal Žid nenávidět souseda Palestince, i když mají společného Boha a prakticky totožnou sadu "přikázání"?
Ne. Tak to není a všichni to víme.

To, co se nám prezentuje jako konflikt lidí, vyznání nebo států, je ve skutečnosti konflikt těch, kteří tahají figurkami.
I my jsme pro ně figurky.
Vládci loutek o nás bojují, protože pro své boje potřebují další figurky. 

A většina lidí jim na to naskakuje. Přijímají tuto optiku pohledu a vybírají si svou stranu.

Ale to je zásadní omyl. Já nechci vyhrát válku.
Já nechci válku.

Vládci loutek potřebují konflikt.
Vyhovuje jim, že většina figurek si vybírá stranu a nevolá po nestrannosti.

A přitom je to absurdní.
Máme OSN, máme nástroje, jak každý probíhající konflikt ukončit za pár dní. Svět má sílu na to, aby prostě a jednoduše odzbrojil obě strany konfliktu. Aby zamezil řešení silou a otevřel prostor pro dialog.

Tohle ale vládci loutek neudělají, dokud tento požadavek důrazně nevzneseme. Dokud budou figurky figurkami a budou chtít být v dresu vítězů.

Řešíme uprchlíky. Což je objektivní situace, ve které jsme všichni. Jsou v ní uprchlíci a jsme v ní i my. Není to jejich problém, který za ně musíme my řešit a není to náš problém, který my máme řešit a oni to naše řešení akceptovat.
Je to jedna situace, ve které jsme všichni společně. 
Musíme ji i společně vyřešit. Nemůžeme hledan jednostranné řešení, protože to nikdy nefunguje. Nemůže být po našem nebo po jejich. 

Tohle uvědomění je základním předpokladem a východiskem pro dobré, funkčí řešení.
Žádný diktát z pozice síly ani od jedné strany nemůže fungovat. Protože fakticky žádné strany neexistují. 
Můžeme vidět oni a my, ale pokud to bude naše východisko pro řešení, nemůžeme řešení najít. 

Jakmile budeme vidět oni (uprchlíci) a my (Evropa), povede to k dalšímu dělení.
Budeme vidět další podskupiny.
Hodní a zlí uprchlíci.
Evropané pro imigraci a Evropané proti imigraci.

A s takovým dělením můžeme pokračovat do nekonečna. 
Když tak budeme postupovat, možnost najít řešení pro všechny se bude vzdalovat do stejného nekonečna.

Budeme se hádat mezi sebou. Do nekonečna, protože každá mince má dvě strany. 
Mince Islám má dvě strany. 
Jedna strana je mírumilovné nábožeství se souborem rozumných pravidel organizace společnosti, docela dobře vystižená v jejich pozdravu "Mír s Tebou".
Druhá strana jsou fanatici, kteří v Koránu vidí nástroj pro vynucování "své pravdy".
Můžeme tam vidět obojí. Záleží na našem úhlu pohledu.

Ale totéž můžeme vidět v křesťanství. 
Můžeme vidět Desatero a můžeme vidět autority církce, zneužívající děti nebo zakazující potraty za cenu smrti matky.
Protože je tam obojí. 

Stejné je to u všech ostatních náboženství. 
Můžeme vidět hinduistickou mírumilovnost. 
A můžeme si přečíst jejich svaté knihy a najít tam příkaz jejich Boha ke svedení nelítostné bitvy s oponenty, která má za následek miliony mrtvých na obou stranách. 
Je tam obojí.

Ateisté nejsou žádnou vyjímkou. 
Někteří si vyberou a ctí pravidla.
Někteří si vyberou a tatáž pravidla ohýbají ve svůj prospěch.

Ale všichni jsme v jedné situaci. 

Kdo chce vidět jen část, může. 
Ale abychom mohli najít řešení, musíme se všichni podívat i na zbývající strany. 
Musíme vzít v úvahu celou situaci a nehledat řešení pro část. 
Protože neexistuje.
Buď všichni vyhrajeme, nebo všichni prohrajeme.

Tak to prostě je.