Česká veřejnost je „šílená“ tvrdí v souvislosti s posledním průzkumem popularity prezidenta republiky Boris Cvek v Britských listech a upozorňuje na Klausovy hříchy (kuponová privatizace, opoziční smlouva).
Diví se, že „česká veřejnost Klause miluje“. Což je pro něho „něco naprosto šíleného“, protože ho na hradní stolec vlastně „přivedl“ předseda ČSSD Stanislav Gross a KSČM.
V době první pohavlovské volby prezidenta se našel kandidát, který splnil požadavky na hlavu státu prakticky od všech politických stran. Nebo jejich vůdců. Což, jak víme ze zákulisí ČSSD, nemusí být totéž. Dlouhé roky působení v čele státu měl nebývalou podporu od veřejnosti, třebaže byl volen obecně nepopulárními poslanci a senátory (srovnejme podporu vlády, obou komor parlamentu s podporou prezidenta republiky!) Během jeho působení na Hradčanech vznikala a zanikala nejrůznější vládní seskupení, jejichž existenci doprovázely více či méně ohavné skandály. Odchodem Miloše Zemana do dobrovolného politického exilu na Vysočině se v této zemi nevyskytl opravdový soupeř, který by dokázal zvrátit vysokou popularitu čestného předsedy ODS (posléze už bez této „čestné“ funkce), což z Klause učinilo ještě více uznávaného politika.
Klausovo antipatie vůči Evropské unii jako liberální a demokratické korektuře RVHP, jeho spekulativní hypotézy na stále nezodpovězené otázky oteplování planety ( třebaže ledovce kolem nás tají až se tají dech), jeho racionální postoje k hrdinům třetího odboje, zvláště pokud jde o bratry Mašínovy, schopnost jeho manželky Lívie vysedět kdejakou církevní oslavu místo něho, vstřícnost k poníženým Srbům (zvláště když ex-prezident plédoval pro „humanitární bombardování“) při legalizaci státu Kosovo, dovednost nazvat pravým jménem noční přepad jihoosetinského města Cchinvali armádou gruzínského kolegy či promluvit rusky, když si to vstřícnost žádá, a pak celý arsenál jeho dovedností být na očích, vědět co se sluší a patří, zůstat lidský i ve slabostech (letuška, průpiska), co víc si zdejší lid může přát? Jaký následovník dokáže překonat rozsah Klausova působení, zvláště, když mezi nápadníky na pražský trůn jsou citováni politici a osobnosti druhé či ještě nižší kategorie?
Průzkum STEM zjistil, že prezidentovi věří 47 % dotázaných. Což je podle mého názoru dost. Zvláště když si uvědomíme, jak byly otázky formulovány (týkaly se vztahu prezidenta k současné krizové situaci vlády a jeho účasti ve zmíněné frašce). Až STEM položí jinak formulovanou otázku popularity prezidenta budou preference Václava Klause vyšší.
Mnohem více zajímavým je výsledek rozdělení stranických preferencí na otázku: Máte důvěru v prezidenta republiky Václava Klause? Od pravicové TOP 09, přes ODS, VV, ČSSD a KSČM, všude získal prezident významnou důvěru: od 79 % u ODS až po 36 % od KSČM. I největší opoziční strana má ve svých řadách víc než 1/3 stoupenců, kteří mají důvěru v prezidenta republiky. Je-li něco v této zemi „šíleného“, tak je to fakt, že levice si musí vypomáhat otcem kuponové privatizace.
(Psáno pro Britské listy)
