Máte obavy z budoucnosti? Není důvod.

Obavy z budoucnosti má větší část populace. Pravděpodobně jste jedním z nich. Tento článek vás může obav z budoucnosti zbavit. Blbost?

Obava je strach z nebezpečí. V případě obav z budoucnosti můžeme jednoduše vidět příčinu. Nevíme, co nám budoucnost přinese.
Ale je to opravdu tak? 

Opravdu netušíme, co nás čeká? 
Nebo to moc dobře víme a proto máme obavy? 
A raději to ignorujeme.
Jenže obavy nemizí.

To je důležité si uvědomit na začátku.
Obava je emoce. Cítíme ji, nebo ne. 
Jen tak nás nevystraší řeči, a když máme obavu, řeči ji nezaženou.
Pro obavu musí existovat důvod.

A pokud máme obavu, pokud má obavu z budoucnosti většina lidí, důvod existuje.

Něco je špatně.

Pokud by nic zásadního špatně nebylo, nebyla by celá společnost v křeči.

Takže něco je hodně špatně. 
Není to žádný detail, protože místo perspektivy vidíme temné mraky a bojíme se.

Pokud jste dočetli až sem a na začátku jste se identifikovali jako někdo, kdo se taky bojí budoucnosti, přicházíte k prvnímu záchytnému bodu.
Poměrně logickou úvahou jsme se dostali k závěru, že máme velký problém. 
Váš mozek tady může zařadit zpátečku - říct si něco ve smyslu, že velké problémy řeší někdo jiný. 
Jak je libo.
Můžete zůstat na tomto záchytném bodě. "Asi máme problém, ale já to určitě nevyřeším."
Pokud chcete pohnout s obavami, smůla. 
Zůstanou vám.

Něco je totiž opravdu tak hodně špatně, že to většina lidí cítí a žije v obavách.
Ale co? 
Dá se to říct?

Špatně je úplně všechno.

Že to není možné? Něco, co něco, spousta věcí je přece "dobře".

Druhý záchytný bod se hlásí.
"Autor je úplný blázen." 
Uf. To je úleva.
Všechno zcela jistě špatně není.

Ale je.

Náš svět funguje na peníze. Bez morálky.

Všechno je špatně.
Všude je Tma. Jen tu a tam někdo bliká. 
Malé bílé kolečka v černém víru.

Nebo to není pravda? 

Nebojíte se přesně toho? 
Že se neuživíte a že vás semele státní mašinerie bez kouska soucitu?
A když ne vás, tak děti. 
Protože budoucnost už je pro spoustu lidí realitou a vy to vidíte před očima každý den.
To mě čeká?

Peníze vládnou.
To je špatně. 

Ovládá nás nástroj, který má v rukách někdo jiný.

Pokud vám to až sem připadá logické, máte před sebou poslední záchytný bod.
Poslední naději, která se jmenuje "JINAK TO BÝT NEMŮŽE".

Většina lidí je u třetího záchytného bodu a drží se ho zuby-nehty.
Systém je rád.

Odmítají vidět, že peníze nikdy nevydávali obyčejní lidé, ale vladaři.
Se všemi důsledky a za jediným účelem. 
Stejným, jako dnes. 
Ovládat poddané. Na tom se nic nezměnilo.

Nejdříve panovníci, pak šlechta prostřednictvím bank.
Na tom se nic nezměnilo, jen to narostlo do obludných rozměrů.

Teď už šlechtě nepatří jen soukromé banky, kontrolují nebo přímo vlastní i státní banky, v čele s FED v USA.
A bankám patří otroci. Pardon, dlužníci...

1 procento lidí vlastní půlku planety. Zatím, úroky běží a oni už čekají několik století.

Ano, je to tak, se všemi důsledky, materializovanými vašimi obavami z budoucnosti.
Příčina - důsledek.

Jak se zbavíte obav? 

1. Věřte tomu, co vidíte. 
Ignorujte nálepky "konspirační teorie", "komunistické kecy" a přemýšlejte. 
Vnímejte situaci v celé šíři a uvidíte celek i detaily.
Problém existuje, ale víme o něm. Můžeme začít obavám čelit.

2. Existuje i řešení. 
Zcela logicky je ve změně systému, pokud jde o roli peněz, ale i řady dalších mechanismů.
Zcela logicky je proti zájmu peněz, aby se o takových možnostech informovalo, natož vedla debata.
Ale to nic nevypovídá o kvalitě alternativních řešení.
Nikdo nemá patent na rozum, proto se různými názory musíte prokousat sám.
Pokud se do toho pustíte bez předsudků, sám se přesvědčíte, že řada úvah jde správným směrem a řada z nich je dokonce jinde už v praxi.

3. Přestaňte hrát divadlo.

Přestaňte hrát staré hry na levici a pravici. Jsou to přežité pojmy bez obsahu.
Pokud máte jasno, že to chce systémové řešení, začněte to probírat s přáteli. Nestyďte se za svůj názor a nebojte se nálepek.

Zbavte se mimikrů "průměrný člověk". Uvidíte, že začnete potkávat více lidí, co nemají obavy.

Odhoďte obavy a pomozte ostatním řešení prosadit.

Většina lidí má obavy. 
Stejné, jako máte vy. 

Od vyřešení problému nás dělí ještě nějaká práce.
Ale já obavy nemám. Mám stejný zájem, jako většina populace a čím dále více lidí to vidí podobně.

Udělejte první krok. 
Přestaňte být vy osobně součástí problému.
Staňte se tím, kdo pomůže přinést řešení.

Budoucnost přinese změnu.
K obavám není důvod.